Praha - Většina Čechů považuje společné vzdělávání za správnou cestu, ukázal loňský průzkum, který pro Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) realizovala agentura IPSOS. Celkem tento trend podpořilo 57 procent respondentů. Ve věkové skupině mezi 36 a 53 lety, která mívá děti ve školním věku, to bylo 62 procent lidí.
Integrace dětí se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním do běžných škol může být podle názorů veřejnosti prospěšná také pro jejich zdravé spolužáky. Domnívá se to více než šedesát procent lidí.
Podmínky pro společné vzdělávání se změní od září, kdy se začne uplatňovat v praxi takzvaná inkluzivní novela školského zákona. Ministerstvo školství vidí její hlavní přínos v tom, že škola, kde se postižený nebo znevýhodněný žák vzdělává, bude mít nárok na zaplacení nezbytných podpůrných opatření ze státního rozpočtu.
Děti s řadou handicapů se přitom společně se zdravými většinou vzdělávají už nyní. ČOSIV uvádí, že podle statistik ministerstva školství je v běžných školách integrováno 81 tělesně postižených žáků a 61 procent dětí se sluchovým a zrakovým postižením.
Jiná je situace u dětí s lehkým mentálním postižením. Devadesát procent z nich se vzdělává mimo hlavní proud. "Řada výzkumů a analýz zároveň poukazuje na skutečnost, že diagnóza lehké mentální postižení je často přidělována sociálně znevýhodněným nebo romským dětem, které ve vzdělávání znevýhodňuje jejich rodinné zázemí," uvádí analýza.
V praktických školách děti přicházejí o ambice
Připomíná, že mezi dětmi vzdělávanými podle redukovaných osnov pro lehce mentálně postižené jsou v příliš velké míře zastoupeni Romové. Zatímco v české populaci jsou jich odhadem tři procenta, v této skupině žáků představují bezmála třetinu.
Jejich většinou oddělené vzdělávání má negativní vliv nejen na objem znalostí, ale také na jejich ambice, upozorňuje analýza. Ve speciálních třídách se podle ní kumulují děti s nízkými vzdělanostními aspiracemi, takže si je vzájemně potvrzují nebo ještě snižují. Vzdělávání v běžných třídách podle autorů analýzy zvyšuje cíle, jichž by chtěli žáci při své vzdělávací dráze dosáhnout.
Také z toho pak vyplývá, že děti z takzvaných praktických škol mnohem častěji než jejich vrstevníci končí v těch nejjednodušších učňovských oborech. Podle autorů analýzy je jejich nabídka velmi omezující směrem k budoucímu uplatnění, často znamená nízkou mzdu. Loňská analýza dat z průzkumu v sociálně vyloučených lokalitách z roku 2011 také ukázala, že placenou práci vykonávalo výrazně více Romů, kteří absolvovali základní vzdělání v běžné ZŠ, než Romů, kteří mají za sebou ZŠ praktickou.
Změny ve společném vzdělávání, které nastanou od září, jsou velmi diskutovaným tématem. Panují obavy, zda budou dostatečně metodicky, personálně i finančně zabezpečeny. Množí se žádosti o dodatečný odklad náběhu nového systému, který ale ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) zásadně odmítá.
Nároky dětí na podporu v běžných školách existují již nyní a novela prý znamená hlavně lepší financování. Žádnou revoluční změnu ve školách ministerstvo neočekává.
