Více než čtyři desítky státníků ve čtvrtek na Pražském hradě debatovaly o válce na Ukrajině, migraci, energetice nebo ekonomické situaci světadílu. Fiala několikrát zdůraznil, že nová platforma, jež zahrnula kromě členských států Evropské unie také například země západního Balkánu, Británii, Ukrajinu či Turecko, nemá nahrazovat stávající formy evropské spolupráce
Na závěrečné tiskové konferenci Fiala oceňoval, že nová platforma umožnila právě taková neformální jednání, jako byla schůzka s Erdoganem. "Bavili jsme se o řadě otázek, které jsou otevřené," řekl. Erdogan podle něj ujistil, že v otázce energií i v dalších oblastech je Turecko připraveno úzce spolupracovat s Evropskou unií a problémy společně s ní řešit.
Vznik společenství letos v květnu inicioval Macron, který ve čtvrtek ale připomněl, že myšlenka na podobná setkání je daleko starší. Francouzský prezident ocenil, že došlo k dříve nepředstavitelným setkáním, zejména mezi vysoce postavenými představiteli Arménie a Turecka.
Evropa je kontinent a řešení některých problémů a výzev je potřeba hledat společně, na úrovni kontinentu, řekl Macron. Evropa podle něj trpěla dětskou nemocí - občanskými válkami, ale teď se dokázala sjednotit a zaujmout společnou pozici k ruské agresi vůči Ukrajině.
Francouzský prezident vyjmenoval i další krize, které sužují Evropu, třeba napětí na Západním Balkáně, rozbroje mezi Arménií a Ázerbájdžánem nebo ve východním Středomoří. Receptem je podle něj opět jednotná strategie a spolupráce.
"V Praze se sešlo 44 suverénních států," zdůraznil Macron a dodal, že lídři zde hovořili "bez ohledu na již existující organizace a diskutovali jako suverénní a rovnocenní partneři o svých společných problémech. To je přesně to, co Evropa potřebuje," dodal.
Na okraj summitu se totiž uskutečnilo vícestranné setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mimo jiné s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem.
Mezi Arménií a Ázerbájdžánem minulý měsíc propukly přeshraniční boje a obě země jsou dlouhodobě znesvářené. Podle úřadu ázerbájdžánského prezidenta se další jednání pod záštitou Evropské unie uskuteční v listopadu v Bruselu.
S Erdoganem společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou jednal také Fiala jako premiér nynější předsednické země unie. Hovořili o energetice, dodávkách plynu, migraci či vzájemných vztazích Turecka a unie. Fiala mluvil také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a šéfem summitů evropského bloku Charlesem Michelem.
Macron se setkal s Trussovou
Macron na závěr summitu řekl, že je velmi dobře, že Liz Trussová byla v Praze. "Bylo to velmi dobré rozhodnutí," ocenil britskou ministerskou předsedkyni francouzský prezident.
Zahrnout Británii do strategických jednání je podle něj logické a užitečné. Je to první krok na nové cestě, zdůraznil. "Je to (Británie) ostrov, ale tento ostrov se nevzdálil kontinentu," prohlásil Macron v Praze.
"Nesmírně úzce s prezidentem Macronem a francouzskou vládou spolupracuji a hovoříme o tom, jak mohou Británie a Francie spolupracovat těsněji na stavbě dalších jaderných elektráren a zajistit, aby obě země byly v budoucnu energeticky zabezpečené," řekla Trussová. "Oba máme jasno v tom, že nepřítelem je Vladimir Putin," dodala.
Macron a Trussová se později sešli k dvoustrannému jednání. Ve společném komuniké uvedli, že se v Praze dohodli na konání příštího britsko-francouzského summitu ve Francii s cílem nastolit "obnovenou bilaterální agendu".
Státníci ve čtvrtek absolvovali plenární zasedání, diskusi u kulatých stolů o bezpečnosti a míru či o energetice a ekonomice. Na úvod společné večeře pak promluvil prezident Miloš Zeman, podle kterého svět čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině riziku použití jaderných zbraní.
Je proto podle něj třeba vyslat důrazný a jasný signál, že při jejich použití bude následovat diplomatická, ale také vojenská reakce. Zeman také na Hradě jednal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.
Izolovanost Ruska a Běloruska
Neúčast Ruska a Běloruska na pražském jednání ukazuje podle belgického premiéra Alexandera De Croo jejich izolovanost. Obě země by se podle něj ke společenství mohly přidat jen v případě, že by respektovaly společné hodnoty, jako jsou liberální demokracie a lidská práva.
De Croo zdůraznil důležitost neformálního setkání, na které dostali pozvánku zástupci 44 evropských zemí. "Je tu celý kontinent s výjimkou Běloruska a Ruska. Na tom je vidět, jak jsou tyto země izolované," uvedl Belgičan.
Je škoda, že "zástupci demokratického Běloruska" tentokrát pozvání nedostali, řekla při návštěvě Paříže vůdkyně běloruské opozice Světlana Cichanouská, která uvedla, že by se zasedání ráda zúčastnila, pokud by byla pozvaná.
Předtím řekl v Praze novinářům šéf evropské diplomacie Josep Borrell, že pražské setkání je signálem Rusku, které v únoru vojensky zaútočilo na sousední Ukrajinu, o jeho izolaci. "Neznamená to, že chceme Rusko izolovat navždycky, ale tohle Rusko nezačleníme. Jsme tu, abychom Rusku vyslali signály," řekl Borrell.
Budoucnost formátu podle De Crooa signalizuje i to, jak velký zájem je mezi státy o to, kdo bude hostit příští zasedání. "Je důležité, že spolu země mluví," uvedl. Příští summit v tomto formátu bude hostit Moldavsko.
Stávající sestava států je podle něj dobrou skupinou. "Nejsem proti tomu, aby se přidaly další země, musí ale respektovat společné hodnoty, jako jsou liberální demokracie či lidská práva. Je důvod, proč tu Rusko a Bělorusko nejsou," zdůraznil.
Polsko patří v Evropě k nejhlasitějším stoupencům Ukrajiny a zastáncům tvrdého přístupu k Moskvě. "Rusko je v absolutní izolaci. Tento summit je úspěchem, protože ukázal jednotu zemí toužících po míru a odsuzujících agresivní politiku Ruska," řekl polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s kolegy z více než čtyř desítek evropských států.
Polský premiér ocenil, že formát Evropského politického společenství umožnil účast britské premiérky Liz Trussové, jejíž země je dalším státem výrazně finančně i vojensky podporujícím Ukrajinu.
