"Český Senát se systematicky věnuje událostem i osobnostem české historie. Snaží se je připomínat a pořádat k nim odborná kolokvia. Velkou pozornost proto věnujeme i osobnosti svaté Ludmily. 1100. výročí od jejího zavraždění je příležitostí připomenout veřejnosti tuto mnohavrstevnou osobnost českých dějin," říká místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer.
Prostřednictvím panelů umístěných v Mytologické chodbě a Valdštejnské zahradě Senátu seznamuje výstava návštěvníky s Ludmiliným původem. Provází jejím životem až po vraždu na Tetíně, ale i moderní svatoludmilský kult. Mimo to výstava zprostředkovává celkový obraz kulturního a společenského života od raného středověku až po současnost.
Kromě této výstavy proběhne v září také slavnostní koncert Symfonického orchestru hlavního města Prahy s názvem K poctě českých patronů. "Mně osobně je svatá Ludmila blízká i proto, že její životní pouť skončila v půvabné obci mého obvodu Tetíně, kde je dodnes cítit duchovní odkaz počátků křesťanství v českých zemích," doplnil Oberfalzer.
V polovině září se v rámci připomínek výročí Ludmiliny mučednické smrti uskuteční také konference Svatá Ludmila. I tato akce proběhne v prostorách Senátu. Vystoupí na ní například historik Jaroslav Šebek či biskup Václav Malý. Má připomenout význam Ludmily jako matky, vychovatelky, babičky a zastánkyně rodinných hodnot, v čemž tkví její odkaz pro současnou společnost. Oslavy pak mají vyvrcholit zářijovou národní poutí v Tetíně na Berounsku.
Petr Sommer z Archeologického ústavu Akademie věd vysvětluje, že 9. a 10. století, ve kterém svatá Ludmila žila, bylo mezníkem českých dějin. "Politicky se střetával Východ se Západem. Evropou se šířilo křesťanství a vytvářely se mocenské struktury, které náš kontinent dodnes charakterizují. Za života svaté Ludmily vznikly základy státní moci Přemyslovců a také křesťanských Čech. Byla výraznou osobností své doby," popisuje Sommer.
Organizátoři výstavy dodávají, že i v dnešní době může svatá Ludmila být inspirací. "Tím, jak přirozeně naplňovala svou úlohu ženy a vychovatelky v rodině, byť pozice ženy v raném středověku byla jiná než dnes. Její život byl v minulosti inspirací i pro výtvarné umění. Především středověká a barokní ikonografie si vybrala motiv babičky jako vychovatelky svatého Václava. Vždy je zobrazována jako starší žena s atributem šátku, tedy nástrojem své mučednické smrti," uvádějí organizátoři.
Ludmilin život se od ostatních moc nelišil
Ludmila byla dcerou knížete Slavibora. Vdávala se údajně už v patnácti a porodila dohromady šest dětí. "Zajímavé je, že život Ludmily se příliš nelišil od života ostatních obyvatel té doby. Pravděpodobně neměla výrazná privilegia," říká ředitelka spolku Svatá Ludmila Miroslava Janičatová.
Již takto mladá se Ludmila provdala za prvního známého Přemyslovce Bořivoje I. Podle legendy v roce 882 přijala na Velké Moravě společně s ním křest přímo z rukou slovanského věrozvěsta Metoděje. Spolu tak nasměrovali vývoj české státnosti vstříc evropskému křesťanství, písemné kultuře a středověkému státu.
Po smrti muže se Ludmila úspěšně přičinila o udržení moci Přemyslovců v Čechách. Přežila své vládnoucí syny Spytihněva a Vratislava a stala se vychovatelkou vnuka Václava. To se jí však stalo osudným.
Vdově po Vratislavovi, Drahomíře, se nelíbilo, že velmožové svěřili výchovu jejího syna Ludmile. Tyto spory vedly až k tomu, že nechala svou tchyni zabít. Vrazi ji uškrtili jejím vlastním závojem. Ludmiliným posledním přáním bylo, aby se stala světicí. Chtěla tedy, aby byla zabita prolitím krve. Vrazi ji záměrně uškrtili, aby její přání nedošlo naplnění.
Kdo byli Vratislav a Spytihněv
Vratislav I. se narodil v roce 888 a zemřel před 1 100 lety, v únoru roku 921. Byl českým knížetem a mladším synem Bořivoje I., prvního historicky doloženého českého panovníka z rodu Přemyslovců. Právě o Bořivojovi se vědci domnívali, že odpočívá v hrobě označeném K1 v lodi předrománské rotundy svatého Víta. Archeologický průzkum hrobu, při kterém byla objevena hlína s příměsemi z pozdější doby, však tuto domněnku vyloučil. V současné době tak místo jeho hrobu neznáme. Matkou Vratislava I. byla svatá Ludmila.
Podle legend byl Vratislav I. schopný panovník, který se vlády ujal po smrti svého staršího bratra Spytihněva I. Jedním z jeho sedmi potomků byl svatý Václav. Vratislava I. pohřbili v bazilice svatého Jiří na Pražském hradě, kterou v roce 920 založil.
Vratislavův starší bratr Spytihněv I. vládl v letech 894 až 915 a během této doby položil základy Pražského hradu jako opevněného sídla. Zemřel v roce 915 a byl pohřben do hrobky v kostele Panny Marie na Pražském hradě. Právě Spytihněvovu DNA se na rozdíl od Vratislavovy podařilo rozluštit a vrátit tak oběma bratrům podobu.
Data získaná z DNA jsou o to cennější, protože Spytihněvův hrob nebyl řádně označen a panovala pochybnost, zda se opravdu jedná o jednoho z Přemyslovců. Ostatky byly určeny pouze vylučovací metodou. Rozbor DNA však hypotézu z 50. let minulého století, kdy byl hrob objeven, potvrzují. Na stejném místě leží i Spytihněvova manželka, o které se však zatím neví vůbec nic. Ve Vratislavově hrobce byla oproti tomu nalezena zachovaná listina s jeho jménem, takže o jeho ostatcích nebylo pochyb.
Ludmilu údajně zavraždili Tunna a Gommon v noci na 16. září 921 na hradě Tetín, nedaleko dnešního Berouna. Následně ji zde také pohřbili. Vnuk Václav ale zanedlouho nechal ostatky převézt do Prahy, kde byly uloženy do chrámu svatého Jiří na Hradčanech.
Svatořečena byla až v letech 1143 až 1144. Dokonce se stala patronkou české země. Její poznávací znaky jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj. Typicky ji umělci znázorňují jako starší ženu s šátkem, tedy nástrojem její mučednické smrti.
