Romové pejsci, bílí kočičky. Segregace na školách se horší

Lucie Stuchlíková Markéta Šrajbrová Lucie Stuchlíková, Markéta Šrajbrová
23. 4. 2015 10:30
Romské děti čelí v Česku dvojí nespravedlnosti - když neskončí v praktické škole, hrozí jim separace ve zvláštní třídě na běžné základce. Není to zlá vůle ředitelů, ale spíš lobby rodičů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Praha - Když ve třetí třídě základní školy v Českých Budějovicích začíná matematika, děti se rozdělí na “pejsky” a “kočičky”. Násobení a dělení se pak učí každá skupinka zvlášť. Všichni pejsci jsou romské děti, které tvoří v místní základce zhruba třetinu žáků, v kočičkách zase převažují bílé děti.

Kontroverzní způsob, jakým české školy separují romské děti od těch ostatních, popsala česká pobočka Amnesty International ve své zprávě za loňský rok. Podle jejích zjištění romské děti nemusejí čelit jenom tomu, že je české úřady často posílají do praktických škol, ale čím dál častěji také segregaci na běžných základních školách.

Pro Česko nelichotivý dokument organizace zveřejnila krátce poté, co s ním Evropská komise kvůli diskriminaci ve vzdělávání zahájila takzvané řízení pro porušení povinnosti, které může skončit až u Evropského soudního dvora.

Jméno konkrétní školy, která rozděluje děti na pejsky a kočičky, nechtějí průzkumníci prozradit. Na podobnou praxi, kdy se romské děti vyučují zvlášť od svých spolužáků, ale údajně narazili hned ve třech českobudějovických školách. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera je takový přistup nepřijatelný.

Rozšiřuje se také "trik", kdy se v rámci jedné školy vytvoří běžná a výběrová třída, přičemž do té druhé chodí především bílí žáci. Aktuálně.cz se na základě zprávy podařilo najít jednu z nich - základní škola Šalounova v ostravských Vítkovicích testuje děti hned při zápisu do první třídy. Ty s dobrými výsledky chodí do “výběrové” budovy v jiné ulici, téměř výhradně se jedná o bílé žáky. Naopak z žáků běžné školy je 90 % Romů.

“Nikdo segregovaný není. K zápisům do první třídy může přijít kdokoliv. Jestliže dítě udělá vstupní testy, které jsou normální pro všechny budoucí žáky prvních tříd, tak tam můžou taky nastoupit,” uvedla ředitelka Libuše Hermanová.

Mocná rodičovská lobby

Právě testy nebo další překážky při zápisu do výběrových škol ale romské rodiče často odradí. “Výběrová třída buď vyžaduje úspěch v doplňkovém testu, nebo také poplatky za doplňkové, například sportovní, aktivity, což je pro romské rodiče takřka automaticky signálem, že tato třída není pro ně,” uvedla expertka Amnesty International na romskou problematiku Jana Vargovčíková.

Zpráva dokládá i zkušenosti romských rodičů z Vítkovic, kteří o “lepší” škole vůbec nevěděli, nebo jim bylo řečeno, že je jen pro chytřejší děti.

Česko se tak v době, kdy je pod drobnohledem unijních úředníků, místo zlepšování spíše zhoršuje. Podle Amnesty mezi lety 2013 a 2014 dokonce stouplo procento romských dětí v praktických školách, ačkoli se vláda zavázala, že číslo bude klesat.

“Praktiky, které vedou k oddělování dětí ve vyučování, se dnes objevují ve větší míře. Takový vývoj je znepokojující a zcela v rozporu se zákazem segregace,” dodala Vargovčíková.

Za oddělováním dětí do různých tříd přitom často nestojí neochota ředitelů integrovat, ale “rodičovská lobby”. Nevládní organizace již dlouho upozorňují na to, že neromští rodiče raději odhlašují své děti ze škol, kde je velký počet Romů, čímž vznikají zcela segregované školy. Ředitelé jsou pak pod tlakem otevírat speciální třídy, aby si žáky udrželi.

Příkladem může být základní škola Merhautova v Brně. Základka, do které chodili převážně bílí žáci, se před deseti lety sloučila s budovou ve Vranovské ulici, která byla tradičně romskou školou. Snahy o integrování žáků ale narazily na tuhý odpor rodičů - sepisovali petice a hromadně přehlašovali své děti jinam.

“Na Merhautově jsme otevřeli smíšenou třídu, kde bylo 14 romských a 14 neromských žáků. Rodiče neromských žáků se domluvili a všechny své děti dali do jiné školy,” popisuje ředitelka Jana Fotlýnová. Dnes je budova ve Vranovské téměř výhradně romská a v Merhautově tvoří Romové zhruba třetinu žáků.

“O integraci se opravdu snažíme. Ale jsme ve svěráku mezi tím, že bychom chtěli integrovat, a mezi přáním rodičů. Někdo je u nás spokojený, ale někteří začnou mít dojem, že už je ve třídě Romů moc a dají dítě pryč,” popisuje ředitelka.

Obě školy mají stejný výukový program, ale naprosto odlišné výsledky - zatímco ze smíšené školy pokračovalo přes dvacet žáků na gymnázium či střední školu s maturitou, druhá budova se úspěšnými absolventy pochlubit nemůže.

Ministerstvo: Máme rovný přístup

Podle Amnesty International navíc hrozí, že se problém bude zhoršovat spolu s tím, jak je stále obtížnější umisťovat zdravé romské žáky do praktických škol. “Ze základních škol praktických se pouze přesune nerovný přístup ke kvalitnímu vzdělání do hlavního vzdělávacího proudu,” dodává Vargovčíková.

Ředitelům, kteří se ocitají pod tlakem rodičů, by podle Amnesty měli pomoci zřizovatelé a ministerstvo školství. Když se ovšem deník Aktuálně.cz ptal, zda si je resort segregace na běžných základních školách vědom a zda připravuje nějaká konkrétní opatření, dostal jen několikrát se opakující se odpověď, že “český vzdělávací systém je založený na zásadách rovného přístupu ke vzdělávání. Pokud by došlo k diskriminačnímu jednání, je nutné podat podnět České školní inspekci."

Dienstbierova vládní sekce pro lidská práva ovšem strohé vyjádření ministerstva školství mírní. Podle jeho úředníků provede resort do konce roku analýzu segregovaných škol a navrhne opatření, která by situaci řešila.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy