V neděli jsme si připomínali výročí začátku okupace sovětskými vojsky. Především vládní politici to tentokrát dávali do souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. V čem se situace podobají?
Obě okupace začaly nečekaně, bez varování či vyhlášení nějakého útoku a přes noc poté, co se v okolí hranic jednotlivých zemí pohybovala vojska, což bylo vydáváno za cvičení. Podobnost dnešního Ruska a tehdejšího Sovětského svazu se odráží i na propagandě, která je podobná, ačkoliv nyní používají k šíření dezinformací jiné nástroje. Dnes falešné zprávy vídáme na internetu, v roce 1968 se však šířily mezi lidmi pomocí tisku nebo například v rádiovém vysílání drážďanské stanice Vltava.
Rozdíl vnímám naopak v tom, že Československo bylo v dobu vpádu vojsk Varšavské smlouvy spojencem s těmi, kteří jej obsadili. Ukrajina a Rusko měly naopak napjaté vztahy ještě dlouho před invazí. Před 54 lety jsme také nemohli doufat v pomoc ze Západu, kterou dnes Ukrajina má.
Invaze z roku 1968 je dodnes v českém povědomí zakotvená jako moment, kdy "přišli Rusáci". Je to špatně?
Z technického hlediska to tak nebylo. Sověti však okupaci vedli, a to navzdory tomu, že formálně se za iniciátora vpádu uváděly všechny země Varšavské smlouvy. Znát to bylo například na složení intervenčních vojsk, kdy 90 procent z nich tvořily sovětské jednotky. Navíc se o všem rozhodovalo v Moskvě. Politická a vojenská jednání se vedla pouze se sovětskými představiteli, nikoli s reprezentanty zemí Varšavské smlouvy.
Když se podíváme na to, co se dělo po rozpadu Sovětského svazu, roli velmoci s imperiálními ambicemi převzalo jednoznačně Rusko. Když srovnáte Ukrajinu s Ruskem, pouze Moskva projevuje agresivní tendence, chce budovat sféry vlivu a budovat nárazníková pásma spřátelených zemí. Podobně jsme v roce 1968 fungovali my.
Prokop Tomek
Prokop Tomek působí jako odborný pracovník Vojenského historického ústavu Praha. Zabývá se poválečnými československými dějinami, vztahy občanů a moci v letech 1948 až 1989, problematikou druhého a třetího odboje, armádou sedmdesátých a osmdesátých let a následky dislokace sovětských vojsk v Československu 1968 až 1991.
Historici s určitou nadsázkou říkají, že země východní a střední Evropy byly impériem, které mělo zajistit bezpečí Sovětů. I tehdy šlo o ruskou agresivní politiku. Nemůžeme však zapomenout, že v jejím rámci často figurovali i ukrajinští politici a vojáci. Za zmínku stojí například tehdejší ministr obrany Andrej Antonovič Grečko, který proti vzpurným Čechům usilovně bojoval.
Jaké bylo tedy národnostní složení front, které nás okupovaly?
Ze Sovětského svazu přijelo asi dvacet divizí, tedy asi 300 tisíc vojáků. Ze strany Polska přicestovala jediná jednotka, řádově šlo tedy o asi 20 tisíc vojáků, z Maďarska dorazilo odhadem 10 tisíc okupantů. Německá demokratická republika poskytla dvě divize, které však hranice Československa nikdy nepřekročily. Mezi Sověty vznikla totiž obava, že by okupace v roce 1968 byla připodobněna nacistické invazi z března 1939. Nejméně okupantů bylo z Bulharska, šlo o několik tisíc vojáků.
Někteří tvrdí, že ukrajinská vojska u nás v roce 1968 byla první. Jak to tedy bylo? Dá se to vykládat tak, že nás obsazovali především Ukrajinci?
To je nesmysl. Vojska přijížděla z území Německé demokratické republiky, z Polska a z Maďarska. Samozřejmě existovaly jednotky, které byly trvale usazené na území Ukrajiny. Nikdy to ale neznamenalo, že by šlo o jednotku složenou pouze z vojáků ukrajinské národnosti. Sovětská armáda fungovala na internacionálním principu a divize byly složené z vojáků z různých zemí. Území Československa tedy nikdy neokupovala jednotka složená z vojáků jedné národnosti. Na druhou stranu musím uznat, že se účast Ukrajinců na okupaci často zamlčuje.
Kdo invazi v roce 1968 schválil? Jaké národnosti byli tito lidé? Například tehdejší šéf českých komunistů Vojtěch Filip před čtyřmi lety v britském deníku The Guardian argumentoval tím, že "tehdy byl v politbyru Sovětského svazu pouze jeden čistokrevný Rus a ten hlasoval proti invazi".
Přiznávám, že neznám jejich národnost, a domnívám se, že to nikdy nikoho nezajímalo.
Část veřejnosti namítá, že Brežněv byl Ukrajinec, což je údajně jeden z důvodů, proč za sovětskou invazi v roce 1968 vinit spíše Ukrajince než Rusy.
Toto tvrzení je naprostá nehoráznost. Ačkoli se Brežněv narodil na území Ukrajiny, členové politbyra se sjednotili s identitou Sovětského svazu, která byla primárně ruská. Toto na mě působí jako umělý a ubohý argument. Nezažil jsem historickou diskusi ani nečetl žádný dokument o sovětské politice, který by blíže řešil otázku národnosti. V sovětské politice národnost nehrála roli.
Proč podle vás nyní častěji zaznívají hlasy upozorňující na to, že za sovětskou invazi mohou Ukrajinci, a ne jen Rusové? Mají tito lidé fakticky pravdu, nebo podléhají ruské propagandě a dezinformacím?
Do invaze na Ukrajinu byla v Česku poměrně silná proruská lobby, která se jednoduše zalekla. Nyní však obhajoba Moskvy není populární, a tak její zastánci hledají argumenty, kterými by jednak poškodili Ukrajinu a zároveň očistili jméno Ruska. Historiografie ale takhle nefunguje. Nikdy nebylo žádoucí, aby se nějaká národnost upřednostňovala. Pokud někdo takové tvrzení používá, tak by jej měl věcně doložit.
