Praha - Kásná je šumavská krajina na kvildských pláních. Křišťálově průzračný vzduch a daleké výhledy s mohutnou vlnou Roklanu na obzoru… Romanticky začíná pragmatický inzerát na prodej louky na Horské Kvildě.
Čtvrt hektaru zatravněného pozemku v srdci Šumavy je k mání za čtyři a čtvrt milionu korun. Jeden z příkladů, jak se na Šumavě kšeftuje s pozemky. Za přemrštěnou cenu si kupec pořídí louku a tlačí na obec, aby na ní dovolila stavět. Správa národního parku všechno neuhlídá.
Cena 1625 korun za metr čtvereční řadí horskokvildskou louku, která se nachází hned vedle hotelu Rankl, k nejdražším v republice. Obyčejné louky v různých koutech země stojí skoro stonásobně méně. Republikový průměr byl vloni 17 korun za metr čtvereční, uvádí společnost Farmy.cz, která se specializuje na zemědělské nemovitosti.
Dotyčný pozemek na atraktivním místě šumavského národního parku, složený ze dvou částí, nabízí jako investici do budoucnosti realitní kancelář manželů Müllerových. "Není to místo, kde by se hned dalo stavět. Lze ale předpokládat, že pozemek by se mohl dostat do územního plánu jako stavební," říká Radek Vrhel z Müller reality, když se na louku dotazujeme jako potenciální zájemci.
Obchodník s realitami tvrdí, že stavebních parcel na Šumavě bude ubývat i vzhledem k novele zákona o ochraně přírody. O tomto předpisu, který budí velké vášně, budou definitivně rozhodovat poslanci začátkem dubna. V boji o podobu zákona jde i o pozemky.
"Šumava táhne. Je to dobrá adresa. Pozemek na Horské Kvildě, i když v současnosti není stavební, nikdy neztratí hodnotu. Lidé, kteří mají peníze a jsou trochu hráči, asi do toho půjdou," očekává Radek Vrhel.
Správa parku všechny prodeje neuhlídá
Dva vlastníci, kteří přes Müller reality louku u hotelu Rankl prodávají, porušují podle zjištění Aktuálně.cz zákon. Nejprve ji totiž měli nabídnout správě národního parku. To se nestalo. "Majitelé nás neoslovili. Nyní tedy budeme posuzovat, zda je pozemek pro nás hodnotný a zda o něj projevíme zájem," reagoval na upozornění Aktuálně.cz mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Radek Vrhel z realitní kanceláře považuje zákon obsahující předkupní právo státu za divný. "Neplatí pro všechny pozemky. Prodávají se jich tu desítky, mnohé normálně projdou. Najednou se ale národní park na nějaké zaměří a lidem situaci znepříjemní," poznamenává.
Zákon o ochraně přírody obsahuje povinnost prodávanou půdu přednostně nabídnout správě parku tehdy, nachází-li se ve volné krajině mimo území obce. "Příslušný paragraf platí dvacet let a pozemků se za tu dobu prodalo kvantum. Jen část šla legální cestou," uznává Jiří Dolejší, který jako šéf odboru státní správy šumavského národního parku posuzuje všechny stavby na jeho území.
Přiznává, že správa všechny prodeje nedokáže uhlídat. V katastru nemovitostí se toto věcné břemeno nezmiňuje. "Kupci často argumentují, že o podmínce nevěděli. Neznalost zákona ale neomlouvá," upozorňuje.
Správa parku vloni povinnost připomínala. "Obeslali jsme více než třicítku realitních kanceláří, o nichž víme, že působí na Šumavě. Napsali jsme jim návod, jak postupovat, když se jim dostane do ruky předmětný pozemek," říká mluvčí Dvořák. Jak dodává, dopis dostala i společnost Müller reality.
Starosta Horské Kvildy Jaromír Chval o prodeji dotyčného pozemku ví. "Soukromí majitelé ho koupili za velké peníze a mysleli si, že se jim podaří zařídit, aby se dalo stavět. Dokonce se sem na jedny volby přihlásili k trvalému pobytu, aby je ovlivnili. To se jim nepodařilo, a tak pozemek prodávají dál," říká starosta. Zdůrazňuje, že obec o další výstavbu nestojí. "Rozhodně nepředpokládáme, že by se na tomto místě dalo stavět," ujišťuje.
Kreuzigerovo Zhůří jako precedent
Kauzu, která by se v podobných případech mohla stát precedentem, nyní řeší Okresní soud v Klatovech. Správa parku se soudí o pozemky s developerem a bývalým cyklokrosovým závodníkem Romanem Kreuzigerem. Ten před dvěma lety skoupil od soukromých majitelů louky na místě bývalé šumavské osady Zhůří. Plánuje na nich postavit hotel a asi pět bytových domů. Kreuzigerův je i zmíněný hotel Rankl na Horské Kvildě. Proč na Zhůří má problém?
