Lidem z Hradu hrozí pokuta půl milionu za porušení zákona o utajovaných informacích

Jan Horák Jan Horák
21. 3. 2022 19:04
Národní bezpečnostní úřad podle zjištění Aktuálně.cz zahájí správní řízení se dvěma zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky kvůli porušení zákona o utajovaných informacích. Podle úřadu se dopustili pochybení při zacházení s tajnými dokumenty. Kontrolu spustilo zjištění médií, že na Hradě někdo zničil zprávu o útoku ruské tajné služby ve Vrběticích. Podle NBÚ k její skartaci došlo omylem.
Vedoucí Kancelář prezidenta republiky Vratislav Mynář.
Vedoucí Kancelář prezidenta republiky Vratislav Mynář. | Foto: ČTK

Kancelář prezidenta republiky řízená Vratislavem Mynářem vydala 10. března tiskovou zprávu, v níž ze svého pohledu shrnuje kontrolu ze strany Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Prověrka se zabývala dodržováním předpisů zákona o ochraně utajovaných informací. Úřad zjišťoval, zda nakládání s tajnými dokumenty na Hradě neprovází bezpečnostní riziko. Podle Hradu prověrka nic zásadního neodhalila.

"Kancelář prezidenta republiky nebude proti obsahu Protokolu podávat námitky. Kancelář prezidenta republiky bude doporučení zaslaná Národním bezpečnostním úřadem obratem implementovat do (…) praxe ochrany utajovaných informací," uvedl Hrad. Současně napsal, že úřad likvidaci zprávy o útoku ruské vojenské rozvědky na muniční sklady ve Vrběticích v roce 2014 nezařadil mezi nedostatky.

Podle zjištění Aktuálně.cz však prověrka přinesla zásadní poznatky. V první řadě Národní bezpečnostní úřad zjistil, že došlo k porušení zákona o ochraně utajovaných informací. Vrbětická zpráva pak podle jeho závěrů byla zničena omylem. Tímto prohřeškem se bude zabývat v rámci možného postihu ministerstvo vnitra.

Podezřelí jsou dva zaměstnanci Hradu

"Porušení zákona zjištěno bylo. Je podezření ze spáchání přestupků u dvou fyzických osob, konkrétně pochybení při evidenci utajovaných dokumentů a pochybení při předávání utajovaných dokumentů uvnitř Kanceláře prezidenta republiky bez potvrzení předání," potvrdil Aktuálně.cz bezpečnostní ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jaromír Kadlec.

Při evidenci utajovaných dokumentů se musí dodržovat patřičné postupy. Je třeba nutné vyplnit jednací protokol, přijatou listinu zanést do příslušné knihy či zapsat, kdo se s dokumentem seznámil. V jednom případě takový předpis dodržen nebyl. V dalším se zase úředně nikam nezaneslo, že příjemce utajovanou informaci převzal.

V tuto chvíli není jasné, zda se obě selhání týkají jednoho dokumentu. Nelze ani říct, o jakou zprávu se jedná. Každopádně podle informací Aktuálně.cz se listina či listiny doručily do prezidentské kanceláře před rokem 2021. Podezřelí z přestupku jsou dva zaměstnanci Hradu z odboru spisové a archivní služby.

"Je podezření ze spáchání přestupků porušením paragrafu 21 odstavec 5 a 8 zákona," upřesnil Kadlec. Kauzu si nyní převezme legislativní a právní odbor Národního bezpečnostního úřadu, jenž s oběma zaměstnanci zahájí správní řízení. V krajním případě jim hrozí za jejich provinění pokuta až 500 tisíc korun.

Za zničení vrbětické zprávy pokuta až 200 tisíc

Týdeník Respekt a Český rozhlas letos v lednu upozornily, že Národní centrála proti organizovanému zločinu se zabývá tím, zda se zpráva o útoku ruské vojenské rozvědky ve Vrběticích z roku 2014 nedostala do ruky někomu nepovolanému. Přečíst si ji směl jen prezident Miloš Zeman. Policie se na Hradě od úředníků dozvěděla, že zpráva byla zničena.

Zaměstnanci prezidentské kanceláře trojici důstojníků řekli, že k likvidaci dokumentu došlo omylem. Takový závěr nyní potvrdil i NBÚ. "U inkriminovaného utajovaného dokumentu bylo v příslušném sloupci jednacího protokolu uvedeno, že byl skartován omylem při mimořádné skartaci v listopadu 2021. Toto zjištění vyplývá z předložených administrativních pomůcek a dalších písemností," popsal Kadlec.

Bezpečnostní ředitel NBÚ poznamenal, že prověrka neprokázala, že by při zacházení s vrbětickou zprávou došlo k porušení zákona o ochraně utajovaných informací. Jak ale upozornil, zničení dokumentu omylem postihuje zákon o archivnictví. V takovém případě přestupek spáchal ten, kdo "poškodí nebo zničí archiválii nebo dokument". Za tento delikt lze uložit pokutu až 200 tisíc korun.

Skartace dokumentu nejdřív v roce 2023

Aktuálně.cz už dříve upozornilo, že vrbětická zpráva se nesměla skartovat takto brzy. Hrad ji od Bezpečnostní informační služby obdržel loni v dubnu, v listopadu ji zničil. Přitom teprve letos dokumentu začala podle zákona běžet skartační lhůta, během níž musí zůstat bezpečně uložená ve spisovně.

