Venkovský chartista: Dva disidenty hlídalo dvanáct estébáků, rozloučit se s matkou mě nenechali

Ondřej Nezbeda, Post Bellum
26. 1. 2017 21:25
Třikrát ho komunisté po podpisu Charty 77 zavřeli do vězení. Při posledním výkonu trestu jej nepustili ani na pohřeb jeho matky. Během akce Asanace se ho snažili vyhnat do exilu, ale on se schoval do malé vesnice Šonov u Broumova, kde pořádal ilegální koncerty a festivaly. Dnes Stanislav Pitaš vede undergroundový klub Eden v Broumově. Na svůj život v disentu vzpomíná ve svědectví, které vzniklo v rámci projektu Paměť národa.
Video: Ondřej Nezbeda, Blanka Rosecka / Post Bellum

Broumovsko – Za všechno prý vděčí bolševickému novináři Kojzarovi. Když si v Rudém právu přečetl jeho článek Tučná výslužka z Holandska, který hanlivě pojednával o ceně Erasma Rotterdamského za literaturu pro Václava Havla, sedl na kolo a vydal se za Havlovými na Hrádeček. "Chtěl jsem vědět, jaký ten Havel vlastně je," vypráví Stanislav Pitaš.

A měl štěstí. "Jednak že mě nezadrželi estébáci, co tam hlídkovali, a za druhé že byli Vašek s Olgou doma. Po rozhovoru s nimi jsem najednou věděl, na které straně jsem. Pak už bylo v životě všechno jednodušší," popisuje jeden z rozhodujících momentů svého života.

Stanislav Pitaš patřil mezi chartisty, kteří svůj odpor vůči komunistickému režimu vedli na venkově. Pochází z Trutnova, kde se poprvé seznámil s disidentskými kruhy. Později se spřátelil i s členy undergroundu, především skupinou kolem komunity v Nové Vísce u Chomutova, která tiskla samizdatový časopis Vokno a Voknoviny, které Stanislav Pitaš odebíral a šířil. V 80. letech se pak spřátelil s manželi Havlovými, které navštěvoval na Hrádečku, a vyrážel i do Polska, kde se stýkal se členy hnutí Solidarita. V 80. letech si na něj však došlápla StB.

"Poslední kapka pro ně asi byla, když se mě příslušník StB v restauraci v Trutnově na toaletě zeptal, co budeme dělat o víkendu," vypráví Stanislav Pitaš. "Odpověděl jsem mu, že pojedeme do Polska pomáhat tamním disidentům a Solidaritě. A on si myslel, že si dělám srandu. V neděli po návratu se ptal, jak bylo v Polsku, a já mu dal placku s nápisem Solidarnošč. Pak už mě chtěli opravdu vystěhovat ze země," vzpomíná.

Na radu kamaráda se proto přestěhoval do zapadlé vesnice Šonov u Broumova, to už byl signatářem Charty 77. Jedné prosincové noci 1982 se spolu se svou přítelkyní a půlročním dítětem přestěhoval do tamní chalupy, v níž nebyla elektřina, netekla voda, a když zatopili, z rozbitých kamen se vyvalil čoud. Sám – a později s pomocí přátel – začal dům opravovat a v říjnu 1983 už ve stodole pořádal první ilegální koncert. Státní bezpečnost jej rozprášila. Jediné zaměstnání, které v okolí získal, byla práce v kamenolomu.

Dvanáct na dva

Okresní tajemník KSČ: Tvářili jsme se, že Charta 77 nic neznamená
2:00
Okresní tajemník KSČ: Tvářili jsme se, že Charta 77 nic neznamená | Video: Post Bellum

Stanislav Pitaš záhy zjistil, že dohledu StB na venkově neunikne. Jediná autobusová zastávka ve vsi totiž stála přímo proti jeho domu. Pravidelně tu hlídkovala tajná policie, aby měla přehled o jeho návštěvách. Ty proto musely vysedat na předchozí zastávce a do stavení chodit pěšky zadem přes zahradu.

A podobně to platilo pro Stanislava Pitaše – pokud se chtěl vydat do Prahy na nějakou demonstraci, musel vyrazit o pár dní dříve, jinak by jej StB pod falešnou záminkou zadržela. Vyjádřeno v číslech – Stanislav Pitaš byl jedním ze dvou chartistů na Broumovsku, na něž dohlíželo dvanáct členů StB z Náchoda.

V letech 1985 až 1989 byl třikrát uvězněn – na Borech, v Hradci Králové a v Ostrově nad Ohří. Poprvé za snižování vážnosti prezidenta, kdy s přáteli vytvořili satirickou koláž Gustáva Husáka a housera a snímek pak chtěli rozesílat jako pohlednice. 

Dalšímu zatčení předcházela nedůstojná honička, když StB za žádnou cenu nechtěla připustit účast Stanislava Pitaše na demonstraci na Den lidských práv na Staroměstském náměstí, uspořádané Českými dětmi. "Tehdy v roce 1987 na Staroměstském náměstí jsem cítil, že se něco děje, že se něco mění," vypráví Stanislav Pitaš. "Na té demonstraci lidé chodili kolem památníku Jana Husa, já šel do postranní uličky a zavolal Václavu Havlovi a říkal mu: 'Slyšíš, co volají?' Dav skandoval: Havel na Hrad, a já nechal sluchátko viset…"

Při dalším zatčení byl obviněn z napadení veřejného činitele. Toho se měl dopustit tím, že odmítl nastoupit do vozu s příslušníky StB, kteří se mu odmítli legitimovat. Lehl si proto na zem a odmítl spolupracovat. "Snažili se mě nacpat do auta, což se jim nakonec podařilo, a prohlásili to za napadení," vzpomíná Pitaš.

