První školní den prvňáčků, napadá pozorovatele při pohledu do jedné ze tříd na pražském 1. Slovanském gymnáziu. V lavicích tu sedí patnáct dětí, před sebou mají pastelky a omalovánky, za nimi stojí a pozorují je starostliví rodiče. Prvnímu školnímu dni odpovídá i program, žáci se dnes mají hlavně seznámit se spolužáky a s novým prostředím. Jenže není září, ale březen, a přítomné děti chodí už do čtvrté třídy.
Jedná se o ukrajinské děti, které společně s rodiči utekly do Česka před válkou. Gymnázium, které se nachází nedaleko Staroměstského náměstí, je jednou z prvních českých škol, které se rozhodly ukrajinské děti přijmout a vyučovat.
Projekt, jehož smyslem je otevírat na českých školách ukrajinské jednotřídky, organizuje ukrajinské velvyslanectví společně s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou a podporuje ho i ministerstvo školství. Děti se v jednotřídkách budou učit ve svém mateřském jazyce a s ukrajinskými vyučujícími. Kromě Prahy usednou v příštím týdnu také do lavic brněnských škol a další třídy budou časem přibývat.
Na 1. Slovanském gymnáziu se v tomto týdnu začne učit sto ukrajinských dětí rozřazených do tříd podle věku. Škola prostory nabídla vzhledem k tomu, že ostatní studenti mají tento týden jarní prázdniny. Od příštího týdne se ale většina dětí přesune do jiných škol a zůstane jen dvacet čtvrťáků. Do jednotřídek se podle rektora Zimy mohou hlásit děti ve věku zhruba od šesti do sedmnácti let, na Ukrajině je základní vzdělávání jedenáctileté.
"Záměrem je, aby výuka odpovídala tomu, co se děti učily na Ukrajině, aby měly předměty, na které jsou zvyklé. Zkrátka aby pokračovaly ve výuce, kterou měly na Ukrajině," vysvětluje ředitelka gymnázia Taťjana Pergler.
Samotná výuka však zatím není tím nejdůležitějším. Jak upozornil například ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis, řada ukrajinských dětí má v důsledku války psychické problémy. "V tuto chvíli je spíš na prvním místě, aby se vrátily do nějakého systému, aby měly harmonogram a přišly na jiné myšlenky. Učitelé i psychologové budou dělat maximum pro to, aby se zorientovaly v českém prostředí, poznaly Prahu. Součástí budou i návštěvy galerií, muzeí nebo sportovní aktivity. A postupně se bude přidávat i vzdělávací proces," popisuje ředitelka.
Čtvrťáci jsou ze všech regionů Ukrajiny. Usmívají se na novináře, povídají si a také se nejdříve trochu stydí. Jeden z žáků novinářům prozrazuje, že rád maluje, a hrdě ukazuje svoje obrázky. Mají také otázky jako jiné zvídavé děti: "Třeba se mě ptaly, jestli vím, jaký stát má na vlajce červenou tečku, nebo jestli znám hlavní město Ukrajiny," líčí jedna z dobrovolnic.
Jenže tito žáci, poznamenaní děním uplynulých dní, se často ptají i na mnohem vážnější věci. "Jeden z chlapců se mě ptal, proč Rusko napadá Ukrajinu. Odpověděla jsem mu, že to je těžká otázka, na kterou je třeba víc času," dodává dobrovolnice.
I místní učitelé počítají s tím, že se jich děti na tyto věci budou ptát. Ředitelka Pergler proto počítá i se zapojením psychologů či výchovných poradců. "Budete o tom s dětmi mluvit, je potřeba o tom mluvit. Budeme to dělat dle pokynů ministerstva školství, je to velmi choulostivé," říká.
Ministerstvo v minulém týdnu školám rozeslalo metodiku, jak se s dětmi bavit o válce. Radí v ní například, že je nezbytné při práci ve třídě představit společnou výchozí zásadu, což je mír a vzájemný respekt. "To znamená vzájemně si naslouchat, i když jsou naše názory různé," stojí v příručce.
