Kolín – Národní domobrana v Kolíně má ostrou velitelku. Devětatřicetiletá Helena Ociepková dává svým bojovníkům a bojovnicím najevo, že pasivní členy nebude tolerovat. Jak se ale ukazuje, někteří členové se její autoritě nechtějí podřídit kvůli tomu, že je žena. Ociepková se proto do domobranců v otevřeném dopise ostře pustila, za což si vysloužila napomenutí.
Kolínská skupina, která si říká České Labe, je podle zjištění HN a Aktuálně.cz, jejichž reportéři se pod pseudonymy stali členy několika sdružení, jednou z nejaktivnějších v zemi. Její členové se pravidelně scházejí, cvičí v terénu, pořídili si i uniformy. Zápal až fanatismus Ociepkové, která na svém facebookovém profilu pod jménem Ashur Nanok téměř denně sdílí a někdy i hrubým způsobem komentuje příspěvky poukazující na údajně násilnou povahu islámu a imigrantů, v tom jistě sehrál svou roli.
Helena Ociepková - profil z webu Národní domobrany
Helena Ociepková se narodila v dubnu 1977 ve Varnsdorfu. Většinu života prožila ve slezském regionu v Českém Těšíně, dva roky žila v německém Wedingenu a 10 let ve Velké Británii v Great Manchester. Ve Velké Británii absolvovala kurz speciální kurz Care Assistant pro péči o lidi postižené demencí a autismem. Její doménou je logistika, osobní zkušenosti s multi-kulti, historie a přidružené vědy a nauky. Neopominutelnými jsou i zkušenosti na centrále transport a bezpečnost, kde dochází ke kontaktu s různými potížemi (a potížisty) a koordinaci většího počtu lidí při jejich navedení na cíl v krátkém čase. Její prarodiče byli zajatci v koncentračním táboře v Osvětimi, kterým ve svých čtyřech letech slíbila, že pokud bude žít v době, kdy svět bude v ohrožení války, udělá vše proto, aby zabránila masovému vyvražďování nevinných.
V listopadu však úspěšná šéfka rozeslala všem podřízeným a poté i vedení domobrany psaní na zcela jiné téma. "Upozorňuji na to, že již nechci a nebudu poslouchat pomluvy vůči ženám a nebudu tolerovat nesouhlas některých z vás, že žena nemůže být velitelem skupiny," napsala bez diakritiky a s hrubými chybami Ociepková, která podle svého životopisu žila deset let ve Velké Británii.
Zdůraznila, že domobrancem se člověk nestává na základě pohlaví, ale nutnosti zajistit bezpečí ve své zemi, která patří jak mužům, tak i ženám. "Je naprosto ubohé sledovat, jak někteří z vás svými činnostmi proti ženám ve vlastních řadách pokládají tuto sabotáž na popředí před vlastenectvím. My ženy nezabíráme vaše místo mužů, ale staly jsme se všechny domobrankyněmi, abychom si pomáhali navzájem! Ti, kteří mají problém s autoritou žen v domobraně, nebudou mít jednou problém s islámem, ten totiž na této strategii pevně stojí."
Člen tříčlenné rady domobrany František Krejča na stížnost Ociepkové reagoval poměrně příkře, když ji veřejně napomenul. "Nemůžeme si dovolit, aby v našem sdružení vznikaly a byly ponechány bez odezvy vnitřní rozpory a nesrovnalosti," uvedl v mailu členům. Jeho pokyn pak ukazuje, že domobrana má skutečně být polovojenskou organizací se silným centrálním řízením a minimem spontánní diskuse.
