Praha - Více než dvěma stovkám zařízení, která poskytují sociální služby, hrozí kvůli nedostatku financí uzavření.
Doplatilo by na to 25 000 postižených, seniorů a dalších potřebných. O práci by také mohlo přijít kolem 1400 lidí.
Řekli to prezident Unie zaměstnavatelských svazů Pavel Dušek a šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Známé organizace na zachování provozu služeb od ministra práce žádají půl miliardy. Na odpověď podle šéfa Charity ČR Oldřicha Haišmana vyčkají do konce března, pak plánují další kroky.
Unie zjišťovala situaci poskytovatelů sociálních služeb. Sestavila seznam zařízení, která by mohla kvůli nedostatku prostředků ukončit svou činnost. Provozovatelé podle Duška vyčíslili "nepodkročitelné množství peněz", pod touto sumou už prý nejsou schopni a ani ochotni v zajišťování péče pokračovat.
Nedostatek peněz je dlouhodobý
"Jestliže stát chce, aby podmínky byly tak špatné, tak řada poskytovatelů chce to trápení raději ukončit," řekl Dufek. Podle něj je nedostatek peněz dlouhodobý.
Dotace do sociálních služeb se v posledních letech snižují. V roce 2009 na ně ministerstvo práce dalo zhruba 7,4 miliardy a předloni 6,8 miliardy.
Letos by to zatím podle schváleného rozpočtu mělo být 6,1 miliardy korun. Podle ministerstva je částka stejná jako loni. Dušek uvedl, že jen letošní zvednutí daně z přidané hodnoty ale zvyšuje výdaje poskytovatelů zhruba o 300 milionů korun.
Další problémy způsobuje výpadek evropských peněz. Mnohé projekty, které finance z fondů čerpaly, totiž končí.
Poskytovatelům se nejspíš nepodaří hned navázat jiným projektem a další prostředky získat. Některé kraje se už nechaly slyšet, že chybějící peníze neposkytnou.
Organizace žádají o peníze
Asociace poskytovatelů, charita, diakonie, Naděje, Armáda spásy, rada sociálních služeb, sdružení azylových domů a další organizace žádají ministra, aby jim přidal půl miliardy. Bez ní by se prý zavřely stacionáře, terapeutické dílny či domy pro lidi v tísni.
"My tu žebráme o peníze pro lidi, kteří jsou na službách závislí, a od ledna se zrušila daň z dividend. To je devět miliard ročně," řekl šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Organizace napsaly ministrovi práce Jaromíru Drábkovi (TOP 09) otevřený dopis, v němž ho žádají o peníze a jednání. Na odpověď podle Haišmana vyčkají do konce měsíce. Už nyní ale plánují případné další kroky. Šéf charity je zatím nechtěl přiblížit.
V Naději by podle jejího šéfa Ilji Hradeckého mohlo zaniknout 15 ze 60 poskytovaných služeb. Uzavřela by se třeba terapeutická dílna, kde má zaměstnání sedm desítek mentálně postižených.
Ministerstvo práce čekají škrty
V Praze by přestalo fungovat denní centrum pro 400 bezdomovců, kteří se do něj chodí umýt, najíst a převléknout. Hradecký podotkl, že Naděje loni dostala od státu 60 milionů, na daních a odvodech mu vrátila o 300 000 víc.
Ministerstvo práce letos čekají škrty. Má uspořit 3,8 miliardy korun. Ministr Drábek uvedl, že dotací by se šetření dotknout nemělo. Ministerstvo už dřív uvedlo, že by se na financování měly podílet víc i kraje.
Podle Jiřího Procházky z Asociace poskytovatelů sociálních služeb by stát část požadované sumy mohl organizacím vrátit z toho, co mu zaplatily ve vyšší DPH.
Zaměstnavatelé, odboráři i známé organizace požadují ale i systémové řešení financování. Podle nich je nutné stanovit cenu práce v sociálních službách i to, kdo je objednává a má je uhradit.
Péči by mohla registrovaným poskytovatelům proplácet případně vzniklá sociální pojišťovna. O změně chtějí zástupci provozovatelů jednat s ministrem i s kraji.
