Stát daruje obcím na Šumavě parcely jako 100 Václaváků

Pavel Baroch
23. 10. 2012 17:04
Počítá s tím návrh zákona o Státním pozemkovém úřadu, který schvaluje Senát
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Obce v Národním parku Šumava výrazně zbohatnou.

Má to ovšem dvě podmínky: Nejprve musí Senát na své současné schůzi schválit návrh zákona o Státním pozemkovém úřadě a následně musí šumavské vsi požádat o převod vymezených pozemků. Ve hře přitom nejsou nějaké miniparcely, ale rozsáhlé pozemky o rozloze až stovek hektarů.

Zákon o pozemkovém úřadě z dílny ministerstva zemědělství Petra Bendla se sice netýká pozemků jen šumavského parku, ale obecně všech národních parků, naprostá většina "vhodných" pozemků ovšem leží právě na Šumavě.

Předloha předpokládá, že pozemkový úřad bezúplatně převede pozemky, "nacházejí-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na území třetích zón národních parků a jsou-li v zastavěném území nebo zastavitelné ploše".

Zastavěná Šumava?

Písemnou žádost přitom obce mohou podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. A některé šumavské obce, které Aktuálně.cz oslovilo, o lukrativní pozemky už mají zájem.

Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha před takovým plošným přesunem lukrativních pozemků na Šumavě varuje. Obává se, že to povede ke spekulacím s pozemky a další živelné zástavbě vzácné přírody. Šumavské obce to odmítají.

Ministerstvo zemědělství toto ustanovení nového zákona zdůvodňuje tím, že chce obcím v národním parku umožnit lepší rozvoj.

"Možnost bezúplatného převodu pozemků představuje kompenzaci těmto obcím z toho důvodu, že se nachází na území národního parku, a tím mají ztíženou možnost hospodařit se svým majetkem," sdělil Aktuálně.cz ministerský mluvčí Jan Žáček.

Foto: Ludvík Hradilek

Kolik pozemků? Nevíme

Dodal, že tento požadavek vzešel z meziresortního připomínkového řízení. "Šlo o zásadní požadavek několika krajů," konstatoval Žáček.

Zvláštní ovšem je, že úřad nemá přesný přehled o tom, jaké pozemky, v jaké rozloze a v jaké hodnotě obcím nabízejí.
 
"Kolik pozemků a v jakých katastrálních územích bude v budoucnu převedeno, závisí na územních plánech obcí," uvedl mluvčí Žáček.

Doplnil, že pozemkový fond v současnosti spravuje ve III. zónách národních parků pozemky o celkové výměře 443,5 hektaru. To je přibližně plocha jako sto Václavských náměstí, které má rozlohu něco přes 4 hektary.

"Je nutné zdůraznit, že tento údaj je pouze přibližný, jelikož některé pozemky na územích národních parků přesahují přes dvě nebo i všechny zóny," poznamenal Žáček. Dodal, že není možné specifikovat ani hodnotu pozemků.
 
"Konečná cena za pozemek je totiž rozdílná podle způsobu, kterým je převáděn z vlastnictví státu. Proto jsou pozemky oceňovány až v okamžiku, kdy je o tomto kroku rozhodnuto," sdělil mluvčí Žáček.

Šumava divoká, liduprázdná, nehostinná...?
Šumava divoká, liduprázdná, nehostinná...? | Foto: Zuzana Hronová

Srní chce další majetek

Některé šumavské obce už o pozemky mají zájem, například Srní. "Obec získá majetek, a to je důležité," řekla Aktuálně.cz tamní starostka Ivana Pěčová. Dodala, že konkrétní využití pro parcely ale ještě radnice nemá.

Podle Františka Krejčího jsou právě lukrativní šumavské pozemky důvodem všech změn, které se v národním parku v posledních měsících staly.

"Pozemky jsou přece to, o co tady jde," řekl Aktuálně.cz Krejčí. Například v Srní se už podle něho ukázalo, co se stane, když obec dostane původně státní pozemky, které následně dál prodá.
 
"Jsou tam desítky, možná stovky parcel. Vznikl ohromný tlak developerů na změnu územního plánu," konstatoval Krejčí.

Modrava chce stavět domy

Konkrétní plány na využití nových pozemků už má Modrava, která podle starosty Antonína Schuberta například plánuje ve svých osadách Vchynice a Filipova Huť stavbu několika nových domů. 

Foto: Freytag&Berndt

"Šumavská krajina bere touto zástavbou za své," kritizuje to Jaromír Bláha z Hnutí Duha, který se ochraně šumavské přírody věnuje dlouhé roky.

Připomněl, že výstavbu ve Filipově Huti povolila Modrava už v minulosti a výsledkem je i rozsáhlý rodinný dům pražského architekta, který své šumavské sídlo postavil v rozporu se stavebním povolením.

Starosta Schubert tvrdí, že něco takového už se nebude opakovat. Nové domy bude stavět výhradně radnice a jen pro lidi, kteří v Modravě pracují, ale musí dojíždět. Pozemky chce využít jen na veřejně prospěšné stavby.

"Novou výstavbu povolíme jen tehdy, když bude investorem obec," řekl Aktuálně.cz Schubert, podle něhož by šumavské obce měly dostal výrazně méně než čtyři sta hektarů, jak uvedlo ministerstvo zemědělstí. Schubert zároveň odmítl, že by v okolí Modravy vyrostly například nové rekreační chalupy.

"Z hlediska krajinného rázu je jedno, jestli v nových domech bude někdo bydlet trvale, nebo tam bude jezdit na chatu," řekl Aktuálně.cz Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Dodal, že právě nová výstavba na Šumavě je věc, kterou turisté kritizují.

Například Prášily, které mají také zkušenost s černou stavbou, už další výstavbu povolovat nechtějí.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Koudelka byl v Rašnově osmnáctý, vyhrál lídr SP skokanů Kraft

Také ve druhém závodě Světového poháru skokanů na lyžích v rumunském Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 18. místo. Vyhrál Stefan Kraft z Rakouska a upevnil si vedení v průběžném pořadí seriálu.

Koudelka jako jediný z českých reprezentantů zvládl první kolo. Čestmír Kožíšek, Viktor Polášek a Vojtěch Štursa se stejně jako v pátek, kdy transylvánské středisko hostilo Světový pohár skokanů úplně poprvé, do nejlepší třicítky nevešli. Koudelka předvedl dva vyrovnané skoky dlouhé 94,5 a 94 metrů a oproti pátečnímu závodu si polepšil o devět míst. V hodnocení Světového poháru mu patří se ziskem 219 bodů 24. příčka.

Kraft si díky skokům 103 a 97,5 metru připsal dvacáté vítězství ve Světovém poháru a počtvrté za sebou skončil na stupních vítězů. V pátek byl v Rašnově třetí a stejnou bilanci jako v Rumunsku zaznamenal i před tím na domácích závodech v Kulmu. V průběžném pořadí seriálu má Kraft náskok 118 bodů před dnes druhým Karlem Geigerem z Německa.

Další zprávy