Americká společnost je hluboce rozdělená. Je to znát i ve vaší práci velvyslance?
Když jste třeba v jasně demokratickém Washingtonu a mluvíte s běžnými lidmi, kteří pracují ve firmách a jsou příznivci republikánů, řeknou vám, že ani nechtějí příliš přiznat, že jsou příznivci republikánů. Mají strach o tom mluvit. Situace je hodně vyhrocená, od voleb 2016 jsou tu příkopy hluboké. Červencový atentát na Donalda Trumpa jen potvrzuje prohloubení rozdílů uvnitř společnosti. Od nadcházejících voleb rozhodně nečekáme, že by došlo k rychlému zacelení jizev a urovnání situace.
Demokratům se vyčítá, že zapomínají na bílé farmáře, na lidi, kteří pracují v průmyslu, a že se soustředí spíše na menšiny. V tom se Donaldu Trumpovi podařil unikát, že mobilizoval a dostal k volbám lidi, kteří stáli mimo systém a nikdy se nepodíleli na politickém procesu. A tahle část společnosti bude Donalda Trumpa milovat a podporovat, ať udělá cokoliv.
Co s tím může dělat jeho soupeřka Kamala Harrisová?
Demokratické straně vrací podporu tradičních voličů, což je mladá a střední generace nebo minority, výrazně vede třeba u Afroameričanů nebo u voličů původem z Latinské Ameriky. Všechny kroky, které na sjezdu prezentovala, jsou zaměřené na zlepšení podmínek americké střední třídy. A zajímavý nový element je, že začíná kampaň soustředit na voliče republikánů, kteří nechtějí volit Donalda Trumpa.
Když mluvíme o rozdělené americké společnosti, co vnímáte jako největší riziko, které může vzejít z výsledku prezidentských voleb?
Panují obavy, co se ve společnosti bude dít, když Kamala Harrisová vyhraje těsným rozdílem. A v zásadě to jsou obavy, že následky budou daleko horší než po volbách v roce 2020. Není jasné, jak by voliči Donalda Trumpa v případě porážky reagovali.
Určitě jste měl možnost o tom s předními republikány mluvit. Co k tomu říkají?
Jsou přesvědčení, že Donald Trump vyhraje. Netvrdí, že by šli do ulic a násilným způsobem převzali moc, ale situace se může změnit výsledkem voleb. A ten scénář je těžko odhadnutelný.
Sjezd demokratů jako megaparty
Minulý týden jste se účastnil sjezdu demokratů, na kterém Kamala Harrisová přijala kandidaturu na prezidentku. Co tam na vás udělalo nejsilnější dojem?
Atmosféra připomínala koncert rockové hvězdy a prostupovala celým sjezdem od pondělí do čtvrtka. Každý den byl ozdobený vystoupením jedné z demokratických hvězd. První den vystupoval prezident Joe Biden. Úvod sjezdu byl zinscenovaný jako poděkování, že po nevydařené politické debatě s Donaldem Trumpem obětoval svou ambici ve prospěch země a otevřel cestu k nástupu mladší generaci.
Druhý den rozsvítil sjezd brilantní projev Hillary Clintonové. Mluvila, jako kdyby ona byla v kampani. Takhle skvěle jsem ji naposledy slyšel mluvit v době, kdy proti Donaldovi Trumpovi kandidovala v roce 2016. A pak to byli Michelle a Barack Obamovi, což jsou skvělí řečníci, úplně elektrizovali atmosféru. Program postupovala vystoupení popových hvězd, DJů, takže to byla taková megaparty.
A co ve vás zanechala samotná Kamala Harrisová?
Na projev se připravovala skoro celý týden. Měla základnu v Chicagu, kde se pilovaly veškeré detaily a emoce jejího vystoupení. Začala ale překvapením už v pondělí, kdy se neohlášeně objevila na zahájení sjezdu, čím si získala spoustu lidí už na úvod. Pak si odskočila na kampaň do okolních států a vrátila se ve středu, aby se připravovala na čtvrteční vystoupení.
Dosud byla ve stínu prezidenta Bidena, ale teď ožila a rozzářila se. Kamale Harrisové se podařilo sjednotit demokraty a získat podporu všech jejich největších hvězd, což tak ze začátku nebylo, platilo to hlavně u Obamových. Demokrati se teď díky ní vezou na vlně euforie, která bude pokračovat ještě nějakou dobu.
Co vedlo k tomu, že jste se dostal na demokratický sjezd?
