Už více než čtrnáct let platí Češi měsíčně 135 korun na Českou televizi a 45 korun na Český rozhlas. Za tu dobu se ovšem obecně zvedly platy i ceny zboží a služeb. Podle výpočtů televize tak tehdejší částka po započtení inflace v současnosti odpovídá výši 183 korun. Poplatky však zůstaly na původní úrovni a tím se reálné příjmy obou médií veřejné služby snížily. Proto tvrdí, že pokud mají i v dalších letech zachovat dosavadní kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, potřebují více peněz.
Český rozhlas varuje, že pokud se do dvou let nezvýší koncesionářský poplatek, bude muset propustit až 140 svých zaměstnanců, aby zvládl financovat svůj provoz a nemusel některé své služby omezovat. "Nicméně doufáme, že k takto razantnímu kroku nebudeme muset sáhnout," říká mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.
Televize by zase musela omezit tvorbu vlastních pořadů, která nyní zabírá až 70 procent vysílání. "Média s menším objemem finančních prostředků se stávají pouze vysílateli a významně omezují svou roli producenta původní televizní tvorby," upozorňuje mluvčí televize Karolína Blinková.
Obě veřejnoprávní média tak navrhují, aby se koncesionářský poplatek zvýšil. "Česká televize považuje za zásadní, aby se jednorázově navýšil poplatek do roku 2024 na 150 korun a do budoucna došlo zákonem k valorizaci poplatku podle inflace," říká Blinková. I Český rozhlas chce vstoupit do jednání s novou vládou a Poslaneckou sněmovnou s tím, aby se poplatek zvýšil o 15 korun, tedy v jeho případě ze 45 na 60 korun.
Vláda Petra Fialy, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval zhruba před měsícem, má ve svém programovém prohlášení, že se chce zaměřit na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, protože to podle ní je základní podmínka jejich nezávislosti. Zdali však půjde cestou navýšení koncesionářského poplatku, není stále zřejmé.
Nejistá podpora navyšování poplatků, Piráti jsou proti
Ministr kultury Martin Baxa (ODS), pod kterého oblast médií spadá, na otázku, zda bude chtít prosazovat navýšení poplatků, odpovídá pouze nepřímo. "Modernizace mediálních zákonů, která je úkolem ministerstva kultury, bude předmětem široké diskuse a otázka zvýšení koncesionářských poplatků bude její součástí," odpověděl redakci Aktuálně.cz ministr Baxa.
Obdobně se vyjadřuje i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. "Prozatím jsme tuto otázku v koalici neřešili, ale myslím, že diskuse je namístě. Nechci ale předjímat, jak dopadne," říká šéfka sněmovny.
Proti navyšování poplatků je nicméně předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Ten sice uznává, že kvůli inflaci dochází ke snižování reálných příjmů veřejnoprávních médií a že je tedy potřeba řešit dlouhodobou udržitelnost jejich financování, poplatky ale zvyšovat nechce.
"V programu jsme navrhli alternativní způsob financování, například financování prostřednictvím odvodu z výběru DPH, který by zajistil částečnou valorizaci," vysvětluje vicepremiér s tím, že na vládě se o případných změnách zákona ještě vůbec nediskutovalo.
Financování veřejnoprávních médií chce řešit i opoziční hnutí ANO. Poslanec Aleš Juchelka, který předsedá sněmovnímu volebnímu výboru, pod nějž oblast médií spadá, tvrdí, že chce počkat, s jakým návrhem přijde vláda. V první polovině roku se navíc chystá na půdě sněmovny uspořádat debatu mimo jiné právě o možných způsobech financování médií.
Média jiné způsoby svého financování odmítají
Televize i rozhlas však tvrdí, že jako nejlepší řešení se jim jeví právě zvýšení koncesionářského poplatku, který musí platit každá domácnost využívající televizi či rádio. "Systém výběru koncesionářských poplatků v Česku možná není zcela dokonalý, ale je to stále ten nejlepší možný systém, který nám závidí i řada veřejnoprávních médií z vyspělé západní Evropy. Je to ideální systém, který zabezpečuje financování Českého rozhlasu a České televize a zároveň zaručuje i jejich nezávislost, svobodu, objektivitu a vyváženost," tvrdí mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna.
Podle něj rozhlas odmítá například systém, podle kterého by financování bylo závislé na státním rozpočtu, protože by to mohlo mít závažné důsledky na jeho stabilitu. Nesouhlasí ani s navýšením reklamy ve vysílání. "Tento krok by jednak těžko zajistil dostatek potřebných financí, jednak by takové řešení šlo proti samotné podstatě veřejnoprávních médií a jejich funkci ve společnosti i v rámci mediálního trhu," upozorňuje Hošna.
Ani Česká televize nechce jít cestou navyšování příjmů prostřednictvím reklamy. "A tak se jeví v současnosti jako jediné řešení jednorázové navýšení poplatků a budoucí úprava zákona. Zvýšení o 15 korun měsíčně znamená pro každého člena průměrné české domácnosti roční náklad navíc 45 korun. Je to samozřejmě nepopulární, ale takové zvýšení je odůvodněné a pro většinu rodin nebude mít zásadní dopad do rozpočtu," domnívá se mluvčí televize Karolína Blinková.
