Univerzita Karlova využívá 142 budov. Nejen pro výuku, ale také vědu, ubytování a stravování studentů, sport nebo výcvik. Většina objektů je volně přístupných veřejnosti a nemá téměř žádné zabezpečení. Otevřeností prostory z pohledu možného útočníka připomínají třeba obchodní centra nebo nádraží. Ochranou takovýchto "měkkých cílů" se zabývá bezpečnostní expert Zdeněk Kalvach, který se svým týmem postupně zmapoval všechny budovy univerzity.
"Trvalo to dva roky. Zabránit útokům nedokážou ani ta nejstriktnější bezpečnostní opatření. Spolu s univerzitou se teď ale snažíme snížit rizika a zajistit, aby byla do budoucna připravenější," říká Kalvach. Analýzu včetně navržených bezpečnostních opatření připravil už v roce 2022. Loni se o nich diskutovalo, zavádět se měly letos.
"Je důležité se ptát, jestli by něco bylo jinak, kdyby se nám opatření podařilo uplatnit dřív. Například Krizový informační a svolávací systém (KISS) byl v pilotním testování zatím jen na rektorátu univerzity. Cílem je, aby fungoval na všech budovách," popisuje Kalvach. Systém KISS má pomoci například tomu, aby se v případě útoku zkrátil čas evakuace, nedošlo ke zbytečným prodlevám a všichni věděli, jak v dané situaci postupovat.
Některá plánovaná opatření se týkají i policie. Během zásahu na filozofické fakultě policisté téměř pět minut hledali cestu, kudy se ke střelci dostat. V 15:11 obdrželi informaci o tom, že se nachází nahoře na ochozu. Tam dorazili v 15:23, kdy už byl střelec mrtvý, spáchal sebevraždu. Ze střechy budovy ještě stihl postřelit manželský pár turistů ze Spojených arabských emirátů.
"Chceme, aby policie měla všechny informace. Aby to bylo co nejrychlejší a nedošlo ke zbytečným zaváháním z důvodu neznalosti objektů," popisuje Kalvach. Proces se teď snaží co nejvíce urychlit.
Kromě pravidel pro držení zbraní a získávání zbrojních průkazů se v Česku také začaly řešit bezpečnostní rámy, které někteří lidé považují za způsob, jak tragickým událostem předcházet. To však univerzita neplánuje, protože na to nemá personál. Kalvach navíc upozorňuje, že podle statistik drtivá většina útočníků patří mezi takzvané insidery, tedy lidi, kteří do budov pravidelně chodí a mají detailní představu o tom, kde se co nachází.
Varování před zbrklými kroky
Ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Jan Paďourek v pátek řekl, že by si všechny vysoké školy měly vypracovat analýzu bezpečnosti svých budov. Bez toho by podle něj neměly dělat další kroky.
"Zároveň ministerstvo vnitra varuje před přijímáním plošných opatření a zbrklých nákupů technického vybavení," dodal. Opatření mohou být nejen nedůležitá, ale mohou i škodit. Také podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemají být překotná, ale systematická. Podobným událostem, jako byla tragická střelba, však podle něj nikdy stoprocentně zabránit nelze.
