Tankisto, hoříš! V pekle u Ostravy padly desetitisíce vojáků

Jan Gazdík Jan Gazdík
Aktualizováno 2. 5. 2021 11:10
Od osvobození Ostravy a nejkrvavější bojové operace na území Čech a Moravy uplynulo právě v těchto dnech 76 let. Československá tanková brigáda byla do ostravsko-opavské operace nasazena v rámci 4. ukrajinského frontu 30. března 1945 s pětašedesáti tanky T-34. Na jejím konci jich zbylo 5. května sedm. Do Prahy dojely 10. května 1945 pouhé tři stroje.
Druhá světová válka. Ilustrační foto.
Druhá světová válka. Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

"Tak tady se, himlfix, nenechám zabít ani kvůli nějakému Gottwaldovi," zaklel Karel Šerák, když jeho tank dosáhl vrcholu železničního náspu a kolem něj začaly do kolejí břinkat protitankové granáty dělostřelců wehrmachtu bránících Ostravu. Psal se konec dubna roku 1945.

Šerák strhl svůj tank stranou a zaútočil ve výhodnějším směru.

Z návrší na horizontu sledoval pokusy československých tankistů o prolomení obrany nacistů spolu se sovětskou generalitou i předseda KSČ Klement Gottwald. Většině volyňských Čechů, kteří tvořili jádro čs. tankové brigády, ale jméno Gottwald nic neříkalo.

Od osvobození Ostravy uplynulo v těchto dnech 76 let. "Byla to největší, nejtvrdší a také nejkrvavější bitva druhé světové války na území dnešní České republiky a vyznamenaly se při ní stovky Čechů (i volyňských), Slováků či Rusínů (Podkarpatská Rus byla součástí Československa - pozn. red.)," připomínal historik Československé obce legionářské Miroslav Brož.

A dodával: "A padly v ní i tisíce rudoarmějců."

Dnešní zájemci o historii znají podle historika Martina Vaňourka nazpaměť jména tankových es wehrmachtu či těch z jednotek SS. V Česku přitom v ústraní před šesti lety, kdy vznikl tento text v rámci seriálu 70 let od porážky nacismu, stále žili tankisté, kteří ty nacistické předčili: velitelé tanků Bedřich Opočenský, Mikuláš Končický či zmíněný Karel Šerák.

Byli to poslední tři a dnes už nejsou mezi námi.

"Šlo o machry, z nichž šel v bojích děs. A pak tu byli ještě samopalníci, kteří tanky v útoku doprovázeli. Ale ani z nich už dnes téměř nikdo nežije," bilancuje Vaňourek.

"Tankisto, hoříš!"

Obrovské ztráty v ostravské operaci vysvětlují experti mimořádně dobrou a úpornou obranou wehrmachtu, který využil čs. opevnění z předválečných let, s rozsáhlými minovými poli se zátarasy a velmi obtížným rozmoklým terénem, v němž útočící československé tanky leckdy uvízly.

"Když k tomu přidáte skryté stíhače tanků obránců, prvotřídně vycvičené obsluhy protitankových děl, a navíc tanky v takzvaném věžovém postavení, kdy tito obrněnci splývají s terénem, tak si možná uděláte představu, jaké peklo na Čechoslováky před Ostravou čekalo," dodává historik.

Tank Karla Šeráka dostal přímý zásah 16. dubna 1945. Střela proletěla mezi řidičem a nabíječem do motoru.

"Vyskočil jsem ven, utíkám a ruští pěšáci na mě volali: 'Tankist, gariš, gariš!' Hořela mi záda i vlasy. Uhasili mě a v tu chvíli to náckové začali do našeho stroje pěkně řezat. Stejně jako jindy my do jejich," popisoval Šerák jeden z mnoha svých bojů.

Únava z války

Když se pak šel s kamarádem na trosky zasaženého tanku podívat, ležela jeho několikatunová věž třicet metrů od podvozku. Požár a následné výbuchy vlastní munice s palivem ji tam odmrštily.

V samotné bitvě o Ostravu Šerák "vyfasoval" tank s věžovým číslem 603. A právě tehdy se na něm začala citelněji projevovat válečná únava.

Neustále pokukoval na zavařený průstřel po střele z pancéřové pěsti, která zabila Šerákova předchůdce Romaniho. "Pořád jsem se na to zavařené místo díval, abych neskončil jako Romani, kterého to 'přestřihlo' vejpůl. Byl to ošklivý pocit. Že byl Romani mrtvý, to mně ani tak nevadilo… jako ta zpropadená zavařená díra. Dočista mě hypnotizovala."

O svých protivnících v řadách wehrmachtu hovořili však tankisté i léta po válce s patrným respektem.

Padlí hrdinové

K obávaným tankovým esům patřil i Rusín poručík Stěpan Vajda (předtím tři roky vězněný v gulagu), jenž se vyznamenal v bojích o Kyjev či Bílou Cerekev. Kvůli svým schopnostem byl jmenován velitelem tankového praporu.

