Praha – Pražský městský soud projedná počátkem prosince dvě žaloby související s březnovou návštěvou čínského prezidenta v Praze. První se týká toho, že policie nakázala odstranit z oken vlajky Tibetu a Tchaj-wanu, druhá nevpuštění demonstrantů na Hradčanské náměstí. Mluvčí soudu Markéta Puci uvedla, že oběma žalobami se bude v jeden den postupně zabývat stejný senát.
Kvůli policejnímu zásahu z 29. března podali správní žalobu dva muži pracující v karlínské budově Diamond Point – tedy naproti hotelu Hilton, kde byl v době státní návštěvy ubytován prezident Si Ťin-pching.
Muži se rozhodli vyjádřit svůj nesouhlas s čínskou politikou v oblasti lidských práv tím, že do oken kanceláře nalepili dva archy papíru ve formátu A3 s vytištěnými vlajkami Tibetu a Tchaj-wanu. Na místo bezprostředně poté dorazili dva policisté s tím, že Útvar rychlého nasazení vyhodnotil vyvěšení vlajek a pohyb lidí za okny jako bezpečnostní riziko.
"Policisté nás pod pohrůžkou předvedení na služebnu přiměli sejmout vlajky z oken, legitimovali nás a ještě opakovaně zakázali nahrávání jejich nezákonného zákroku," popsal jeden z žalobců Ladislav Pelcl.
Dodal, že považuje za nutné toto selhání policie objasnit s ohledem na to, jak poškozuje důvěru v právní stát i v policii. Upozornil na to, že policistům vadily z bezpečnostního hlediska vlajky, zatímco zatažené rolety nikoliv. V okolí se navíc podle něj podobných incidentů stalo více. Žaloba, jež směřuje proti ministerstvu vnitra, proto žádá, aby soud konstatoval, že policejní postup byl nezákonný. Policejní odbor vnitřní kontroly zásah vyhodnotil jako legitimní.
Žalobu podali i Bursík a Jacques
Vyslovení nezákonnosti postupu policie i pražského magistrátu se domáhá také žaloba, jejíž podání oznámili už dříve Martin Bursík a Kateřina Jacques. Vadí jim to, že protestující proti porušování lidských práv v Číně, kteří si včas zamluvili Hradčanské náměstí u Pražského hradu, nebyli na místo vpuštěni. Policie náměstí uzavřela pro chodce i vozidla, argumentovala bezpečnostními důvody. Jeden z organizátorů akce Bursík tvrdí, že tím policisté porušili ústavně zaručené právo na shromažďování.
Žaloba poukazuje na to, že ohlášená demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Podle Bursíka se policisté u náměstí chovali "pasivně agresivně" a "totálně neprofesionálně" a vypadali, že chtějí vyprovokovat konflikt.
Oběma správními žalobami se bude veřejně zabývat soudní senát Ladislava Hejtmánka 6. prosince.
Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta byla v ulicích hlavního města denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů, a to jak z řad odpůrců, tak i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice. Podle vlastního interního šetření ale chybovala pouze v budově FAMU, kam policisté rovněž přišli kvůli vyvěšeným tibetským vlajkám.