"Prodávající je měli přednostně nabídnout nám. Jde o přírodně hodnotnou lokalitu se spoustou vzácných rostlin, předmět ochrany je jednoznačný," vysvětluje Dvořák důvod, proč správa parku usiluje o Kreuzigerovu půdu.
Pozemků, které čekají na své zhodnocení, je na území národního parku celá řada. V minulosti je levně od restituentů nebo od obcí, které je zdarma dostaly od státu, nakupovali různí podnikatelé, realitní a developerské firmy. Jim nahrávala senátní verze novely zákona o ochraně přírody, kterou podpořil prezident Miloš Zeman.
Ta chtěla dát rozvoj obcí na úroveň ochrany přírody. Ke zhodnocení pozemků by pak vedla jednodušší cesta. "I nadále by nešlo stavět ve volné krajině. U sporných případů by ale naše pravomoc oslabila," konstatuje Jiří Dolejší ze správy parku.
Senátní verze je už mimo hru. Realitky však stále nabízejí louky jako potenciální stavební parcely. Namátkou - necelý hektar za tři miliony korun pod lesem v Černé Ladě s výhledem na Borová Lada. Metr čtvereční je za "pouhé" tři stovky. Delší dobu louku inzeruje prachatická firma Nemo reality. Předpokládá se, že s převedením na stavební parcelu by nemusel být problém.
Naproti, kde původně také bývaly zemědělské pozemky, již stojí dva domy. Do třetice - louka na kraji obce Borová Lada, 700 korun za metr, celý kus za čtyři miliony. Touto nabídkou oslovuje zájemce společnost M&M reality.
Pozemky v chráněné šumavské krajině umí zdatně zobchodovat i některé obce. Kupříkladu zmíněná Borová Lada. Parcely, které dostala zadarmo od státu, prodala k zastavění. Firma Borová Lada Project ale místo bytů k trvalému bydlení postavila domy k rekreaci. Za developerskou firmou stojí Martina Krsková, manželka spolumajitele Škody Transportation Tomáše Krska.
Sjezdovky v Srní? Obec to zkusila
Stát se nyní už pozemků zbavovat nesmí, zakazuje mu to platný zákon o Státním pozemkovém úřadu. Ještě předtím je bezúplatně převáděl na některé šumavské obce. Zasloužilo se o to ministerstvo životního prostředí pod vedením Tomáše Chalupy (ODS). Nejvíc - téměř 15 hektarů - získala obec Stožec. Stát jí dal všechny parcely, o které požádala.
O 22 hektarů se hlásilo Srní, uspělo jen mizivě. Dostalo jeden hektar v zastavitelném území obce. Přípravu nového územního plánu na rozvoj pojalo Srní velkoryse, včetně tří lyžařských sjezdovek a sedačkových lanovek. Nejen s nimi obec narazila na správě parku.
"S mnoha záměry nesouhlasíme. Netýká se to jen sjezdových tratí a lanovek, ale i využití parcel po bývalých stavbách ve volné krajině," říká za státní správu parku Jiří Dolejší. Nyní má znovu posoudit přepracovaný územní plán Srní. "Zajímá nás hlavně, co je mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Aby nové stavby nevznikaly ve volné krajině, ale soustředily se do obcí a osad. Ve všech jsou nevyužité plochy pro výstavbu," tvrdí.
Starosta Srní Stanislav Dolejší s tím nemá problém. "Ani náš současný územní plán nepředpokládá výstavbu ve volné krajině a to chceme držet i nadále. Naší prioritou také je, aby se neměnil historický charakter obce," ujišťuje starosta. Chápe, že na Šumavě nebude nikdy lyžařské středisko alpského typu, proto ani nerozporuje námitky správy parku proti novým sjezdovkám a lanovkám.
"Šumava je na běžky, ne na sjezdové lyžování," říká. Proč tedy nové sjezdovky obec navrhla do nového územního plánu? "Nakreslili jsme do něj všechno možné a teď máme možnost ustupovat," vysvětluje.
Podle starosty Srní je potřeba se správou parku jednat, ne proti němu brojit. Ani jemu se nelíbí rozšířené kšeftování s pozemky. "Některé skupiny tlačí na to, aby se dalo stavět tam, kde to zatím nejde. Obci to ale nic nepřinese," uvědomuje si Stanislav Dolejší. Jak poznamenává, je na zastupitelstvu, aby takové snahy uhlídalo.