"Předpisy určují skartační lhůtu počtem celých roků od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k vyřízení dokumentu. Minimální skartační lhůta je tedy jeden rok," řekla Aktuálně.cz Renáta Maliková, vedoucí jednoho ze státních archivů, která se skartací utajovaných dokumentů zabývala ve své závěrečné vysokoškolské práci.

Jak má vypadat skartační řízení

  • Průběh skartačního řízení určuje skartační a spisový řád, který má každá instituce včetně Kanceláře prezidenta republiky. V jejím případě ale není veřejný, což není standardní. Úřad vlády nebo ministerstvo vnitra ho veřejně dostupný mají.
  • Řízení začíná v prezidentské kanceláři v Odboru archivnictví a spisové služby. Tam se dokumenty ukládají. Jeho pracovníci navrhují, které dokumenty zlikvidovat či uchovat.
  • Odbor vypracuje skartační návrh, který prověří skartační komise. Ta rozhoduje, jak se s kterými dokumenty naloží. Následně archiv vyhotoví protokol o řízení, podle něhož se listiny třídí, ničí, nebo uloží do archivu.
  • Komisi v prezidentské kanceláři tvoří její zaměstnanci z odboru spisové služby. Při skartačním řízení tajných dokumentů musí mít bezpečnostní prověrku na odpovídající stupeň. Komisi obvykle jmenuje šéf instituce, v tomto případě vedoucí kanceláře Vratislav Mynář.

Vedoucí archivu Národního muzea Klára Woitschová pak upozornila na další skutečnost, z níž plyne nezákonný postup prezidentské kanceláře. "Z povahy skartační lhůty vyplývá, že řízení by nemělo probíhat ve stejném roce, kdy dokument vznikl či byl doručen. Provede se až v roce následujícím po uplynutí skartační lhůty." Skartační řízení o vrbětické zprávě mělo začít nejdříve v roce 2023.

Nedostatky o devíti bodech

"Zjištěné nedostatky v oblasti působnosti NBÚ jsou v protokolu o kontrole shrnuty v celkem devíti bodech. Všechna zjištěná pochybení nejsou neobvyklá, bývají zjištěna i při jiných kontrolách a spíše než systémovým nedostatkům nasvědčují dílčím selháním," popsal další zjištění kontroly v prezidentské kanceláři bezpečnostní ředitel Jaromír Kadlec.

Nedůslednosti odhalil úřad ve způsobu převodu tajného dokumentu doručeného elektronickou poštou do listinné podoby, v řešení písemných souhlasů se zapůjčením utajovaných dokumentů stupně utajení tajné nebo ve vyznačování náležitostí při tvorbě kopií utajovaných dokumentů nebo jejich částí. V tomto smyslu také vydal Národní bezpečnostní úřad doporučení, jimiž se musí Hrad napříště řídit.

Kontrolu v Kanceláři prezidenta republiky provedlo také ministerstvo vnitra. Zabývalo se tím, zda Hrad respektuje zákon o archivnictví a spisové službě. Impulsem k tomu byla informace od advokáta Tomáše Němečka, že kancelář zničila listinu o udělení státního vyznamenání předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Prezident Miloš Zeman nakonec otočil a ocenění mu nedal.

"Kontrola spisovné služby v Kanceláři prezidenta republiky byla ukončena, aktuálně probíhá zpracování kontrolního protokolu, následovat bude lhůta pro uplatnění námitek," řekla Aktuálně.cz 4. března Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Ještě uplynulý pátek vnitro nemělo hotový protokol z kontroly.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Gazprom varoval, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 procent

Ruský Gazprom varoval, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 procent. Jeho vlastní vývoz a produkce vinou západních sankcí klesá.

Zdroj: ČTK
před 7 minutami

Cena elektřiny na burze v Německu poprvé přesáhla 500 eur za megawatthodinu

Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v úterý na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12 300 korun) za megawatthodinu. Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent, vzhůru ji tlačí hlavně omezování dodávek ruského plynu, informovala agentura Bloomberg.

Ceny na burze v Lipsku jsou pro Evropu zásadní. Analytici nepředpokládají, že cenový růst v nejbližší době poleví.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Policie vede kázeňská řízení s policisty, kteří zasáhli na akci ANO v Krumlově

Ředitelství jihočeské policie vede kárná řízení s policisty, kteří zasahovali na předvolební akci hnutí ANO v Českém Krumlově. Informaci, kterou v úterý přinesl server Seznam Zprávy, potvrdil mluvčí jihočeské policie Jiří Matzner. Policejní prezident Martin Vondrášek v pátek oznámil, že od jihočeského policejního ředitele Luďka Procházky očekává opatření do dvou týdnů. V Krumlově zasáhli neuniformovaní policisté proti ženě, odvezli ji pak na služebnu.

"V souladu s pokynem policejního prezidenta zahájil jihočeský policejní ředitel kázeňská řízení a bude o nich informovat, nejdřív pana policejního prezidenta," řekl Matzner. Kolika policistů se řízení týká, neuvedl.

Kritiku části médií vyvolal zejména zákrok v Borovanech. Neuniformovaní policisté při něm zaklekli na školáka, který odnesl Babišovi reproduktor. Emoce vyvolal zásah rovněž neuniformovaných policistů proti ženě v Českém Krumlově, kterou odvezli v neoznačeném autě na služebnu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy