Děti za mříže nepatří, řekl štrasburský soud. Arménskou rodinu muselo Česko propustit z detence

Martin Biben Martin Biben
27. 10. 2016 6:39
Česká praxe zavírat do detenčních zařízení celé rodiny uprchlíků včetně malých dětí narazila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten minulý pátek předběžně rozhodl, že Česko musí do druhého dne propustit arménskou rodinu s těhotnou ženou a ročním dítětem z detenčního zařízení v Bělé-Jezové. Pobyt rodiny s malým dítětem v uprchlickém táboře s třemi řadami plotů, ostnatých drátů a všudypřítomnou policejní ostrahou podle soudu porušuje článek 3 Evropské úmluvy o lidských právech, tedy zákaz mučení, ponižujícího a nelidského zacházení nebo trestání. Zda to ministerstvo vnitra donutí od zavírání dětí ustoupit, ale vůbec není jisté.
Děti si v táboře hrají jen pár metrů od plotů s ostnatými dráty.
Děti si v táboře hrají jen pár metrů od plotů s ostnatými dráty. | Foto: Reuters

Bělá-Jezová – Když minulý pátek faxovala právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům štrasburskému soudu, tak rychlou reakci nečekala. Odpověď na žádost o předběžné opatření ve prospěch arménské uprchlické rodiny zadržované v detenci v Bělé-Jezové přišla během pouhých pár hodin. "Ještě večer jsem měla rozhodnutí Evropského soudu v mailu i faxem zpět," říká Beáta Máthéová.

Další překvapení ji čekalo po přečtení. Rodina měla být podle rozhodnutí soudu do druhého dne propuštěna. "Soud, který vzal do úvahy přítomnost dítěte a těhotné ženy, rozhodl, že žadatelé musí být do 22. října 12 hodin umístěni do takového prostředí, které vyhovuje článku 3 Evropské úmluvy,“ stálo hned na začátku dvoustránkového dokumentu.

Právnička pocítila značné uspokojení. "Pro ženu v sedmém měsíci těhotenství a s malým dítětem znamenalo omezení osobní svobody v detenci za ostnatým drátem stálé trauma. Byli zavření dvanáct dní, ona i dítě plakali, ženu navíc děsila nejistota, že neví, kde porodí. Roční dcera už odmítala jíst, byl na ně smutný pohled,“ popisuje Máthéová.

Vedení detence na rozhodnutí soudu pro lidská práva zareagovalo ihned a rodinu v termínu přemístilo do zařízení pro žadatele o azyl v Zastávce u Brna. Odtud však nakonec manžele a dítě, kteří Arménii opustili kvůli údajnému politickému nátlaku na otce rodiny, propustili. Kde se Arménci nalézají nyní, nikdo netuší.

Uspěli uprchlíci ve Francii i v Turecku

Pro Česko je to po roce již druhý případ, kdy Evropský soud pro lidská práva nařizuje české vládě propustit z detence rodinu s dětmi. První rozhodnutí se týkalo loni v říjnu afghánské rodiny držené rovněž v detenci v Bělé-Jezové. Ministerstvo vnitra tehdy rodinu také hned propustilo, avšak tvrdilo, že nešlo o reakci na rozhodnutí soudu. Pominuly prý důvody pro její zajištění.

Druhé evropské napomenutí Česka se opírá o několik letošních, již pravomocných rozsudků, ve kterých v podobných případech uspěly uprchlické rodiny vůči Francii i Turecku. V Evropě je tak již několik precedentů, které jasně říkají, že umísťování dětí do detenčních zařízení, které více než tábory připomínají kvůli zamřížovaným oknům a plotům s ostnatými dráty vězení, je protiprávní.

Zda ale české ministerstvo vnitra od současné praxe na základě těchto rozhodnutí trvale ustoupí, není vůbec jasné. I přesto, že věc už kritizovala Rada vlády pro lidská práva.

"Na to, že děti nepatří do detencí, jsme upozorňovali, tam nejsou podmínky, které by byly v jejich zájmu. Pro děti se musí nacházet jiná zařízení, bez ohledu na to, zda jsou s rodinou, nebo samy,“ reagoval ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

Podle expertů by však změna měla nastat. "To předběžné opatření je právně závazné pro konkrétní případ té rodiny. Ale i v obecné rovině, spolu s rozsudky vůči Francii, je to velký impuls pro přehodnocení dosavadní praxe i v jiných případech. Na vývoj té judikatury jsou ostatní členské státy povinny reagovat,“ uvedla například Linda Janků z právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Celá záležitost má navíc podle ní dvě roviny. "První se týká samotných podmínek v těch detencích, i přes určitá dílčí zlepšení nejsou pořád v souladu s podmínkami, které jsou vhodné pro rodiny s dětmi,“ řekla.