"Pokud se někdo chce obracet z vlastní iniciativy na všechny členy v okolí, může tak samozřejmě učinit, ale výhradně po konzultaci s Radou Národní domobrany a po dohodě o vhodné formě kontaktu. Napomínám Helenu Ociepkovou, velitelku skupiny Kolín a členku Rady regionu Čechy-střed, že tak neučinila a nekonzultovala svůj text ani s velitelem Rady regionu," napsal v textu, kde však připomněl, že Ociepkovou pro její schopnosti sám vybral a stojí za ní i nadále. Obě strany sporu Krejča vyzval k zaslání svých stanovisek. "V rámci Rady Národní domobrany tu věc vyhodnotíme a rozsoudíme," napsal.
A jak zněl rozsudek? Ociepková velí dál. "Vše dopadlo dobře, je to takové názorové vylaďování. O žádnou diskriminaci žen nešlo, paní Ociepková zůstává ve funkci," řekl Aktuálně.cz Krejča. Samotná Ociepková se k záležitosti nevyjádřila, na mail se zaslanými otázkami nijak nereagovala.
Národní domobrana, kterou založil veterán ze zahraničních misí Marek Obrtel, se naposledy pochlubila počtem svých členů letos na konci května, kdy měla mít 2475 členů působících v 759 obcích. Tvrdí však o sobě na webových stránkách, že je nezávislou iniciativou občanů a nemá žádnou organizační strukturu. Nalézt tam lze i větu, že činnost skupin, jejich hlídek a jednotlivých domobranců může být prováděna pouze a zásadně beze zbraní. "Tímto konstatováním nejsou nijak dotčena práva jednotlivých občanů vyplývající ze zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu," upozorňuje však hned navazující text.
Velitelka doporučuje knihu oživující rasové teorie
Jeden z posledních příspěvků Ociepkové na facebookových stránkách je upozornění na knihu bývalého redaktora The New York Times Nicholase Wadea A Troublesome Inheritance: Genes, Race and Human History (Nepříjemné dědictví: Geny, rasy a lidská historie). Autor v ní oživuje rasové teorie. Píše o rasových rozdílech a jejich přispění k ekonomickému úspěchu či neúspěchu. Zavěry knihy z roku 2014 byly vědci široce popřeny a odmítnuty. „Úžasná kniha pro zamyšlení o rozdílnosti historie, lidí a našich původů a kmenových rozdilů, či genetických dispozicích. Krásný dárek na Vánoce pro všechny co rádi čtou,“ píše však Ociepková.
Reportéři HN a Aktuálně.cz se rozhodli ověřit aktivitu jednotlivých buněk a členů domobrany. Pod pseudonymy byli na začátku léta přijati v pražském Žižkově, Plzni, Pardubicích, Lanškrouně, Jihlavě, Kolíně, Ledči nad Sázavou, Kostelci nad Černými lesy, Pečkách a Českém Brodě. Získali tak seznamy domobranců z těchto měst, sledovali jejich schůzky i facebookové stránky. S výjimkou Kolína, kde velí Ociepková, až do léta nic nenasvědčovalo tomu, že by na ostatních místech vznikla skutečně akční jednotka, která by se pravidelně scházela a cvičila. Natož se zbraněmi.
Lze však předpokládat, že po celé zemi několik jednotek podobně aktivních jako v Kolíně působí. Například pražská Defenso Patriam již několikrát pořádala střelby pro veřejnost. Aktivní je i vedení spolku, které na facebookových stránkách pravidelně vybízí ke vstupu do domobrany a zhruba jednou za měsíc pořádá setkání s občany. Vedle Obrtela a Krejči ho tvoří ještě ostravská podnikatelka Nela Lisková.
Podle bezpečnostních expertů by měly tajné služby organizaci bedlivě sledovat. Vedení Bezpečnostní informační služby obecně ujišťuje, že o aktivitách různých uskupení a organizací s extrémními názory, pohledy a postoji má dobrý přehled. "Naším úkolem je vědět a v předstihu informovat o případných hrozbách, které by mohly demokratický systém a ústavní pořádek českého státu ohrozit. Zatím se tak neděje a pravicově extremistická scéna nepředstavuje pro naši demokracii výrazné bezpečnostní riziko," uvedl tiskový mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert.
