Do roku 2027 má být podle ministerstva školství polovina českých škol všeobecně zaměřená. Celkově by se tak dorovnal podíl gymnázií a lyceí s odbornými maturitními či učňovskými školami. Dnes všeobecné školy navštěvuje zhruba 30 procent středoškoláků. Průměr Evropské unie je přitom zhruba 50 procent.
V krajích, ve kterých již nyní dochází zhruba třetina dětí na všeobecné obory, s mírným posílením počítají. "Na všeobecných oborech máme zhruba 29 procent žáků. Tím, že začnou nabíhat nové kapacity, se v horizontu dalších dvou let přiblížíme ke čtyřiceti procentům," říká radní pro školství na Vysočině Jan Břížďala (Piráti). Plánují novou třídu gymnázia a od září chtějí otevírat až čtyři nová lycea. S navýšením počítá i Jihomoravský kraj.
V současnosti tvoří gymnázia dvacet procent vzdělávací nabídky. Lycea pak pouhá čtyři procenta. Ministerstvo navrhuje zřídit lycea jako náhradu některých tříd na odborných školách. Naopak by ubylo praxe či v případě průmyslových škol elektrotechnicky zaměřených předmětů.
Ministerský plán by do roku 2027 předpokládal dvojnásobek všeobecných škol oproti dnešku. Dospět k vyváženému podílu všeobecných a odborných škol je ale například podle radního Olomouckého kraje Aleše Jakubce (TOP 09) pro jeho region nemyslitelné.
"Ministerstvo má trochu jiné představy než většina radních odpovědných v krajích za školství. Jsem spíše pro podporu všeobecného vzdělávání na odborných školách, aby se tam zvyšovala matematická, čtenářská či finanční gramotnost," namítá. V kraji navštěvuje všeobecné školy zhruba čtvrtina dětí. Příští rok zřídí jen několik nových tříd.
Jaký je rozdíl mezi lyceem a gymnáziem?
Jak lycea, tak gymnázia jsou středoškolské obory zakončené maturitou. Lycea se dají považovat za "střední cestu" mezi odbornými školami a gymnázii. Na rozdíl od středních škol žáci na lyceích získají větší podíl všeobecného vzdělání, avšak bude ho méně než na gymnáziích. "Na lyceích zůstává zachována praktická část výuky a je proto vhodnější pro děti, které nejsou tolik akademicky orientované," vysvětluje náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Ani další regiony velké změny v nabídce středoškolských oborů neplánují. Odvolávají se na poptávku zaměstnavatelů, potřebu lidí do průmyslu a uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová tvrdí, že by zaměstnavatelé naopak uvítali, kdyby na technické obory chodilo spíše více žáků než méně. Po apelu ministerstva proto kraj otevře jen jeden nový obor čtyřletého gymnázia a technické lyceum v Tachově.
Stejně argumentuje i Moravskoslezský kraj. "Chceme, aby absolventi středních škol, kteří nepokračují ve studiu na vysokých školách, našli kvalitní a zajímavé uplatnění," říká náměstek hejtmana pro školství a sport Stanislav Folwarczny (ODS).
Středočeský kraj si nechal zpracovat výzkum mezi žáky a rodiči, o co je největší zájem. Vychází z něj, že upřednostňují zejména maturitní obory na odborných školách, nikoliv tolik gymnázia a lycea.
Ústecký kraj bude kapacity všeobecných oborů navyšovat, ale odmítá se dostat na vytyčených 50 procent. "Není to reálné ani žádoucí," říká mluvčí Magdalena Fraňková. Momentálně zde gymnázium studuje mezi 15 a 17 procenty žáků, což je podle kraje dostačující. Podle průzkumu mezi dětmi na základní škole o toto studium víc žáků ani nestojí.
"Je to naprosto odlišná situace například proti Praze," dodává Fraňková. Přesto by příští rok měl kraj zřídit sedm všeobecných tříd.
Pokud se podíl žáků na všeobecných oborech bude mezi kraji značně lišit, zvýší se podle expertů nerovnosti. "Rozdíly mezi kraji budou narůstat, jakmile jižní Morava či Vysočina budou všeobecnost navyšovat, ale například Moravskoslezský kraj půjde jiným směrem. Je za ním silný lobbing průmyslu, který tvrdí, že nemá lidi," tvrdí Miroslav Hřebecký z organizace EDUin.
Úzce specializované obory a nedostatek kvalitního všeobecného základu absolventům podle analýzy PAQ Research nabízejí menší uplatnění. Až 38 procent mladých v Česku po studiu na odborné škole nastoupí do práce v nesouvisejícím oboru. Žáci odborných škol navíc mnohem častěji vzdělávání opustí předčasně.