Druhou rovinou je délka zajištění. "Tam došlo k posunu, už doba sedm dnů se soudu jeví příliš dlouhá. Česká praxe zajišťování na týdny je tak jasně v rozporu s Evropskou úmluvou, je nutné stanovit alternativu k detenci. Rodinu je možné zbavit svobody na dobu v řádu dnů, ne déle. Jak ale k tomu přistoupí naše ministerstvo vnitra, se nyní vůbec nedá předjímat, státy mají dost pestrou paletu možností, jak k tomu přistoupit,“ dodala právnička.

Samotné ministerstvo vnitra připomíná, že zatím bylo vydáno jen předběžné opatření.

"Bylo realizováno bezprostředně poté, co Evropský soud pro lidská práva dne 22.10. rozhodl. Neznamená to ale, že by soud rozhodl o porušení článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech v tomto konkrétním případě,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva Hana Malá. "Pokud jde o další postupy příslušných orgánů České republiky do budoucna, o nich dosud nebylo rozhodnuto,“ dodala.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Stát chystá dražbu Paláce Broadway v Praze za miliardu

Stát chystá dražbu Paláce Broadway v Praze nejméně za miliardu korun. Oznámil to v úterý v tiskové zprávě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle generální ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu se jedná o dražbu s nejvyšší minimální cenou za dobu existence úřadu. Na svém webu již úřad zveřejnil výběrové řízení. Elektronická aukce začne 14. září a skončí 16. září. Dům ze 30. let 20. století patří k největším funkcionalistickým novostavbám v historickém jádru Prahy.

ÚZSVM převzal komplex Paláce Broadway do svého majetku v roce 2016 od tehdejší státní Správy železniční a dopravní cesty (nyní Správa železnic). Podle zákona úřad nejprve palác nabídl jiným státním institucím, žádná z nich ale o něj podle ÚZSVM neprojevila zájem.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Obrat českých herních studií loni stoupl o 17 procent na 5,3 miliardy Kč

Obrat tuzemských firem zabývajících se vývojem počítačových her loni vzrostl o 17 procent na 5,32 miliardy korun. Letos by měl stoupnout o další desetinu na 5,8 miliardy. Uvedli to zástupci Asociace českých herních vývojářů na dnešní tiskové konferenci.

V Česku působí celkem 118 herních studií, z toho sedm vzniklo v minulém roce. Zaměstnávají dohromady 2074 pracovníků, což je meziroční nárůst o 18,5 procenta. Loni tak v oboru vzniklo 330 nových pracovních pozic. Okolo 73 procent studií zaměstnává do deseti lidí. Velká studia nad 50 zaměstnanců tvoří sedm procent z celkového počtu.

V roce 2020 čeští vývojáři vydali dohromady 58 her, z toho 16 bylo uvedeno ne zcela dokončených, ve stádiu tzv. early acces.

Na 44 procent studií neměla pandemie koronaviru žádný nebo neutrální vliv, 18 procent firem uvádí spíše pozitivní dopad a 38 procent uvedlo, že převládá spíš negativní vliv.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Zásah úřadů v Číně od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů z hodnoty kryptoměn

Další zásah čínských úřadů proti kryptoměnám od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z hodnoty všech obchodovaných digitálních měn. Napsal to dnes server CNBC. Například nejznámější kryptoměna bitcoin se ještě ve čtvrtek prodávala zhruba za 39 300 dolarů, do pondělí ale spadla až na 32 000 USD.

Čína v posledních dnech stupňuje tlak proti kryptoměnám a v pátek úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan podle médií takzvaným těžařům kryptoměn nařídily, aby se svou činností přestali. Právě tato provincie patří k největším centrům těžby bitcoinů v Číně a mnoho těžařů do neděle skutečně činnost zastavilo, napsal deník Global Times, který má podporu vládní čínské komunistické strany.

Krok úřadů v S'-čchuanu přichází po dřívějším zásahu na jiných místech Číny, kde se hodně těží bitcoiny, včetně autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Vláda v Pekingu v květnu vyzvala k zastavení těžby kryptoměn, a dala tak jasně najevo, že pokyny přicházejí shora, tedy že nejde o aktivitu jednotlivých provincií.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Stav veřejných financí se podle rozpočtové rady za uplynulý rok zhoršil

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada.

Vývoj by mohl zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by podle rady měl zahrnovat především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění veřejné správy. Rada zároveň upozornila, že největším problémem pro vývoj veřejných financí do budoucna je stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodového systému.

Takzvaná dluhová brzda se může podle dnešní zprávy prolomit již v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než uváděla projekce z loňského roku. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 334 procent HDP, zatímco před rokem projekce počítala s 202 procenty HDP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy