Praha - Až stovky tisíc českých domácností, které doma topí ve starých, neekologických kotlích, budou muset do deseti let přejít na šetrnější vytápění.
Nový zákon o ochraně ovzduší, který už schválila sněmovna, počítá s tím, že všechny malé výtopny včetně těch v rodinných domech nebo činžácích, budou muset splňovat třetí, nejpřísnější emisní třídu.
Od této povinnosti, kterou budou muset domácnosti splnit do roku 2022, budou osvobozena jen malá kamna o tepelném příkonu do 10 kilowattů. Kdo si včas nepořídí kotel s příslušnou emisní třídou, vystaví se hrozbě pokuty až do výše 50 tisíc korun.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa věří, že přísnější požadavky na kotle pomohou vyčistit ovzduší v obcích, kde domácí vytápění mnohdy bývá ekologickým problémem číslo jedna.
Kromě toho, že lidé topí v prastarých kotlích, které už dávno překročily hranici své životnosti, používají i nevhodné (tedy levnější) palivo včetně PET lahví a dalších odpadků.
Čím topíte? Kontroly domácností vypadly
Ani kotle v nejpřísnější třídě ovšem nemohou zamezit tomu, aby všichni topili co možná nejekologičtěji. Například k nízkoemisním automatickým kotlům na uhlí je možné si pořídit speciální drtičku, která umožňuje spalovat i domácí odpadky.
Ministerstvo sice původně chtělo, aby nový zákon o ochraně ovzduší umožnil kontrolovat, čím domácnosti topí, ale nakonec od tohoto záměru před schvalováním zákona ve sněmovně ustoupilo. "Bylo zjevné, že by to nenašlo dostatečnou podporu," řekl Aktuálně.cz Chalupův náměstek Ivo Hlaváč.
Pravidelné servisní kontroly
Zákon aspoň počítá s tím, že kotle na tuhá paliva bude muset minimálně jednou za dva roky zkontrolovat a případně seřídit autorizovaný pracovník. Za nesplnění této povinnosti bude moci obec uložit rodině až dvacetitisícovou pokutu.
"Při současném vývoji cen plynu a elektřiny bude uhlí a dřevo stále cenově jedním z nejvýhodnějších způsobů vytápění a pro sociálně slabší také nejdostupnější. Lze proto očekávat že statisíce domácností budou ještě dlouhou dobu závislé na vytápění pevnými palivy," uvádí se v důvodové zprávě k zákonu o ochraně ovzduší.
Stát lidem na kotel přispěje
Náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč uvedl, že 10 let je dostatečně dlouhá doba, aby si domácnosti postupně pořídily moderní kotle s nízkými emisemi.
Ministerstvo životního prostředí chce zároveň navrhnout vládě, aby Státní fond životního prostředí na nákup kotlů, které vyjdou na desítky tisíc korun, rodinám přispíval.
"Samozřejmě to bude záviset na tom, kolik budeme mít k dispozici peněz. Ale počítáme s tím, že se na to bude lidem přispívat," řekl Aktuálně.cz Hlaváč.
Letos přitom ministerstvo a Moravskoslezský kraj odstartovaly pilotní dotační program na výměnu kotlů na Ostravsku, regionu s nejšpinavějším ovzduším v zemi. O desetitisícové příspěvky je enormní zájem.
Ekonom Miroslav Zámečník, člen vládní poradní komise NERV ovšem upozornil na to, že mnohé domácnosti nemají na nové kotle, ani kdyby jim většinu ceny stát zaplatil. "Problém je, že si to nemohou dovolit. A těžko se po nich budou vymáhat i případné pokuty," řekl Aktuálně.cz Zámečník, podle něhož by řešením mohly být splátky.
Od 2014 na trhu jen nízkoemisní kotle
Od roku 2014 se rovněž budou moci na českém trhu prodávat už jen kotle ve třetí, zatím nejpřísnější emisní třídě (předpokládá se, že od roku 2018 bude i čtvrtá třída).
Zákon ještě musí schválit Senát a podepsat prezident, ale nepředpokládá se, že by právě v této oblasti měla druhá komora parlamentu zásadní připomínky.
Domácí kotle jako spalovna
Domáci kotle na tuhá paliva se podle měření podílejí na celkových emisích jemných prachových částic z 38 procent, u rakovinotvorných a mutagenních uhlovodíků dokonce ze 66 procent.
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava zjistila, že celkové emise některých škodlivých látek z domácího topení jsou srovnatelné s velkými zdroji znečištění.
"Jedna průměrná česká vesnice, v níž její obyvatelé používají k vytápění jejich obydlí tuhá paliva (uhlí i dřevo), může vyprodukovat srovnatelné množství dioxinů jako jedna velká spalovna odpadů."
