Zvyšme daně firmám. Nepřijatelné, radši dražší vodu. O co se nyní přou vládní strany?

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
5. 5. 2023 13:46
Jednání pěti stran vládní koalice o nezbytném snížení vysokého deficitu státního rozpočtu se dál táhnou. I když někteří koaliční politici tvrdí, že už jsou strany blízko dohodě, v mnoha názorech na to, kde uspořit a kde vzít peníze, se výrazně liší. Aktuálně.cz přináší přehled, s jakými návrhy šly jednotlivé vládní strany do jednání.

Březen. Duben. Květen. Vládní politici stále odsouvají termín, kdy zveřejní takzvaný konsolidační balíček, který má být lékem na stále zadluženější státní pokladnu. Rozdíl mezi příjmy a výdaji státu se v posledních letech zvětšuje natolik, že před tím ekonomové stále důrazněji varují.

Nynější vládní strany v době, kdy ještě byly v opozici, kritizovaly Babišovu vládu a žádaly, aby Česko výrazně zkrotilo rozbujelé státní výdaje a začalo se chovat šetrněji. Jenže od sněmovních voleb na podzim roku 2021, po kterých se tehdejší opozice ujala vlády, už uplynul téměř rok a půl, ale žádné výraznější šetření nenastalo. 

Naopak, státní pokladna je na tom ještě hůře. Přispěly k tomu i neplánované výdaje související s válkou na Ukrajině, včetně dotování energií občanům nebo opakovaného zvyšování důchodů kvůli inflaci.

"Představíme konsolidační balíček v polovině května," zní zatím poslední termín od premiéra Petra Fialy (ODS). Brání se tomu, aby řekl cokoliv ze zákulisí jednání o tom, jak chce vláda problém s rozpočtem řešit. Vadí mu však, že je za to kabinet kritizovaný. "Postupujeme v rámci předem oznámeného harmonogramu. A přesto si občas přečtu, že je vláda nerozhodná, váhavá a že je její politika zklamáním. Pěkně se to střílí do vlády, která se snaží být otevřená, důkladná, promýšlí svá opatření, mluví s odborníky a hledá dobrá řešení," postěžoval si Fiala tento týden v komentáři pro web Forum24.cz.

Státní dluh
Státní dluh | Foto: Aktuálně.cz

Odborníci vládu vyzývají, aby na nic nečekala a pustila se do šetření. Jenže každá z pěti vládních stran má o úsporách jinou představu. ODS jako nejsilnější vládní strana odmítá například zvýšení daní u fyzických i právnických osob, některé další strany by ale zejména v případě zdanění firem byly pro. A podobných sporných bodů je mnoho.

"Pro nás je klíčové, že nyní v této těžké situaci nechceme nějakým výrazným zdaněním znovu zatížit občany nebo firmy. Ani nevěřím, že by to něčemu opravdu pomohlo," sdělil Fiala Deníku N.

Zaměřit se chce hlavně na zkrocení výdajů. "Musíme se soustředit na výdaje státu, které můžeme omezit, aniž bychom významným způsobem zasáhli některou sociální skupinu. To je důležitá zásada. Ano, všichni se budeme muset nějak podílet na současné situaci, ale naším zájmem je, aby se na tom nikdo nepodílel příliš nadproporčně nebo aby ho to existenčně ohrozilo," vysvětloval.

Aktuálně.cz přináší přehled, s jakými návrhy šly jednotlivé vládní strany do jednání o úsporách v rozpočtu:

Premiér Petr Fiala s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS).
Premiér Petr Fiala s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS). | Foto: ČTK / Říhová Michaela

ODS: Omezit dotace, změnit DPH

Občanští demokraté mají ve vládě ohledně financí nejdůležitější slovo. Jsou nejsilnější stranou, mají premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru. I podle průzkumů veřejného mínění jsou stále nejsilnější z vládních stran. Jestliže tedy Fiala opakovaně řekl, že ODS v žádném případě nepodpoří zvyšování celkového daňového zatížení, je téměř jisté, že něco takového výsledný balíček obsahovat nebude.

"Zvedání přímých daní je nepřijatelná věc. Nedovedu si představit zvyšovat daň z příjmu fyzických osob. Ani u právnických osob bych to nedoporučoval," přidává k tomu místopředseda sněmovny z ODS Jan Skopeček, který je vedle šéfa státní pokladny Stanjury považovaný za klíčového muže strany v ekonomické oblasti.

Z jeho dalších vyjádření vyplývá, že ODS od této zásady nehodlá ustoupit. "ODS byla nejsilnější součástí koaliční vlády, a tudíž její teze, se kterou ve volbách uspěla, prostě musí být uplatněna. Není možné, aby menší koaliční partneři otočili to, s čím jsme šli do voleb, a my místo úspor dominantně hledali, jak daně zvýšit," řekl Skopeček v televizi Prima.  

Skopeček, Stanjura i Fiala se shodují v tom, že je nutné především omezovat státní výdaje, což je také základní postoj ODS při nynějším jednání. Ministerstvo financí se například chystá omezit nebo zrušit různé státní dotace. ODS také prosazuje sjednocení nižší sazby daně z přidané hodnoty.

Česká televize počátkem dubna informovala, že Stanjurovo ministerstvo navrhuje místo nynějších tří sazeb (10, 15 a 21 procent) pouze dvě - 21 procent by zůstalo, nižší sazba by byla sjednocená na 14 procent. Zvýšení daně by se dotklo například vodného a stočného, vstupenek na kulturní a sportovní akce nebo točeného piva. Návrh vyvolal kritiku části veřejnosti i některých ekonomů. Podle Stanjury šlo o jeden z pracovních podkladů. Také Fiala upozornil, že nejde zdaleka o konečnou verzi.

Kromě toho ODS nejvíce zvažuje vyšší daň z nemovitostí, změnu v systému státních příspěvků na stavební a penzijní spoření či zrušení slevy na manžela a manželku. Ve hře jsou také vyšší odvody pro osoby samostatně výdělečně činné.

 

Právě se děje

Další zprávy