Extremisté, kteří chtějí být na straně Rusů, tak vykreslila německá televize českou domobranu

Martin Biben Martin Biben
14. 8. 2016 20:35
Tříminutový dokument natočila o české Národní domobraně německá televize MDR (Mitteldeutscher Rundfunk), která vysílá v Sasku a Duryňsku, tedy v jižní části bývalého východního Německa, a patří ke kanálům celostátní veřejnoprávní televize ARD. Připomíná, že organizace, která je tvrdě v opozici k NATO a Evropské unii, má za hlavní cíl bránit Česko proti masivnímu přílivu uprchlíků a jejich případným excesům. Zmiňuje její příklon k Rusku a propojení s extremistickou Národní demokracií Adama Bartoše.
Vojenský veterán a lékař Marek Obrtel.
Vojenský veterán a lékař Marek Obrtel. | Foto: DVTV

Praha – Záběry na muže, kteří cvičí v maskáčích a se samopaly v rukou dopadení narušitele, tak začíná tříminutový dokument natočený pro stanici MDR pražskou pobočkou televize ARD. "Říkají si českoslovenští rezervisté, jsou bývalými vojáky české armády a chtějí bránit svou vlast proti NATO, EU a především proti migrantům. Slibují si od toho akceptaci v české společnosti," uvádí moderátor příspěvek.

"A tohle je jejich bývalý šéf Marek Obrtel, ještě nedávno důstojník české armády. Teď chce víc a založil proto novou milici, ve které mají být nejen bývalí vojáci, ale i ostatní zájemci," popisuje moderátor zakladatele domobrany, bývalého vojenského lékaře a účastníka několika zahraničních vojenských misí, který přichází na náměstí v Kroměříži oblečený v šedém tričku a kraťasech.

Obrtel, který nakonec na kameru ukazuje i oblečení domobrany a její znak, opustil organizaci s názvem Českoslovenští vojáci v záloze, která měla podobné zaměření a cíle jako domobrana, po vyhrožování jednoho z jejích členů vládě střelbou. Z armády zase odešel proto, že prý pochopil, jak agresivní organizací NATO ve skutečnosti je. Teď bezmezně věří ve smysl české domobrany.

"Říkáme si zcela záměrně Národní domobrana, sami sebe vidíme jako národní iniciativu se spoustou úkolů. Jedním z nich je obrana českého území se zbraní v ruce, to má být v budoucnosti jádro naší činnosti," říká Obrtel a myslí tím především obranu před uprchlíky. "Jednoznačně říkáme, že kdo tady přichází páchat škody, nemá u nás co pohledávat. Musí naši zemi opustit, a pokud se o to nepostará politická reprezentace, musíme to napravit my," dodává.

Vzít obranu do svých rukou

Pak se objevují záběry na webové stránky Obrtelovy organizace. "Údajně se v ní zaregistrovaly už tisíce lidí. Cílem mobilizace je, aby v každém městě a obci existovaly jednotky domobrany, které spolu na bázi regionů budou spolupracovat," říká moderátor.

Obrtel pak zdůvodňuje, proč mají obyvatelé Česka právo vzít obranu do svých rukou. "Pokud stát denně bourá demokratické principy, jak jsme toho svědky, zejména pokud jde o migranty, mají občané právo postarat se sami o svou bezpečnost. NATO nás jako vazaly USA žene přímo do války s Ruskem, to je přece očividné," dodává.

V druhé části krátkého filmu hovoří Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty, který vidí podobně jako česká vláda ve vzniku podobných domobran nebezpečí. "Národní domobrana je přímo spojená se stranou Národní demokracie, což je otevřeně neonacistické uskupení pracující s nacismem a antisemitismem, což je podhoubí, na jehož základech domobrana vzniká," říká Janda. Je pravda, že při vzniku domobrany Obrtel s Národní demokracií spolupracoval, další člen vedení domobrany František Krejča byl až do letošního 1. července, kdy z ní vystoupil, jejím členem.

Do domobrany může každý

Vyplňte si formulář
Kontrola neexistuje. Stačí vyplnit kontaktní formulář na webových stránkách a počkat na potvrzující mail, který přijde obratem. Po každém 1. a 15. dni v měsíci pak vedení novým členům zasílá mail, ve kterém jsou jména a kontakty, včetně mobilních čísel a mailů na všechny členy z vašeho města. Ty má nový člen oslovit a domluvit si s nimi schůzku. Buď se pak přidá k již založené organizaci, nebo vytvoří novou.

Veterán v čele
Vedení Národní domobrany, které by mělo mít nad členy kontrolu, tvoří bývalý vojenský lékař a veterán několika zahraničních misí Marek Obrtel, ostravská podnikatelka Nela Lisková a etnolog František Krejča.

Podle moderátora ale milice Marka Obrtela podobná obvinění nijak nevyvádějí z klidu. "Česko má podle nich mimo EU a NATO vzít svou bezpečnost samo do svých rukou, nejlépe na straně Ruska," říká hlas.

Nejme rasisti, je to manipulace 

Sám Obrtel označil německý dokument za manipulaci. "Hovořil jsem s nimi asi 25 minut a oni to sestříhali na tři minuty. A že jsme prý organizace, která jde po krku demokracii v Česku, rasisti, fašisti, že chceme bojovat na straně Ruska a podobné nesmysly. Zvážím, že proti nim podniknu právní kroky," řekl Aktuálně.cz Obrtel.

Zároveň však přiznal, že celému dokumentu přesně nerozuměl. "Něco z němčiny umím, navíc nás na to upozornil jeden německý divák, který nám napsal," řekl Obrtel, který se při rozhovorech i na webu snaží přesvědčovat, že je i přes zakládání pochybné polovojenské organizace stále demokratem a odpůrcem xenofobie a rasismu. Proruské cítění ale nepopírá, ani orientaci na východ.

Představitelé domobrany, zejména Nela Lisková, jsou navíc v čilém kontaktu a často navštěvují separatistické republiky na východě Ukrajiny. Lisková se dokonce stala konzulkou nikým neuznávané Doněcké lidové republiky v Česku.

Při osobním setkání, případně telefonickém rozhovoru, ale bývalý voják a nyní lékař záchranky skutečně nepůsobí dojmem fašisty či tvrdého extremisty. Spíš jako dezorientovaný člověk. Mluví mírně, zdá se nešťastný z nepochopení, kterému dle jeho pocitu stále čelí.

"Působil na mě, jako by věřil, že mu jdeme pomoci, že doporučíme myšlenku domobrany do Německa. Ale my už přece svoje podobné skupiny - jako třeba SA - měli. Hledal u nás pochopení, asi věřil, že se ho dočká spíše od zahraničního média než domácího. Asi to nemyslí úplně zle, ale cesta, kterou volí, není ideální a ti jeho kamarádi také," míní reportér Thomas Kirchner, který s Obrtelem hovořil.

Reportéři Hospodářských novin před časem zjistili, že Národní domobrana nemá ani zdaleka tolik aktivních členů, tedy zhruba 2500, kterými se chlubí na internetu. Pod pseudonymy byli přijati v Praze, Plzni, Pardubicích, Lanškrouně, Jihlavě, Kolíně, Ledči nad Sázavou, Kostelci nad Černými lesy, Pečkách a Českém Brodě. Získali tak seznamy domobranců z těchto měst, sledovali jejich schůzky i facebookové stránky. Ani na jednom z těchto míst, snad s výjimkou Kolína, ale nic nenasvědčuje tomu, že by vznikla skutečně akční jednotka, která by se pravidelně scházela a cvičila.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy