Studium na vysoké škole by již brzy mohlo být dostupnější. Na půjčku, o které teď jedná ministerstvo školství, by měl nárok každý vysokoškolák, aniž by musel cokoliv dalšího dokazovat.
"Hlavně chceme pomoci mladým lidem, kteří nejdou studovat kvůli financím. Tisíce studentů v Česku vzdají vysokoškolské studium, přestože mají motivaci i potřebné výsledky ze střední školy," popisuje náměstek ministra školství a někdejší rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller.
Podle něj by si studenti mohli měsíčně půjčit mezi třemi až sedmi tisíci korunami, za celé bakalářské studium tedy do 300 tisíc. Peníze by si studenti půjčovali od zavedených bank, ke krytí finančních rizik v případě nesplácení by sloužil záruční fond.
"Vzhledem k tomu, že by banky nenesly riziko vyplývající z toho, že by klient nesplácel, záruční fond by studentům významně snížil procentní úrokovou sazbu poskytovanou v případě jiných druhů půjček," vysvětluje Miller.
Dluh by studenti začali splácet ve chvíli, kdy by po studiu nastoupili do práce a měli relevantní příjem. Ten by podle Millera šlo definovat například jako průměrnou mzdu.
Ministerstvo počítá, že by tyto půjčky mohlo využívat zhruba deset tisíc vysokoškoláků. V případě, že by student školu nedokončil, bylo by už na dané bance, jak by postupovala. "Většinou to funguje tak, že se uzavře se studentem smlouva, kde se zaváže, že pokud školu nedokončí, poměrnou část půjčky vrátí. To už ale nemusí ošetřovat zákon, jde o vztah mezi bankou a klientem," říká náměstek.
Miller doufá, že vratné granty stihne prosadit ještě současná vláda. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) je podpořil již loni na jaře, když nastupoval do funkce. Ministerstvo financí se k návrhu zatím vyjadřovat nechce.
Nový systém půjček podporují i oslovení děkani univerzit. "Určitě by to okruh studujících mohlo rozšířit i o nízkopříjmové studenty," říká například děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Tomáš Kašparovský. Dodává ale, že k vyššímu podílu lidí na vysokých školách chybí hlavně kapacity míst na univerzitách, což úzce souvisí s financováním.
Půjčky by měly pomoci především studentům, kteří z vysokých škol z finančních důvodů odchází. V Česku vysokoškolské studium z nejrůznějších důvodů nedokončí zhruba polovina studentů. Česko má navíc třetí nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v EU, jak ukazují data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Na přelomu minulého a letošního roku systém studentských půjček doporučila kabinetu Petra Fialy i Národní ekonomická rada vlády. Ta ve své analýze počítá s jejich zavedením jako předstupněm ke školnému na vysokých školách.
"Nároky výdajů veřejných rozpočtů trvale porostou. Stát nebude mít proto prostředky ani vůli dát dost peněz na vysoké školství, které je nyní téměř celé financované z veřejných peněz," zdůvodňuje ekonom a člen rady Daniel Münich. Podle něj bude muset stát zavést školné jako dodatečný zdroj příjmů vysokých škol, jinak by výrazně brzdil vývoj univerzitního vzdělání.
Náměstek ministra školství Miller ale v nejbližší době zavedení školného nepodporuje. "Když teď zavedeme školné, důsledkem bude, že nám ubude procento vysokoškolsky vzdělaných lidí. Navíc pak dvakrát zadlužíme mladé lidi. Budou si muset vzít velkou půjčku na školné a na živobytí a sotva co dostudují, budou si brát hypotéku na bydlení. Dostaneme se do situace, jako ve Spojených státech, kde je toto obrovský problém," domnívá se.
