Ještě ve čtvrtek ve dvě hodiny odpoledne posílala Lenka Hlávková e-mail kolegovi Jonáši Hájkovi, se kterým spolupracovala hned na několika projektech. Redaktor v hudebním nakladatelství měl být prvním hostem jedné ze čtyř debat, které na příští rok muzikoložka připravovala ve spolupráci s festivalem Pražské jaro.
"Je to prostě absolutní šok, že vám od ní ve dvě hodiny přijde sken a za dvě hodiny je po smrti. To je neuvěřitelné. Je to strašné," líčí Hájek pro deník Aktuálně.cz.
Na Hlávkovou vzpomíná jako na houževnatou pedagožku, která i v rámci podobných projektů překračovala vlastní specializaci. "Zvládala to s grácií. Taková spolupráce mě vždy velmi těšila," popisuje.
Muzikoložka se podle Hájka také zvlášť v posledních letech zásadně podílela na zlepšení atmosféry na filozofické fakultě, v posledních letech se tam i díky ní studenti a pedagogové velmi stmelili.
Opora pro studenty
"Souvisí to i s tím, že hudební věda je malý obor, který navštěvuje opravdu jen pár lidí. Byla úžasná, otevřená a komunikativní," dodává Hájek. Podle něj bylo znát, že v Ústavu hudební vědy všichni táhli za jeden provaz. Hlávková podle něj náročnou atmosféru, která v ústavu například kvůli podfinancování oboru v posledních letech panovala, zvládala dobře i díky humoru, který jí byl vlastní.
Hlávková se na fakultě specializovala na vztah mezi hudbou a kulturou 15. století. Ústav hudební vědy vedla mezi lety 2012 až 2015 a pak znovu od prosince 2021. V jeho čele měla být do příštího roku. Před čtyřmi lety byla také zvolena členkou Evropské akademie věd a umění.
Žena v sobě vášeň pro hudbu objevila už jako dívka. Když se na táboře hudební mládeže dozvěděla o oboru hudební vědy, o svém dalším směřování měla jasno, popsala v roce 2019 pro Český rozhlas Vltava.
Také muzikolog a doktorand pražské filozofické fakulty Vojtěch Frank o Hlávkové hovoří jako o duši a opoře Ústavu hudební vědy. "Její nadšení pro věc nás, studenty, i pedagogy vždy nabíjelo a motivovalo v tom, že naše práce má smysl. Byla nesmírně obětavá, laskavá a empatická. Nemůžu ani slovy vyjádřit zármutek nás všech nad její ztrátou. Mé myšlenky jsou s její rodinou a s rodinami všech dalších obětí toho hrůzného činu," napsal Aktuálně.cz Frank.
Mezinárodní spolupráce
Hlávková v nedávné době spolupracovala například na projektu Septem Dies. V něm spolu s muzikology Janem Ciglbauerem, Davidem Ebenem a jeho souborem Schola Gregoriana Pragensis zrekonstruovali, jak zněla hudba na pražské univerzitě prvních sto let po jejím založení.
Podle Ciglbauera měla Hlávková mimořádné organizační schopnosti a díky její důkladné spolupráci se zahraničními kolegy dokázala do Česka v roce 2017 dostat například Mezinárodní konferenci o středověké a renesanční hudbě.
"Existují lidé, kteří jsou tak důležití pro své komunity, že vás ani nenapadne, že čas, který jste měli tu čest s nimi strávit, může být tak nespravedlivě omezený a takto tragicky ukončený," vzpomíná na svou kolegyni Ciglbauer, který taktéž působí na filozofické fakultě.
Odborník dodává, že Hlávková jako muzikoložka dokázala o svých tématech přemýšlet netradičně. Jejím cílem podle něj vždy bylo "dostat noty z pozdně středověkých rukopisů ve zvukové podobě k veřejnosti a spojovat jejich prostřednictvím lidi různých povah a zájmů".
I on vyzdvihl, že na ředitelku Ústavu hudebních věd budou bez pochyby vzpomínat i její studenti. "Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že mnoha lidem pomohla ujasnit si životní i vědecké priority. Já sám jí velmi vděčím za podporu, která mi umožnila se vrátit k vědecké práci," uzavírá Ciglbauer.