Osudným se mu stal 6. duben 1945 - třetí týden po zahájení ostravsko-opavské operace. Vajda se pokusil lépe zorientovat v terénu, otevřel věžový poklop tanku, vystrčil hlavu… a v té chvíli ho usmrtila kulka odstřelovače.

Poručík byl posmrtně vyznamenán titulem Hrdiny SSSR.

Co osud (většinou nezmapovaný), to pohnutý příběh československých tankistů. Kupříkladu velitel roty Jiří Lízálek padl při minometném přepadu ve chvíli, kdy se mu chystali sdělit, že se mu narodil syn.

Kdy a proč jsme vlastenci

V Sudicích nedaleko Opavy byl ještě před pár lety zdevastovaný pomník (s tankem T-34), který připomínal překročení hranice československou tankovou brigádou. K 70. výročí konce druhé světové války byl sice opraven, historik Martin Vaňourek se ale obává, že do několika let budou z pomníku opět jen zarostlé ruiny.

"A tak je to i s českými válečnými hrdiny, bez nichž bychom tu dnes zcela určitě nebyli. Při kulatých výročích je odkudsi vytáhneme, potřeseme rukou a dáme možná nějakou tu medaili či jinou placku, aby se po nich opět na roky slehla zem. K projevům hrdosti na republiku nás už jen výjimečně přiměje hrdinství našich otců či dědů. Za to ale vždycky skáčeme a máváme státními vlajkami na hokejových mistrovstvích. Mezi kým by se asi ty mače dnes hrály, pokud by zvítězila Hitlerova třetí říše?" ptá se.

Nakonec ještě dodává: čeští váleční hrdinové, kteří bojovali v jednotkách Československého armádního sboru v SSSR, jsou i dnes neprávem opomíjeni. Může za to hlavně lživá propaganda komunistického režimu, který je zkresleně heroizoval a naopak zcela ignoroval Čechoslováky bojující na západní frontě.

Spisovatel Filip Jánský (pravým jménem Richard Husmann, jenž se proslavil románem i filmem Nebeští jezdci) sloužil přitom nejdříve v čs. 311. bombardovací peruti Royal Air Force, aby v roce 1944 přešel k 3. čs. bitevnímu leteckému pluku v SSSR.

Jako střelec šturmoviku Il-2 (smíšená čs. letecká divize se s tankovou brigádou zúčastnila ostravské operace) sestřelil dokonce u Ostravy nacistický letoun. I přesto skončil Jánský po komunistickém puči u lopaty.

Dobytá nepřátelská pevnost u Ostravy.
Dobytá nepřátelská pevnost u Ostravy. | Foto: Wikipedie
 

Právě se děje

před 14 minutami

Parahokejisté prohráli ve čtvrtfinále MS s Ruskem a čeká je zápas o Peking

Čeští parahokejisté prohráli ve čtvrtfinále mistrovství světa v Ostravě 0:7 s Ruskem a ani ve čtvrtém duelu na domácím turnaji tak neskórovali. Svěřence trenéra Jiřího Břízy ještě čeká páteční zápas o páté místo, jeho vítěz si zajistí účast na paralympijských hrách v Pekingu. Soupeřem Čechů bude poražený z dnešního druhého čtvrtfinále Norsko - Korea.

Domácí parahokejisté v utkání s ruskými favority prohrávali 0:4 už po první třetině a ve zbytku zápasu marně usilovali o vstřelení své první branky na turnaji. "Venca Hečko to tam mohl šoupnout při dorážce. Na druhou stranu budeme mít větší touhu to udělat v zápase, který nás posune do Pekingu. Nemám chlapům co vytknout a věřím, že potěšíme sebe i diváky a že tam postoupíme," řekl České televizi reprezentační trenér Bříza, jehož svěřenci mají zatím na MS skóre 0:23.

před 18 minutami

České dráhy odkoupily od PPF zbývající podíl v ČD-Telematika

České dráhy odkoupily od investiční skupiny PPF zbývající 29procentní podíl ve firmě ČD-Telematika. Obě společnosti ve středu transakci definitivně stvrdily podpisem kupní smlouvy. Dráhy se tak staly jediným akcionářem firmy, uvedl ve středu státní dopravce. Hodnotu transakce společnost neuvedla, podle ní vychází ze znaleckých posudků.

ČD-Telematika nabízí ICT služby státním i soukromým organizacím, zejména internetové, datové a telekomunikační služby. Firma působí také v dopravě, kde spolupracuje s Českými drahami na vybavení vlaků bezpečnostními technologiemi. Firma zaměstnává přes 500 lidí, loni zaznamenala zisk před zdaněním 66,9 milionu korun, což je meziročně o 6,6 milionu méně. Zhruba o 20 milionů klesly společnosti i tržby na 1,67 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy