Psalo se 10. prosince 1959, když ve Stockholmu profesor Arne Ölander, člen Nobelova výboru pro chemii, pronášel česky tato slova: "Profesore Heyrovský, vy jste původcem jedné z nejdůležitějších metod současné chemické analýzy. Váš přístroj je mimořádně jednoduchý, jen něco padajících kapiček rtuti, ale vy a vaši spolupracovníci jste ukázali, že ho lze užít k nejrozmanitějším účelům."
Uvedl také, že trvalo řadu let, než si polarografické metody povšimnul svět, ale od té chvíle její význam stále roste. A pak dodal: "Jménem Královské švédské akademie věd dovoluji si vám vyslovit naše nejvřelejší blahopřání. Prosím vás, abyste předstoupil a přijal letošní Nobelovu cenu chemickou z rukou našeho krále." Jaroslav Heyrovský se tak stal prvním českým nositelem tohoto nejprestižnějšího vědeckého ocenění na světě.
Tehdy již stál devět let v čele Ústředního ústavu polarografického na pražské Malé Straně. Odsud v roce 1963 odešel, ale institut funguje dodnes. Na počest svého slavného zakladatele nese název Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V jeho čele mimo jiných stál i Rudolf Zahradník, pozdější předseda Akademie věd.
Polarografie je založená na jednoduché, levné a přitom velmi přesné analýze nejrůznějších látek. Stačí k tomu odkapávající rtuť, nádobka s roztokem, elektrický obvod a potenciometr, jenž zvyšuje elektrické napětí. Vzniká tak elektrický proud, jenž se mění podle toho, co za látku a v jakém množství se nachází ve zkoumaném roztoku.
Dnešní Ústav fyzikální chemie se již nenachází v historické budově na Malé Straně, ale v betonové budově uprostřed sídliště v pražské Libni. V těchto "retrokulisách" však najdeme moderní přístroje a mezinárodně ceněné vědce, hodnocení ústavu patří k nejlepším na Akademii věd. Stále tu rozvíjejí vědecký odkaz českého nobelisty, a to i v mnoha oblastech velice vzdálených od polarografie, a patří ke špičce ve fyzikální chemii.
Díky citlivým a výkonným přístrojům pozorují, co se děje v molekulách a atomech, a tyto znalosti využívají v rozmanitých oborech: od vývoje baterií či katalyzátorů nové generace, přes výzkum vesmírných těles až po zkoumání spouštěčů Alzheimerovy choroby nebo vývoj samočistící nátěrové hmoty na památky, které kromě památek umí vyčistit i vzduch.
"V dnešní marketingové době mám však obavu, že lidi nezajímá důležitá a mezinárodně uznávaná věda ve staré budově. Přijde mi, že někdy vítězí spíše krásná nová centra, která ale za sebou ještě nemají žádné výsledky," říká k úspěchům ústavu jeho ředitel Martin Hof.
Podívejte se do Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského prostřednictvím galerie Aktuálně.cz.
