Praha - Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát ve středu vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti.
Senátoři proto ani nepřipustili samotnou volbu nového člena rady. Kandidát na člena komise podle zákona o ÚSTR nesměl být v minulosti členem či kandidátem KSČ.
V čestném prohlášení ke kandidatuře Srp podle předsedy senátní volební komise Luďka Jeništy (za STAN) uvedl, že "v roce 1968 byl členem Komunistické strany Československa". Etická komise ČR s odvoláním na Národní archiv před časem uvedla, že Srp byl členem KSČ v letech 1965-1970.
Srp dnes říká, že je na své členství v době pražského jara hrdý. Zákon ovšem žádnou výjimku pro případné "reformní komunisty" neobsahuje.
Karla Srpa navíc provází pověst udavače komunistické StB, která jej evidovala jako agenta. V roce 2000 soud rozhodl, že neoprávněně, protože se nedochoval originál podpisu na vázacím aktu. Podle badatele a protikomunistického odbojáře Miroslava Vodrážky však Srpovi přitížilo otevření archivů v roce 2007, které odkrylo rozsah jeho spolupráce s kontrarozvědkou. S řídícími důstojníky se podle Vodrážky sešel 151x.
Někdejší šéf Jazzové sekce Srp se dlouhodobě hájí tím, že StB pouze jeho jménem potřebovala "ozdrojovat" některé získané informace. Poukazuje na to, že jej v 80. letech (tedy po období, v němž jej StB vedla jako agenta, pozn. red.) režim věznil. Na členství v KSČ si podle svých slov nepamatuje. Prezident Miloš Zeman se jej zastává se slovy, že Srp byl odvážný v době normalizace, kdy odvaha nebyla levná.
Tři neúspěchy: Srp, Procházková, Srp
Pozice člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byla už druhá v krátké době, do které se Srpa pokusil prosadit prezident Zeman. Letos v lednu jej prezident navrhl na člena Etické komise ČR, tělesa, které rozhoduje, kdo si zaslouží status protikomunistického odbojáře. Rozhoduje především složitější případy.
Letos v dubnu se prezident pokusil do Rady ÚSTR prosadit spisovatelku a někdejší chartistku Lenku Procházkovou, která v posledních letech byla jednou z tváří odporu proti církevním restitucím. Zástupci ÚSTR se proti jejímu navržení tehdy ohradili s poukazem, že Procházková je známá aktivistickými demonstrativními vystoupeními, při nichž nakládá velmi ideologicky s hodnocením minulosti a používá propagandistický a demagogický styl.
