reklama
 
 

Děti za mříže nepatří, řekl štrasburský soud. Arménskou rodinu muselo Česko propustit z detence

27. 10. 2016
Česká praxe zavírat do detenčních zařízení celé rodiny uprchlíků včetně malých dětí narazila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten minulý pátek předběžně rozhodl, že Česko musí do druhého dne propustit arménskou rodinu s těhotnou ženou a ročním dítětem z detenčního zařízení v Bělé-Jezové. Pobyt rodiny s malým dítětem v uprchlickém táboře s třemi řadami plotů, ostnatých drátů a všudypřítomnou policejní ostrahou podle soudu porušuje článek 3 Evropské úmluvy o lidských právech, tedy zákaz mučení, ponižujícího a nelidského zacházení nebo trestání. Zda to ministerstvo vnitra donutí od zavírání dětí ustoupit, ale vůbec není jisté.

Bělá-Jezová – Když minulý pátek faxovala právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům štrasburskému soudu, tak rychlou reakci nečekala. Odpověď na žádost o předběžné opatření ve prospěch arménské uprchlické rodiny zadržované v detenci v Bělé-Jezové přišla během pouhých pár hodin. "Ještě večer jsem měla rozhodnutí Evropského soudu v mailu i faxem zpět," říká Beáta Máthéová.

Další překvapení ji čekalo po přečtení. Rodina měla být podle rozhodnutí soudu do druhého dne propuštěna. "Soud, který vzal do úvahy přítomnost dítěte a těhotné ženy, rozhodl, že žadatelé musí být do 22. října 12 hodin umístěni do takového prostředí, které vyhovuje článku 3 Evropské úmluvy,“ stálo hned na začátku dvoustránkového dokumentu.

Právnička pocítila značné uspokojení. "Pro ženu v sedmém měsíci těhotenství a s malým dítětem znamenalo omezení osobní svobody v detenci za ostnatým drátem stálé trauma. Byli zavření dvanáct dní, ona i dítě plakali, ženu navíc děsila nejistota, že neví, kde porodí. Roční dcera už odmítala jíst, byl na ně smutný pohled,“ popisuje Máthéová.

Vedení detence na rozhodnutí soudu pro lidská práva zareagovalo ihned a rodinu v termínu přemístilo do zařízení pro žadatele o azyl v Zastávce u Brna. Odtud však nakonec manžele a dítě, kteří Arménii opustili kvůli údajnému politickému nátlaku na otce rodiny, propustili. Kde se Arménci nalézají nyní, nikdo netuší.

Uspěli uprchlíci ve Francii i v Turecku

Pro Česko je to po roce již druhý případ, kdy Evropský soud pro lidská práva nařizuje české vládě propustit z detence rodinu s dětmi. První rozhodnutí se týkalo loni v říjnu afghánské rodiny držené rovněž v detenci v Bělé-Jezové. Ministerstvo vnitra tehdy rodinu také hned propustilo, avšak tvrdilo, že nešlo o reakci na rozhodnutí soudu. Pominuly prý důvody pro její zajištění.

Druhé evropské napomenutí Česka se opírá o několik letošních, již pravomocných rozsudků, ve kterých v podobných případech uspěly uprchlické rodiny vůči Francii i Turecku. V Evropě je tak již několik precedentů, které jasně říkají, že umísťování dětí do detenčních zařízení, které více než tábory připomínají kvůli zamřížovaným oknům a plotům s ostnatými dráty vězení, je protiprávní.

Zda ale české ministerstvo vnitra od současné praxe na základě těchto rozhodnutí trvale ustoupí, není vůbec jasné. I přesto, že věc už kritizovala Rada vlády pro lidská práva.

"Na to, že děti nepatří do detencí, jsme upozorňovali, tam nejsou podmínky, které by byly v jejich zájmu. Pro děti se musí nacházet jiná zařízení, bez ohledu na to, zda jsou s rodinou, nebo samy,“ reagoval ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

Podle expertů by však změna měla nastat. "To předběžné opatření je právně závazné pro konkrétní případ té rodiny. Ale i v obecné rovině, spolu s rozsudky vůči Francii, je to velký impuls pro přehodnocení dosavadní praxe i v jiných případech. Na vývoj té judikatury jsou ostatní členské státy povinny reagovat,“ uvedla například Linda Janků z právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Celá záležitost má navíc podle ní dvě roviny. "První se týká samotných podmínek v těch detencích, i přes určitá dílčí zlepšení nejsou pořád v souladu s podmínkami, které jsou vhodné pro rodiny s dětmi,“ řekla.

Druhou rovinou je délka zajištění. "Tam došlo k posunu, už doba sedm dnů se soudu jeví příliš dlouhá. Česká praxe zajišťování na týdny je tak jasně v rozporu s Evropskou úmluvou, je nutné stanovit alternativu k detenci. Rodinu je možné zbavit svobody na dobu v řádu dnů, ne déle. Jak ale k tomu přistoupí naše ministerstvo vnitra, se nyní vůbec nedá předjímat, státy mají dost pestrou paletu možností, jak k tomu přistoupit,“ dodala právnička.

Samotné ministerstvo vnitra připomíná, že zatím bylo vydáno jen předběžné opatření.

"Bylo realizováno bezprostředně poté, co Evropský soud pro lidská práva dne 22.10. rozhodl. Neznamená to ale, že by soud rozhodl o porušení článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech v tomto konkrétním případě,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva Hana Malá. "Pokud jde o další postupy příslušných orgánů České republiky do budoucna, o nich dosud nebylo rozhodnuto,“ dodala.

autor: Martin Biben | 27. 10. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama