"Koaliční smlouva jasně říká, že rozpočet musí být předložen jako koaličně dohodnutý. My jsme řekli minimální požadavky na fungování resortů. Tak, jak je rozpočet navržen, je likvidační," řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.
Po Babišovi budou všechny resorty vedené sociální demokracií požadovat zvýšení prostředků. Konkrétní částky pošle ČSSD na ministerstvo financí. Vnitro v rozpočtu na příští rok požaduje o 5 až 6 miliard víc, ministerstvo práce a sociálních věcí o 11 miliard a diplomacie o 1,5 miliardy.
Zvýšení schodku je ale podle Schillerové nepřijatelné a ČSSD vystavuje Česko hrozbě neschválení státního rozpočtu a rozpočtového provizoria. "Vzhledem k tomu, že jednání o rozpočtu jsou na samém počátku, nemohu podobná prohlášení vnímat jinak než jako torpédování státního rozpočtu v přímém přenosu," uvedla Schillerová.
"Aktuální návrh obsahuje vládní priority. Opět zvyšujeme průměrný důchod, zvedáme rodičovský příspěvek a počítáme také se zrušením karenční doby i dalšími opatřeními v sociální oblasti. Bylo by zvláštní, kdyby zrovna ČSSD nezvedla ruku pro rozpočet, který vychází vstříc důchodcům nebo rodinám s dětmi," dodala ministryně financí.
ČSSD si však stojí za svým a prohlásila, že pokud jejich návrh Babiš nepřijme a nabídne kompromis, chtějí po něm konkrétní řešení, jak mají s omezenými financemi hospodařit. "Musí nám sdělit, co ty resorty tedy nemají dělat. Máme omezit výjezdy policistů, hasičů? Nemáme jim kupovat novou techniku a nechat je jezdit v nebezpečných vozidlech?" ptal se Hamáček.
Rozpočet na rok 2020
Vláda schválila základní parametry rozpočtu na rok 2020 na konci června. Počítá příští rok i v dalších letech se schodkem 40 miliard korun. Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,558 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun.
Babiš v reakci uvedl, že jednání o rozpočtu bude na úrovni vlády končit 30. září. A do té doby je čas, aby se koaliční strany snažily názory na rozpočet přiblížit. "ČSSD má ve své DNA heslo pana (expremiéra Vladimíra) Špidly 'zdroje jsou'," uvedl Babiš s tím, že současný koaliční partner hnutí ANO byl v minulosti schopen nadělat dluhy i v době vysokého ekonomického růstu.
"Je třeba vidět nejen příjmovou, ale i výdajovou stránku rozpočtu. Stále máme velké rezervy v jednotlivých resortech na provoz ministerstev," míní premiér.
Hamáček s tím však nesouhlasí. Podle něj ministerstva nejsou schopna s naplánovanými rozpočty investovat a rozvíjet nové projekty, ale ani běžně fungovat. Například omezení peněz na ministerstvu vnitra by mohlo ohrozit fungování policie nebo hasičů. "Nikdo z nás nechce, aby se opakovala situace, kdy policie nebude mít na benzin a hasiči na naftu," řekl Hamáček. Rozpočet také nepočítá například s projektem Digitální Česko, který bude stát 1,4 miliardy korun. Na provoz a investice tak bude jeho resort požadovat nejméně 5 nebo 6 miliard.
ČSSD také uvedla, že zná cesty, jak potřebné peníze do rozpočtu získat. Příjmy by se podle ní daly navýšit bankovní daní, omezením daňových bonusů nebo zrušením odpisů luxusních aut podnikatelů.
Proti zvyšování daní a prohlubování schodku rozpočtu se postavila opoziční ODS. Podle ní by stačilo, kdyby vláda snížila zbytečné výdaje. "My jsme opakovaně v minulých letech vládě ukázali, kde může šetřit na provozních výdajích, neefektivních státních dotacích, zbytečném počtu úředníků nebo byrokracii. Pak nejsou peníze na potřebné věci," sdělil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Více chce i Maláčová a Petříček
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) bude požadovat navíc 11 miliard. Připomněla, že od svého nástupu do čela resortu již přijala mnoho úsporných kroků, fungovat však s rozpočtem o jednu třetinu nižším podle ní nelze.
Pokud by se peníze pro resort nenašly, finanční omezení by se dotklo především obcí a krajů. Ministerstvo by pak nebylo například schopné obcím poskytnout finance pro veřejně prospěšné práce a tím zaměstnat i hůře uplatnitelné osoby na trhu práce.
Podle Schillerové je příznačné, že kolapsem hrozí resorty vnitra a sociálních věcí, které mají podle ministryně dlouhodobý problém s efektivitou při vynakládání peněz i s vykazováním a celkovou nepřehledností finančních toků.
Ve shodě s ministerstvem financí není ale ani šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). "Ministerstvo nebude schopné plnit stávající úkoly ani ty nové, například řešení problematiky migrace tam, kde vzniká," uvedl. Podle něj i přes nárůst agendy ministerstvo šetří a nezvyšuje počet svých zaměstnanců. Také upozornil na to, že ministerstvo zahraničních věcí není pouze výdajem pro český rozpočet, ale že do něj přináší nemalé částky, například z víz.
Petříčkovi chybí 1,5 miliardy. Resort podle něj jinak nebude schopný nejen plnit dosavadní úkoly, ale ani lépe reprezentovat republiku v zahraničí.
Hamáček také sdělil, že navýšení bude požadovat i pro resorty zemědělství a kultury. Ministerstvo zemědělství potřebuje více peněz na boj se suchem, navíc není schopné omezit počet zaměstnanců. Předseda také připomněl kauzu polského masa, které se díky práci kontrolorů nedostalo k českým spotřebitelům. Počet pracovníků proto podle něj snížit nelze. Tristní je podle něj i mzdové ohodnocení pracovníků v kultuře, což by sociální demokraté chtěli změnit.