Americká strana zve velvyslance na sjezdy demokratů i republikánů. Když sloužíte ve Spojených státech, byla by škoda to neabsolvovat. Americká mentalita se těžko chápe, aniž byste to zažil na vlastní kůži. Pro nás to bylo zajímavé i politicky, protože jsem tam potkal spoustu lidí, které ve Washingtonu nepotkáte. Na sjezd jezdí sponzoři, významní finanční magnáti, takže i z hlediska podpory různých investičních záměrů z toho jako Česko budeme těžit.
Byl jste se podívat i na sjezd republikánů, případně čím se nejvíc lišil od demokratického?
Od nás tam byl generální konzul z Chicaga, protože já jsem v té době jel s naším prezidentem na otočku do Česka ze summitu NATO ve Washingtonu. O sjezdu republikánů jsem mluvil i s některými velvyslanci. Podle nich to byl sjezd jednoho muže, Donalda Trumpa. Bylo to v podstatě jeho první veřejné vystoupení po atentátu, takže to bylo celé zaměřené na jeho osobu. Zatímco u demokratů to bylo o týmové práci a podpory ze strany bývalých prezidentů.
Demokraté při sledování debaty odešli
Napadlo vás po hrubě nepovedeném výkonu prezidenta Bidena v televizní debatě s Donaldem Trumpem, že by u demokratů mohlo dojít ke změně kandidáta?
O tom už se spekulovalo v únoru. Měl jsem u nás v rezidenci pozvanou skupinu republikánů, kteří připravují podmínky pro případ, kdyby ve volbách zvítězil Donald Trump a republikáni převzali moc. Už tehdy upozorňovali, že chystají Trumpa na scénář, že ve finálním souboji nemusí stát proti Joeu Bidenovi. V té době jsem to viděl jako science fiction, protože v zásadě sice v průzkumech ztrácel, ale nikdo výslovně proti jeho kandidatuře nevystupoval.
O čem jste přemýšlel, když jste se na debatu Bidena s Trumpem dodíval?
Měl jsem to štěstí, že jsem jako jeden z mála velvyslanců byl přizvaný ke sledování debaty s demokratickými i republikánskými kongresmany. Po patnácti minutách debaty se demokraté zvedli a odcházeli. Ptal jsem se jich, kam jdou. Odpověděli, že tohle si nezaslouží. Pak už byla jen otázka času, kdy dojde k výměně Bidena. Demokraté věděli, že to musí udělat rychle. Počkali s tím jen po summitu NATO, protože kdyby to udělali předtím, úplně by zabili jakýkoliv výstup ze summitu. V první fázi se spekulovalo o nominaci různých guvernérů, ale my jsme věděli, že to je lichá úvaha, protože jako viceprezidentka je první na pásce Kamala Harrisová.
Její hlavní výhodou je, že je mladší, má více energie a nyní těží z okamžiku překvapení. Jaká je ale její největší slabina v souboji s Trumpem?
Její největší slabina je, že má poměrně málo času přesvědčit nepřesvědčené voliče. Do kampaně naskočila později. U Trumpa už od volební porážky v roce 2020 bylo jasné, že bude kandidovat znovu, celou dobu na tom pracoval. Kamala Harrisová je málo čitelná, protože doteď stála v pozadí. Nejsou příliš známé její názory. Kritizuje se za to, že doteď nedala žádné hlubší interview, kde by se prezentovala. Už problesklo, že by první měla mít ve čtvrtek (rozhovor vznikl ve středu, pozn. red.). Musí se snažit prodat své názory, myšlenky a priority, které bude chtít aplikovat, pokud bude zvolená.
Navíc ostrá kampaň začne teprve v září, všechno doteď byla taková přípravka. Uvidíme, co všechno vyplave, jaké kauzy se objeví. Kampaň bude nesmírně krutá. Zažil jsem volby v jiných zemích, i v Česku mi to přišlo hodně vyhrocené. Ale to není nic proti tomu, co se děje ve Spojených státech. Už jsem tu sloužil, když byly volby do Kongresu v roce 2022. Bylo to pro mě šokující. Beztrestně překrucují některé věci, manipulují s informacemi a vystříhají jednotlivě věci ze spotů protistrany a skládají je podle svého dohromady. To jsou věci, které jsou u nás nemyslitelné.
Přes Afriku a Asii do USA
Dvaapadesátiletý Miloslav Stašek je velvyslancem ve Spojených státech od září 2022, předtím byl pět let státním tajemníkem, tedy nejvyšším úředníkem, na ministerstvu zahraničí. Byl také rok náměstkem šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka ve vládě Bohuslava Sobotky.
Do diplomatické služby vstoupil v roce 1998, na misi poprvé vyrazil o rok později do Saúdské Arábie, kde strávil pět let coby zástupce velvyslance. Později coby ambasador vedl velvyslanectví v Egyptě a Indii. Mluví plynně anglicky a arabsky. Na výjezdech strávil včetně aktuální mise 16 let.
"Šok z toho, že se to mohlo stát"
Jak vy coby český velvyslanec můžete přispět k tomu, aby naše země byla dobře připravená na variantu, že prezidentské volby vyhraje Donald Trump?
Byli bychom špatní diplomaté, kdybychom se připravovali na vítězství pouze jednoho kandidáta. Preference jsou těsné, takže se připravujeme na oba scénáře. U demokratů to bude jednodušší, protože u Kamaly Harrisové se očekává, že z 80 procent pojede ve stejných liniích jako Joe Biden. V zásadě víme, na co se chystat.
V případě Donalda Trumpa je příprava složitá, protože je známý svou nepředvídatelností a nevypočitatelností. Ale máme úzké vztahy s republikánskými think-tanky, u nichž je potenciál, že z nich vzejdou lidé do možné budoucí administrativy. Jsou to lidé blízcí Donaldu Trumpovi, kteří stanovují základní osy budoucí domácí a zahraniční politiky. Jsou mezi nimi takoví, kteří se stali guvernéry poté, co sloužili v první Trumpově administrativě. Pokud se nám s nimi nepodaří navázat kontakt teď, po volbách už to bude nesmírně obtížné.
Je těžké s nimi najít společný jazyk?
Budete překvapený, ale není. Protože to, co říká Trump, de facto Biden realizuje. Trump má jako hlavní slogan America first (Amerika na prvním místě), čím myslí návrat investic a pracovních míst zpátky do Spojených států. A prezident Biden na začátku svého mandátu přijal Inflation Reduction Act. Na oko je primárně zaměřený na snížení inflace, ale v konečném důsledku směřuje k tomu stejnému: aby podpořil návrat investic do USA.
Firmy jako BMW, Volkswagen a velcí výrobci elektroaut otevřely megazávody v Severní i Jižní Karolíně, kde se po Detroitu vytváří nový pás automobilového průmyslu. Postavili tam i závod na výrobu elektrobaterií. Pokud obě strany budou chtít pomoct střední třídě, v konečném důsledku musí dělat to samé. Potřebují zahraniční investice, návrat amerického kapitálu a vytváření nových pracovních míst.
Zaznívá i v těchto rozhovorech s republikány to, co slyšíme od jejich krajních křídel na veřejnosti? Že by vystoupili z NATO nebo zásadně omezili práva žen na potrat?
Ne, takhle to není. Donald Trump bude dělat to, co dělal za svého prvního mandátu. Bude tlačit členské státy NATO k tomu, aby platily minimálně dvě procenta HDP na obranu. Ale ať bude v Bílém domě Kamala Harrisová, nebo Donald Trump, v nadcházejícím období se budou snažit víc zaměřit na zadržování Číny, což je z hlediska strategických zájmů největší problém a největší konkurent Spojených států. Tam potřebují napnout svou energii, peníze a pozornost.
Pro nás je důležité USA neztratit ve vztahu k Ukrajině. Na základě jednání s republikány mohu říct, že 95 procent z nich vidí situaci podobně jako my. Nezpochybňují zasílání vojenské a muniční pomoci Ukrajině. V Kongresu je jen malá skupina lidí, počítal bych tak do patnáctky, kteří jsou extrémní a jsou proti jakékoliv pomoci. Ukrajina má pořád významnou pomoc a podporu ve Sněmovně reprezentantů, která podle mě bude pokračovat i do budoucna. To samé platí pro Senát.
Už jste zmínil červencový atentát na Donalda Trumpa. Když jste se o něm dozvěděl, měl jste strach, co bude v americké společnosti následovat?
I když v tomto ohledu má Amerika určitou negativní tradici, první reakcí byl šok, že se něco takového může stát. Pak se dostavil pocit, co to udělá s jeho voliči. Máme zkušenost ze 6. ledna 2021, kdy neuznali výsledky voleb a víme všichni, co se stalo v Kapitolu. Naštěstí podobný scénář se nenaplnil.
V zásadě to vedlo k tomu, že se kolem Donalda Trumpa zvýšily bezpečnostní opatření, kampaň teď vede na veřejnosti za neprůstřelným sklem. Okamžitý efekt pro Trumpa byl vlastně ještě ten, že získal momentum a další přízeň voličů, ale to se přemazalo okamžikem, kdy Joe Biden odstoupil a nastoupila Kamala Harrisová. Takže víceméně v kampani a preferencích už to nehraje žádnou roli.
Video: "Průzkumy teď nejsou relevantní." Expert na USA naznačil, co rozhodne volby
