Praha - Pětadvacetiletá žena z Ghany přicestovala letos v polovině září s cizím pasem na ruzyňské letiště. Během dvou dní proto skončila ve vězení, soud navíc rozhodl o její deportaci zpět do Ghany. Žena však tvrdí, že už na letišti žádala o azyl, protože byla ve své zemi obětí hrubého domácího násilí, které ghanská policie odmítala brát vážně. Česká cizinecká policie však podle Organizace pro pomoc uprchlíkům její žádost o azyl ignorovala.
"Podali jsme stížnost k Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který se nyní Ghaňanky zastal. Vydal předběžné opatření ukládající Česku zastavit deportaci ženy. Je to poprvé, co se tato komise OSN zabývá případem nemožnosti podání žádosti o azyl na letišti v Česku," uvedla vedoucí právního oddělení Organizace pro pomoc uprchlíkům Hana Franková.
Úřad ve svém dopise adresovaném ministerstvu spravedlnosti žádá stát, aby od vyhoštění ustoupil. "Komise žádá, aby se stát zdržel deportace během doby, kdy je případ posuzován," stojí ve stanovisku, které 6. listopadu podepsal vedoucí odboru lidských práv úřadu Ibrahim Salam.
Rozhodnutí tak přišlo shodou okolností ve stejný den, kdy OSN zveřejnila návrhy svých jednotlivých členských zemí ohledně stavu lidských práv v České republice. A několik zemí výslovně doporučilo bojovat právě s předsudky vůči žadatelům o azyl.
V případu mladé ženy z Ghany mohlo podle Frankové sehrát roli to, že je ve špatném fyzickém i psychickém stavu, navíc nakonec dokázala požádat o azyl z vězení. "Říká, že byla doma týrána, znásilňována. V každém případě má podle mezinárodního práva nárok na azylovou proceduru a důkladné prošetření. To má přednost před českým právem, podle kterého se dopustila přicestováním na cizí pas trestného činu. Vyhoštění by tak bylo porušením jejích práv," uvedla právnička.
Kdo chce azyl, ten o něj požádá, tvrdí policie
České úřady žádnou chybu nepřiznávají. Obvodní soud pro Prahu 6 však nyní své původní rozhodnutí o deportaci ženy pozastavil. "Postup soudu podléhá skutečnosti, že Opční protokol k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen má přednost před zákonem," vysvětluje soudkyně Zuzana Barochová.
Vyhoštění podle soudu umožnily výsledky provedeného dokazování. Žena z Ghany podle Barochové s vyhoštěním souhlasila. Na dotaz, jestli žena měla právo na azylové řízení, soud nechtěl reagovat s tím, že to není v jeho kompetenci.
Cizinecká policie se podle své tiskové mluvčí Kateřiny Rendlové chová vždy korektně. "Kdo azyl chce, požádá a řízení začne, nikomu v tom naši policisté nebrání," uvedla mluvčí.
Ministerstvo vnitra, jehož oddělení azylové a migrační politiky má záležitost azylu na starosti, ve čtvrtek obecně odpovědělo, že každý cizinec má právo podat žádost o azyl, i když je ve vazbě. "Do doby posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, včetně případného soudního přezkumného řízení, je tak odložen i případný výkon rozhodnutí soudu o vyhoštění konkrétního cizince, které bylo uloženo jako trest za jím spáchanou trestnou činnost," napsala mluvčí Hana Malá.
Podle advokáta Pavla Čižinského, který se zabývá imigračním právem, není případ Ghaňanky ani zdaleka ojedinělý. "Měl jsem klienty, kteří udělali podobnou zkušenost. Praxe na letišti v Ruzyni je minimálně podezřelá, důkazy však chybí, vždy je to v rovině tvrzení uprchlíka proti tvrzení policie," uvedl právník. Potvrdil však, že získání zastání od úřadu OSN je výjimečná záležitost. "Ještě jsem se s tím ve své praxi nesetkal," dodal.
