Romové pejsci, bílí kočičky. Segregace na školách se horší

Lucie Stuchlíková Markéta Šrajbrová Lucie Stuchlíková, Markéta Šrajbrová
23. 4. 2015 10:30
Romské děti čelí v Česku dvojí nespravedlnosti - když neskončí v praktické škole, hrozí jim separace ve zvláštní třídě na běžné základce. Není to zlá vůle ředitelů, ale spíš lobby rodičů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Praha - Když ve třetí třídě základní školy v Českých Budějovicích začíná matematika, děti se rozdělí na “pejsky” a “kočičky”. Násobení a dělení se pak učí každá skupinka zvlášť. Všichni pejsci jsou romské děti, které tvoří v místní základce zhruba třetinu žáků, v kočičkách zase převažují bílé děti.

Kontroverzní způsob, jakým české školy separují romské děti od těch ostatních, popsala česká pobočka Amnesty International ve své zprávě za loňský rok. Podle jejích zjištění romské děti nemusejí čelit jenom tomu, že je české úřady často posílají do praktických škol, ale čím dál častěji také segregaci na běžných základních školách.

Pro Česko nelichotivý dokument organizace zveřejnila krátce poté, co s ním Evropská komise kvůli diskriminaci ve vzdělávání zahájila takzvané řízení pro porušení povinnosti, které může skončit až u Evropského soudního dvora.

Jméno konkrétní školy, která rozděluje děti na pejsky a kočičky, nechtějí průzkumníci prozradit. Na podobnou praxi, kdy se romské děti vyučují zvlášť od svých spolužáků, ale údajně narazili hned ve třech českobudějovických školách. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera je takový přistup nepřijatelný.

Rozšiřuje se také "trik", kdy se v rámci jedné školy vytvoří běžná a výběrová třída, přičemž do té druhé chodí především bílí žáci. Aktuálně.cz se na základě zprávy podařilo najít jednu z nich - základní škola Šalounova v ostravských Vítkovicích testuje děti hned při zápisu do první třídy. Ty s dobrými výsledky chodí do “výběrové” budovy v jiné ulici, téměř výhradně se jedná o bílé žáky. Naopak z žáků běžné školy je 90 % Romů.

“Nikdo segregovaný není. K zápisům do první třídy může přijít kdokoliv. Jestliže dítě udělá vstupní testy, které jsou normální pro všechny budoucí žáky prvních tříd, tak tam můžou taky nastoupit,” uvedla ředitelka Libuše Hermanová.

Mocná rodičovská lobby

Právě testy nebo další překážky při zápisu do výběrových škol ale romské rodiče často odradí. “Výběrová třída buď vyžaduje úspěch v doplňkovém testu, nebo také poplatky za doplňkové, například sportovní, aktivity, což je pro romské rodiče takřka automaticky signálem, že tato třída není pro ně,” uvedla expertka Amnesty International na romskou problematiku Jana Vargovčíková.

Zpráva dokládá i zkušenosti romských rodičů z Vítkovic, kteří o “lepší” škole vůbec nevěděli, nebo jim bylo řečeno, že je jen pro chytřejší děti.

Česko se tak v době, kdy je pod drobnohledem unijních úředníků, místo zlepšování spíše zhoršuje. Podle Amnesty mezi lety 2013 a 2014 dokonce stouplo procento romských dětí v praktických školách, ačkoli se vláda zavázala, že číslo bude klesat.

“Praktiky, které vedou k oddělování dětí ve vyučování, se dnes objevují ve větší míře. Takový vývoj je znepokojující a zcela v rozporu se zákazem segregace,” dodala Vargovčíková.

Za oddělováním dětí do různých tříd přitom často nestojí neochota ředitelů integrovat, ale “rodičovská lobby”. Nevládní organizace již dlouho upozorňují na to, že neromští rodiče raději odhlašují své děti ze škol, kde je velký počet Romů, čímž vznikají zcela segregované školy. Ředitelé jsou pak pod tlakem otevírat speciální třídy, aby si žáky udrželi.

Příkladem může být základní škola Merhautova v Brně. Základka, do které chodili převážně bílí žáci, se před deseti lety sloučila s budovou ve Vranovské ulici, která byla tradičně romskou školou. Snahy o integrování žáků ale narazily na tuhý odpor rodičů - sepisovali petice a hromadně přehlašovali své děti jinam.

“Na Merhautově jsme otevřeli smíšenou třídu, kde bylo 14 romských a 14 neromských žáků. Rodiče neromských žáků se domluvili a všechny své děti dali do jiné školy,” popisuje ředitelka Jana Fotlýnová. Dnes je budova ve Vranovské téměř výhradně romská a v Merhautově tvoří Romové zhruba třetinu žáků.

“O integraci se opravdu snažíme. Ale jsme ve svěráku mezi tím, že bychom chtěli integrovat, a mezi přáním rodičů. Někdo je u nás spokojený, ale někteří začnou mít dojem, že už je ve třídě Romů moc a dají dítě pryč,” popisuje ředitelka.

Obě školy mají stejný výukový program, ale naprosto odlišné výsledky - zatímco ze smíšené školy pokračovalo přes dvacet žáků na gymnázium či střední školu s maturitou, druhá budova se úspěšnými absolventy pochlubit nemůže.

Ministerstvo: Máme rovný přístup

Podle Amnesty International navíc hrozí, že se problém bude zhoršovat spolu s tím, jak je stále obtížnější umisťovat zdravé romské žáky do praktických škol. “Ze základních škol praktických se pouze přesune nerovný přístup ke kvalitnímu vzdělání do hlavního vzdělávacího proudu,” dodává Vargovčíková.

Ředitelům, kteří se ocitají pod tlakem rodičů, by podle Amnesty měli pomoci zřizovatelé a ministerstvo školství. Když se ovšem deník Aktuálně.cz ptal, zda si je resort segregace na běžných základních školách vědom a zda připravuje nějaká konkrétní opatření, dostal jen několikrát se opakující se odpověď, že “český vzdělávací systém je založený na zásadách rovného přístupu ke vzdělávání. Pokud by došlo k diskriminačnímu jednání, je nutné podat podnět České školní inspekci."

Dienstbierova vládní sekce pro lidská práva ovšem strohé vyjádření ministerstva školství mírní. Podle jeho úředníků provede resort do konce roku analýzu segregovaných škol a navrhne opatření, která by situaci řešila.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy