Do kauzy zničení tajných dokumentů prezidentskou kanceláří se vložila rozhodující instituce - Národní archiv. Dostal podnět od Národního bezpečnostního úřadu, jenž nakládání se spisy na Hradě prověřoval. Kontrolu spustil po zjištění týdeníku Respekt a Radiožurnálu, že Hrad zlikvidoval zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS) o útoku ruské vojenské rozvědky v muničních skladech ve Vrběticích roku 2014. Zahynuli při něm dva Češi.
Podle prověrky se sice s dokumentem BIS zacházelo na Hradě v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací, problém však je, že ho prezidentská kancelář zlikvidovala příliš brzy. Zprotivila se tím pravidlům archivní legislativy. Právě na tuto vadu podle zjištění Aktuálně.cz a Radiožurnálu upozornil archiváře Národní bezpečnostní úřad.
"Národní archiv se seznamuje s důkazní situací v souvislosti s možným zahájením přestupkového řízení pro přestupky podle zákona o archivnictví," potvrdil Milan Vojáček, vedoucí oddělení kontroly výkonu spisové služby Národního archivu. Řízení proti Hradu jeho lidé zatím nezahájili. Pokud tak učiní, pro prezidentskou kancelář z toho může vzejít pokuta až 200 tisíc korun.
Mynářova mimořádná skartace
Loni v období od 29. listopadu do 1. prosince proběhla na Hradě mimořádná skartace tajných dokumentů z let 2013 až 2021. Nařídil ji vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Zničily se stovky dokumentů, mezi nimi byla vrbětická zpráva. Dokument doručil na Hrad kurýr BIS loni začátkem dubna. Zprávu Hrad zlikvidoval omylem.
Tajná zpráva o ozbrojeném útoku ruské vojenské rozvědky GRU na muniční sklady ve Vrběticích měla být přitom podle zákona dosud bezpečně uložená ve spisovně prezidentské kanceláře. Teprve letos podle zákona začala běžet skartační lhůta, během níž se nesmí na dokument sáhnout. Takové období podle závazných předpisů trvá nejméně jeden rok.
"Skartační řízení by nemělo probíhat ve stejném roce, kdy dokument vznikl či byl doručen. Provede se až v roce následujícím po uplynutí skartační lhůty," řekla už dříve Aktuálně.cz expertka na archivnictví Klára Woitschová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Skartační řízení s vrbětickou zprávou mělo začít nejdříve v roce 2023.
Smyslem skartační lhůty je, aby daná instituce měla dokumenty po ruce pro vyřizování dalších úředních povinností. V případě utajovaných dokumentů přispívá k ochraně bezpečnosti státu stejně jako pro udržení historické paměti. Útok příslušníků GRU byl nejvážnějším násilným incidentem v podání cizí moci na našem území po roce 1989.
Živelné ničení dokumentů
Z protokolu NBÚ předaného Národnímu archivu vyplývají další závažné poznatky. Také jimi se budou archiváři zabývat. Zmíněné stovky listin včetně vrbětické zprávy byly původně určené k archivaci. Hrad je také v tomto duchu zařadil do evidence, když dokumenty přijal. Zlom nastal až při zmíněné mimořádné skartaci nařízené Vratislavem Mynářem.
"Podle zápisu z jednání skartační komise došlo k přehodnocení a zkrácení stanovených skartačních lhůt utajovaných dokumentů. V případě utajovaných dokumentů se skartačním znakem A došlo k jeho změně na znak S," stojí v protokolu. Čili místo archivace, jíž odpovídá "písmeno A", byly listiny zničeny, což koresponduje s "písmenem S".
Jak má vypadat skartační řízení
- Průběh skartačního řízení určuje skartační a spisový řád, který má každá instituce včetně Kanceláře prezidenta republiky. V jejím případě ale není veřejný, což není standardní. Úřad vlády nebo ministerstvo vnitra ho veřejně dostupný mají.
- Řízení začíná v prezidentské kanceláři v Odboru archivnictví a spisové služby. Tam se dokumenty ukládají. Jeho pracovníci navrhují, které dokumenty zlikvidovat či uchovat.
- Odbor vypracuje skartační návrh, který prověří skartační komise. Ta rozhoduje, jak se s kterými dokumenty naloží. Následně archiv vyhotoví protokol o řízení, podle něhož se listiny třídí, ničí, nebo uloží do archivu.
- Komisi v prezidentské kanceláři tvoří její zaměstnanci z odboru spisové služby. Při skartačním řízení tajných dokumentů musí mít bezpečnostní prověrku na odpovídající stupeň. Komisi obvykle jmenuje šéf instituce, v tomto případě vedoucí kanceláře Vratislav Mynář.
NBÚ popsal archivářům další podezřelý rozměr mimořádné skartace. Tajné listiny se ničily živelně, aniž by předtím došlo k jejich roztřídění. Z něj má přitom vzejít odborný verdikt, který dokument se má archivovat nebo zlikvidovat. "Skartační návrhy a seznamy vyřazovaných utajovaných dokumentů nebyly vyhotoveny," píše k tomu NBÚ v protokolu.
Aktuálně.cz a Radiožurnál v této souvislosti oslovily několik expertek, které se archivnictvím zabývaly na akademické úrovni a nyní se mu věnují v praxi. Všechny se nad zacházením s utajovanými zprávami, které se týkají bezpečnosti státu a jež pochází od tajných služeb či diplomatických zdrojů, v podání prezidentské kanceláře podivily.
"Tohle se nemůže stát"
"Nemůže se stát, když má dokument skartační znak A, aby se změnil na S. To se děje jen v případě, pokud jeho původní označení bylo chybné a při prohlídce se zjistí, že jde o jiný dokument. Ale u utajovaných dokumentů se předpokládá, že jejich význam je úplně jasný, a podle toho se patřičně označí," řekla zástupkyně ředitele archivu Akademie věd Daniela Brádlerová.
Podle již jmenované Kláry Woitschové z pražské filozofické fakulty nelze při skartačním řízení svévolně rozhodnout, že se dokument určený k archivaci naopak zničí. Rozpačitá je také z toho, že se stovky písemností zlikvidovaly bez předchozího roztřídění, tedy že, odborně řečeno, listiny nebyly zařazeny do skartačního návrhu.
"V případě skartace dokumentů bez jejich předchozího zařazení do skartačního řádu se jedná o živelné ničení mnohdy velice cenných materiálů, například z pohledu kulturního, historického a politického. Z krátkodobého hlediska se uchované dokumenty často stávají důkazními prostředky a původcům nabízejí právní ochranu."
"Pokud není skartační návrh vypracován, ztrácí se evidence o tom, co se s jakými písemnostmi skutečně stalo," podotkla Woitschová. Podle archivářky Brádlerové je taková hromadná likvidace listin v rozporu se zákonem o archivnictví a vyhláškou o výkonu spisové služby. "V případě utajovaných dokumentů je takový postup alarmující," uvedla.
Co vedlo prezidentskou kancelář k hromadné živelné skartaci tajných dokumentů, není jasné. V reakci na dotazy uvedla, že byly zničeny "v platné lhůtě" a že byly řádně "evidovány". Jenže z pohledu zákona se nemohly likvidovat listiny mladší než z roku 2019, což přitom Hrad učinil. Jeho povinností bylo navíc kromě evidence dokumenty před skartací řádně roztřídit.
Jednání s čínskou velvyslankyní
Loni 9. listopadu se vedoucí zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák sešel s bývalou čínskou velvyslankyní v Česku Ma Keqing. Diplomatka Ma za ním přijela coby zmocněnkyně čínského ministerstva zahraničí pro státy střední a východní Evropy. Hrad veřejnost o schůzce neinformoval. Prezident Miloš Zeman byl tehdy hospitalizovaný.
"Jednání se týkalo bilaterálních vztahů. Cílem její návštěvy bylo zhodnotit aktuální stav česko-čínských vztahů se zaměřením na otázky ekonomické spolupráce. Česko-čínské vztahy označila jako tradičně dobré s pevným základem pro další rozvoj," sdělil k jednání první muž hradní diplomacie Jindrák.
Podle zjištění Aktuálně.cz a Radiožurnálu přitom může právě tato schůzka připravit prezidentskou kancelář o dalšího až půl milionu korun. Národní bezpečnostní úřad dospěl k podezření, že při nakládání se zápisem z jednání mohl Hrad porušit zákon o ochraně utajovaných informací. Kvůli tomu zahájil s prezidentskou kanceláří správní řízení.
"Řízení bylo zahájeno pro podezření z porušení paragrafu dvacet jedna odstavce pět a paragrafu dvacet jedna odstavce osm zákona o ochraně utajovaných informací," potvrdil Aktuálně.cz a Radiožurnálu šéf kanceláře ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jaromír Kadlec.
Šest kopií, oficiální zápis žádný
Ze schůzky Jindráka s čínskou diplomatkou Ma vznikl v šesti kopiích zápis, jenž podléhal utajení na třetí nejpřísnější stupeň ze čtyř. Protokol se z Hradu posílal ministerstvu zahraničí, Bezpečností informační službě nebo rozvědce. Prezidentská kancelář podle NBÚ chybovala v tom, jak s dokumentem zacházela pro vlastní potřeby.
"Uvedený utajovaný dokument není zaznamenán v manipulační knize," stojí v zápisu z kontroly Národního bezpečnostního úřadu v prezidentské kanceláři, která proběhla letos v únoru. Manipulační kniha slouží právě k zaznamenávání utajovaných dokumentů při jejich vytváření, převzetí nebo předávání.
Jinými slovy Hrad nezanesl schůzku Jindráka s Ma do oficiálních záznamů, jež se mají v případě utajovaných dokumentů vést. Právě za toto provinění může úřad potrestat prezidentskou kancelář pokutou. Správní řízení by se mělo završit v první polovině června. "S podrobným komentářem úřad vyčká do ukončení celého procesu," reagovala na dotaz Kancelář prezidenta republiky.
"Informace zaznamenány nejsou"
Při schůzce s diplomatkou Ma dal Jindrák najevo, že Česká republika stojí s Čínou o pragmatické vztahy a pozitivní spolupráci na všech úrovních. Mluvili také o nadcházejícím předsednictví Česka v Evropské unii. "Mohlo by být dalším impulsem k prohloubení spolupráce Čínské lidové republiky nejen s Evropskou unií, ale také s Českou republikou," stojí v neoficiálním zápise z jednání.
Když se Aktuálně.cz a Radiožurnál chtěly oficiální cestou podle zákona o svobodném přístupu k informacím dozvědět o schůzce další podrobnosti, Hrad je neposkytl. Z jeho odpovědi dokonce plyne, že o jednání Jindráka s Ma už nemá v současnosti žádný oficiální záznam.
"Požadované informace nejsou obsaženy v běžném systému přijaté a vydané pošty, ve snaze získat požadované informace bylo provedeno šetření ve věcně příslušných útvarech Kanceláře prezidenta republiky. Výsledkem je zjištění, že požadované informace zaznamenány nejsou," odepsal vedoucí legislativního odboru Hradu Václav Pelikán.
VIDEO: Vrbětická skartace: Je to podivné. Nemyslím si, že by to byla náhoda, říká Pavel Žáček
