Praha - Švédové podle nové studie tamního výzkumného ústavu SIK vyhodí do popelnice bezmála třetinu potravin, které nakoupí, přičemž v asi 18 procentech jde o potraviny stále jedlé.
Podobný průzkum sice v Česku neexistuje, když ale letos na jaře lidé z Hnutí Duha prověřovali pro radnici v Ostopovicích u Brna, co tamní obyvatelé vyhazují do popelnic, objevili rovněž nezkažené jogurty či sýr.
"Zjistili jsme, že tam bylo i nezanedbatelné množství potravin s neprošlou záruční lhůtou," řekl Aktuálně.cz Ivo Kropáček, který v ekologickém Hnutí Duha vede kampaň za lepší recyklaci.
Organizace prozkoumala náhodně vybraných 308 kilogranů odpadků. Mezi nimi bylo 20 kilo stále jedlých potravin. Rozbor odpadků v Ostopovicích složil jako podklad pro stanovení obecní koncepce nakládání s domácím odpadem.
Jak je to v jiných městech
Kropáček dále uvedl, že sdružení objevilo jídlo i v popelnicích ve Dvoře Králové. "Nevšiml jsem si ale, jestli tam byly i jedlé potraviny," konstatoval.
Podle zkušeností Zdeňky Kotoulové ze společnosti SLEEKO, která se zabývá odpadovým hospodářstvím, tvrdí, že nezkažené salámy, sýry, limonády nebo jogurty končí v českých popelnicích výjimečně.
"Neprošlé potraviny se u nás zatím odkládají do odpadů minimálně. Jde o výjimečné případy třeba při stěhování," řekla Aktuálně.cz Kotoulová. "Podle mých praktických zkušeností lidé především vyřazují nepoživatelné potraviny určené k rychlé spotřebě."
Ani ona se ovšem nemůže o žádnou expertní studii. Kotoulová uvedla, že analýzu skladby komunálního odpadu zadalo ministerstvo životního prostředí u Univerzity Karlovy v Praze. "Vlastní terénní výzkum je plánován na letošní řijen," dodala Kotoulová.
Potraviny jako ekologický problém
Vyhazování potravin není jen etickým, ale rovněž ekologickým problémem.
Zmiňovaná švédská studie tvrdí, že likvidace zbytků potravin znečišťuje tamní životní prostředí podobně jako 450 tisíc vytápěných rodinných domů nebo 700 tisíc aut. Pokud by se přestalo s potravinami plýtvat, přineslo by to stejný efekt, jako kdyby ze švédských silnic zmizel každý sedmý automobil.
Z rozkládajících se potravin na skládkách se uvolňuje metan, který je mnohem horším skleníkovým plynem než oxid uhličitý vznikající třeba při spalování uhlí. Pokud se ale biologický odpad kompostuje, je jeho dopad na globální oteplování výrazně menší.
"Evropská unie chce snížit mnořství biologického odpadu na skládkách," konstatoval Kropáček. Do roku 2010 by se měl omezit na 70 procent oproti roku 1995 a v roce 2020 dokonce na 35 procent. "Česku se to zatím nedaří," dodal .
Bursíkova biodpadová revoluce
Ministr životního prostředí Martin Bursík nedávno představil novelu odpadového zákona, která počítá i s tím, že nejpozději od roku 2013 budou muset obce umožnit svým obyvatelům třídit kromě papíru, plastů a skla také slupky od brambor a další biologicky rozložitelný odpad.
Na českých skládkách v součanosti skončí bezmála polovina veškerého komunálního bio-odpadu, i když je možné ho využít v kompostárnách nebo pro výrobu energie v bioplynových stanicích. Kompostáren je přitom v zemi 137 a bioplynových stanic pouze devět.
"Podle Plánu odpadového hospodářství, který schválila vláda, by v roce 2010 mělo na skládkách skončit pouze 112 kilogramů rozložitelného odpadu na obyvatele. Ve skutečnosti putovalo v roce 2006 na skládky 142,5 kilogramu," uvedlo ministerstvo životního prostředí.
