Brno - Když kancelář veřejného ochránce práv minulý týden označila loňské kácení kůrovcových smrků u Ptačího potoka na Šumavě za nezákonné, upozornila současně zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová i na obecnější problém.
Šumavský park - stejně jako ostatní české národní parky - si totiž v mnoha případech, například při zásahu proti kůrovci, vydává povolení sám sobě. Podle Seitlové to je "poněkud kuriózní".
"V důsledku současné právní úpravy je možné, aby správa národního parku udělovala sama sobě některá povolení dle zákona o ochraně přírody a krajiny," uvedla Seitlová v osmnáctistránkovém vyjádření, které má Aktuálně.cz k dispozici.
Podle Seitlové to je nevhodné, ačkoli "tento fakt nezpůsobuje nezákonnost nebo neústavnost".
Šumava jako žadatel i schvalovatel
Seitlová upozornila, že takové uspořádání neposkytuje dostatečnou záruku nestrannosti výkonu státní správy.
"Není možné, aby docházelo k propojování fungování státní správy s činností soukromoprávního subjektu v jedné instituci, byť by tento subjekt hospodařil se státním majetkem," uvedla Seitlová.
"Jeví se jako nevhodné, aby správa národního parku současně vystupovala jako žadatel o určité povolení s tím, že k žádosti přiloží jako podklad odborné stanovisko, které sama vytvoří, a zároveň jako osoba, která má o této žádosti vést správní řízení," dodala.
Systém funguje roky
Tento systém přitom funguje roky a nikdo ho zatím takto veřejně nekritizoval. Možná i proto, že nikdo nevymyslel, jak by se to mělo změnit - k lepšímu. Ostatně ani Seitlová ve své zprávě nic nenavrhuje.
"Lepších řešení moc není," tvrdí i Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha, který se ochranou lesů zabývá dlouhodobě.
Ostatně problém s tím, že národní park vydává v určitých případech povolení sám sobě, obvykle vyplave na povrch jen v případech nějakého konfliktu - třeba při zmiňovaném radikálním zásahu proti kůrovci, kde proti sobě stojí tábor odpůrců a tábor příznivců.
Nezávislost pro úředníka?
Bláha připomněl, že národní parky obvykle disponují skutečnými odborníky na přírodu, kteří jsou zároveň zběhlí v právních otázkách.
Obec s rozšířenou působností, kam by se rozhodovací pravomoc mohla teoreticky přesunout, takové kvalifikované odborníky většinou nemá. A pokud by povolení měl místo národního parku vydávat kraj, existuje obava, že by mohlo být ještě více politicky motivované, než je tomu dnes.
Teoreticky je rovněž možné posílit postavení vedoucího odboru státní správy národního parku. V současnosti jmenuje a odvolává tohoto úředníka ředitel národního parku, který k tomu potřebuje podpis náměstka ministra životního prostředí.
Napříště by to mohlo fungovat třeba tak, že by vedoucího státní správy jmenoval přímo náměstek ministra, ačkoli ani v takovém případě není možné hovořit o úplné nezávislosti.
Ředitele národního parku totiž jmenuje a odvolává ministr životního prostředí.
Podle informací Aktuálně.cz se v dohledné době žádná změna ve fungování národních parků v tomto ohledu nechystá.