"Teď je všechno jinak"
Jedním ze čtvrťáků, kteří zde začali se studiem, je David, který s matkou Anastasií přišel ze západoukrajinské Černovické oblasti. Anastasija se domluví česky, protože dříve v Česku pracovala. "Bylo to tam strašné, museli jsme odejít do Česka, všem děkujeme," říká Anastasija, která teď se dvěma dětmi žije v Praze.
Chce, aby obě začaly co nejdříve chodit do školy, aby mohla nastoupit do práce. Davidovi jde nejlépe matematika a Anastasija si přeje, aby z něj byl jednou IT technik. Pro svého syna zvolila zatím ukrajinskou třídu, protože se obává, aby nepřišel o úroveň svých dovedností. "Ale taky chci, aby se naučil česky, chceme respektovat stát, ve kterém bydlíme," dodává Anastasija.
Jednou z Davidových učitelek bude i Ljuba, která na gymnáziu dosud pracovala v takzvané sobotní škole. Do školy s sebou v pondělí přivedla i malého vnuka Bohdana, který s maminkou také utekl do Česka. Ze Lvova. Chlapec si hraje s ženinou kabelkou, když však slyší slovo válka, zbystří. "Říká, že je to strašné," překládá jeho slova Ljuba. "Úplně zničili Charkov," povzdechne si. "Bohdan tam měl svoji třídu, svoje spolužáky. A teď to je všechno jinak. Je mu smutno. Myslím ale, že to zvládneme a pak se možná vrátíme," dodává Ljuba.
Ukrajinští učitelé nebo rodiče, kteří chtějí dát dítě do jednotřídky, se mohou hlásit na www.detiukrajiny.cz. Kromě učitelů je potřeba sehnat i asistenty pedagoga nebo vychovatele.
Jednotřídky budou hlavně ve velkých městech
Postupně by se v Česku mělo otevřít mnohem víc jednotřídek pro ukrajinské děti. Aktuálně se jich do projektu přihlásilo 20. Jejich celkový počet bude záležet na tom, kolik dětí sem před válkou uteče. Doposud do Česka dorazilo na sto tisíc uprchlíků, polovina jsou děti.
"Tento projekt nepůjde ihned rozšířit na celé území. Budou školy, kde budou třeba jen dvě děti, a jinde jich budou desítky. Ty případy se musí posuzovat individuálně a každá škola se musí zařídit podle svých možností. Situace se mění každý den a naše kroky tomu budeme uzpůsobovat," uvedl minulý týden ministr školství Petr Gazdík (STAN). Do běžných českých tříd je podle něj aktuálně možné začlenit zhruba sto tisíc ukrajinských dětí.
Většina uprchlíků směřuje do Prahy a středních Čech, jenže v hlavním městě a okolí je ve školách a školkách málo volných míst. "Aby systém fungoval, musí být zařazování dětí do škol rozloženo po celé republice," prohlásil Gazdík. Proto bude podle něj nutné přesvědčit Ukrajince o tom, že musí zůstat i v jiných krajích.
Podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy by ukrajinské jednotřídky měly vznikat primárně ve velkých městech a také v obcích, kde bude větší počet lidí z Ukrajiny. Děti, které budou žít v menších obcích, podle něj budou mít zajištěný svoz do škol. "Postupně budeme kontaktovat krajské úřady. Je těžké odhadovat, kolik jednotřídek tu vznikne, ale určitě to budou desítky," doplňuje Zima.
Kromě ukrajinských učitelů by měly děti dostat i mateřské učebnice. "Máme zajištěný transport učebních textů z Ukrajiny," dodává Zima. Nadační fond Děti Ukrajiny počítá také s tím, že kromě vzdělávání budou časem pro děti zajištěny i volnočasové aktivity, jako jsou sportovní kluby nebo třeba výtvarná výchova.
