Praha - Každý třetí člověk na světě je ohrožený poruchami spánku. Se spaním mohou mít potíže všichni – od kojenců po důchodce. Podle odborníků se zvlášť v posledních letech se zrychlujícím se životním tempem doba spánku zkracuje a ne každý dosáhne na doporučených sedm až osm hodin denně. „Nastává situace určitého přetlaku pacientů s příznaky poruch spánku,“ uvedl náměstek ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Jan Bříza s tím, že kapacity spánkových laboratoří přestávají stačit.
Podle odbornice na poruchy spánku z neurologické kliniky VFN Soni Nevšímalové vede dlouhodobé špatné spaní k obezitě, cukrovce, depresím a zvyšuje riziko infarktu.
„V posledních několika letech se ukazuje, že s krátkým, přerušovaným nebo nepravidelným spánkem roste i riziko nádorových onemocnění. Například u třísměnného provozu je u žen vyšší riziko karcinomu prsu, u mužů karcinomu prostaty,“ varovala Nevšímalová na tiskové konferenci ke světovému dni spánku, který připadá na 18. března.
Kvalitní spánek také snižuje riziko Alzheimerovy choroby. "Ti lidé, kteří ve středním a pokročilém věku dobře spí, mají tři až pětkrát nižší riziko Alzheimerovy choroby, než ti, kteří spí špatně," uvedla Nevšímalová.
Roste také počet dětí s poruchami spánku
Se spánkem mají potíže už malé děti, což vede k jejich náladovosti a mrzutosti. Když potom nastoupí do školy, mají problémy s pamětí a soustředěním. Usínají v lavici nebo jsou naopak hyperaktivní, aby se udržely vzhůru. Pro děti s poruchami spánku neexistují žádné schválené léky. Podle lékařů lze ale obtíže většinou odstranit správnou výchovou a režimem.
„Součástí nesprávného režimu je, že dítě vyžaduje přítomnost rodiče u usínání. Pediatr by měl rodičům zdůrazňovat, že ke správnému spánkovému režimu od třetího, čtvrtého měsíce věku patří ukládání ospalého dítěte do postýlky. Dítě by se mělo naučit usínat samostatně,“ vysvětlila Iva Příhodová, která se na neurologické klinice VFN specializuje právě na spánek dětí.
Podle ní je běžné i to, že si dospívající děti navyknou chodit spát třeba až ve dvě v noci a pak nezvládají dorazit včas do školy. Touto poruchou trpí až 7 procent dospívajících. „Léčba je svízelná a často neúspěšná, protože mladiství mají nevelkou motivaci ke změně spánkového režimu,“ uvedla Příhodová.
Narkoleptici naopak usnou až desetkrát denně
Jednou z nejtěžších poruch spánku je narkolepsie, kterou v Česku trpí dva až pět tisíc lidí. Nemocného trápí chronická ospalost, která ho během dne může přepadnout kdekoli. Pacient může nekontrolovaně usnout až desetkrát denně, což ho často vyřadí z běžného pracovního procesu a negativně to dopadá třeba i na jeho roli rodiče. Toto vzácné onemocnění je celoživotní a neexistuje na něj léčba, lze léčit jenom příznaky.
Tým lékařů v čele se zástupcem přednosty neurologické kliniky VFN Karlem Šonkou zkoumal, jak jsou na tom pacienti s narkolepsií ve stáří. Přišel na to, že zatímco v produktivním věku může mít narkolepsie velký dopad na kvalitu života, v důchodu, kdy si člověk může den poskládat sám, tento handicap mizí. „Nemocní s narkolepsií dosahují stejného vzdělání, mají stejný počet dětí i manželství,“ podotkl Šonka.
Senioři s narkolepsií ani nejsou více nemocní než jejich zdraví vrstevníci. „Ukázalo se, že pacienti s narkolepsií jsou ve stáří přibližně stejně nemocní jako zdravá populace. Jenom mají častěji vysoký tlak, diabetes druhého typu a celoživotně jsou obéznější,“ dodal lékař.
Člověk by měl spát v dobře vyvětrané místnosti, kde je tma. Spánkový hormon se totiž vylučuje za tmy. Před spaním by se neměla jíst těžká jídla a pít alkohol. Aspoň tři hodiny před ulehnutím není dobré pít kávu. Vhodné není také cvičení. Vyplavují se při něm endorfiny, které spánku brání.
Optimální doba spánku je u dospělých 7 až 8 hodin denně, přičemž méně než 6 hodin již má značné negativní dopady na zdraví. Prospěšný je pro tělo i čtvrthodinový či dvacetiminutový odpolední "šlofíček", delší doba odpoledního spánku už je ale nezdravá.