Mluvčí Charty 77 v letech 1983 - 84 Jan Kozlík v dokumentu Paměť národa vzpomíná, jak z něj článek o raketách málem udělal mučedníka míru.
2:42
Mluvčí Charty 77 v letech 1983 - 84 Jan Kozlík v dokumentu Paměť národa vzpomíná, jak z něj článek o raketách málem udělal mučedníka míru. | Video: Paměť národa

Přitěžující okolností byla jeho stížnost na jednoho z estébáků, kteří na něj v Šonově dohlíželi. Stanislav Pitaš napsal jeho nadřízeným, že jej uráží, když ho příslušník jezdí vytěžovat služebním vozem a navštěvuje přitom svou milenku, k výslechu chodí v mastných tesilkách a smrdí mu z pusy.

Naposledy byl Stanislav Pitaš zavřený v roce 1989. V té době byla jeho matka ve špatném zdravotním stavu, a on proto žádal o odklad nástupu výkonu trestu. V tom mu však nebylo vyhověno.

"V Evropě tenkrát fungovala řetězová hladovka, které jsem se také účastnil. Když jsem hladovku držel pátý den, přesvědčili mě v cele předběžného zadržení, abych si dal snídani, že mě pak pustí za mámou. Řekl jsem si, že jsou to taky jenom lidi, že nemají důvod mi nevěřit, když jsem předložil lékařské zprávy o matčině stavu... Odpoledne pro mě skutečně přišli... a odvezli mě do věznice v Ostrově nad Ohří." V průběhu věznění tak matka Stanislava Pitaše zemřela, aniž se spolu mohli rozloučit. Ještě předtím odeslala na prokuraturu v Náchodě dopis, ve kterém vyjádřila, že je ráda, že svého syna dobře vychovala.

Kravata amerického velvyslance

Dnes Stanislav Pitaš ve svém domě v Šonově provozuje penzion a v Broumově vede undergroundový klub Eden, kde pravidelně pořádá koncerty českých i zahraničních kapel.

Na začátku března tu vystoupí například Vladivojna La Chia. V prosinci loňského roku jej tu navštívil i americký velvyslanec Andrew Schapiro. "Když to tu viděl, hned si sundal kravatu," směje se Pitaš.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Zemřela literární historička a mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková

Ve věku 84 let v pátek zemřela literární historička a mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková. Zásadní měrou se zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena, věnovala se také literární tvorbě v terezínském ghettu.

Marie Rút Křížková se narodila v roce 1936 ve středočeském Miličíně. V roce 1968 absolvovala dálkově Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština ­ pedagogika, specializace literární historie. Působila jako učitelka, vychovatelka, odborná pracovnice v Památníku Terezín a Středočeské galerii v Praze. Za normalizace byla Křížková lesní dělnicí a třídičkou pošty. Své zážitky z té doby sepsala do díla Svědectví, které nemohlo být vysloveno. Mluvčí Charty 77 byla od února 1983 do ledna 1984.

Křížková má tři dcery. Jednou z nich je herečka a moderátorka Ester Janečková, která je nemanželským dítětem divadelního režiséra a dramaturga Oty Ornesta, staršího bratra Jiřího Ortena.

před 2 hodinami

Basketbalistky USK v EL na závěr bubliny v Turecku porazily Gdyni

asketbalistky USK Praha dnes ve třetím kole Evropské ligy porazily Gdyni 85:76. Výběr trenérky Natálie Hejkové tak úvodní část základní skupiny v Istanbulu zakončily s bilancí dvou vítězství a jedné porážky. Zbývající tři zápasy, ve kterých se bude hrát o dvě místa ve čtvrtfinále, čekají český celek v lednu.

Hráčky USK k zápasu nastoupily den po výhře 80:79 nad Lyonem, v prvním utkání v protikoronavirové bublině v Turecku v úterý podlehly 70:77 domácímu Fenerbahce. Gdyně naopak v Turecku prohrála obě dosavadní utkání ve skupině a ani proti Pražankám neuspěla.

Po vyrovnané první čtvrtině se ve druhé podařilo USK odskočit a po prvním poločase vedl 42:34. Největší zásluhu na tom měla pivotka Brionna Jonesová, která si v úvodním dějství připsala 16 bodů a sedm doskoků. Alyssa Thomasová k vedení přispěla 13 body, osmi doskoky a pěti asistencemi.

Po přestávce hráčky USK drama nepřipustily a vedení postupně navýšily až na rozdíl 17 bodů. Nakonec vyhrály 85:76 a před druhou částí základní skupiny, kde se od 19. do 21. ledna bude hrát o dvě postupová místa, mají stejnou bilanci jako Lyon a Fenerbahce. Gdyně je s třemi porážkami poslední.

Nejlepší střelkyní zápasu byla s 28 body a deseti doskoky Jonesová. Americká pivotka odehrála celý zápas stejně jako její krajanka Thomasová, která s bilancí 19 bodů, 11 doskoků a 12 asistencí zaznamenala triple-double. V dresu Gdyně byla s 24 body nejlepší Alice Kuneková.

Evropská liga basketbalistek - 3. kolo:

Skupina B (Istanbul):

Gdyně - USK Praha 76:85, Fenerbahce Istanbul - Lyon 70:84.

Tabulka:

1. Lyon 3 2 1 252:207 5
2. USK Praha 3 2 1 235:232 5
3. Fenerbahce Istanbul 3 2 1 227:224 5
4. Gdyně 3 0 3 203:254 3

 

Další zprávy