Letos devadesátiletý Jan Muzikář byl devět let jedním ze dvou klíčových představitelů Pohraniční stráže. Byl zástupcem velitele, coby náčelník štábu ji však reálně řídil. Pohraniční stráž byla ozbrojenou složkou státní moci spadající pod ministerstvo vnitra, jejím úkolem bylo hlídat nepropustnost státní hranice. Při jeho plnění opakovaně zabíjela lidi.
Muzikář zmíněné pozice zastával od října 1980 do října 1989. Současně byl členem vojenské rady Hlavní správy Pohraničí stráže, což byl klíčový kolektivní orgán pro její řízení, velení a politické vedení. Podle státní zástupkyně je Muzikář odpovědný za smrt či zranění nejméně třinácti lidí. Vyplývá to z obžaloby, kterou redakce získala.
"Z výkonu své funkce si byl rovněž vědom, že v důsledku použití zbraně či služebních psů příslušníky Pohraniční stráže docházelo ke zraněním, jakož i úmrtím osob, které se pokoušely o překročení státní hranice," zní jeden z hlavních argumentů obžaloby, kterou vypracovala státní zástupkyně Katarína Kandová.
Pohraničníky vedl k nenávisti
Žalobkyně napočítala šestnáct skutků, z nichž vyvodila Muzikářovu odpovědnost za smrt a zranění lidí prchajících z komunistického Československa na Západ. Vojenské radě předkládal plány na to, jak by mohla být Pohraniční stráž ve službě efektivnější. Vyhodnocoval také její činnost ve výročních zprávách.
"Soustavně vyžadoval od jemu podřízených příslušníků Pohraniční stráže co nejefektivnější výkon ochrany státních hranic a zabránění tzv. proryvům (přechodům hranice, pozn. red.) i za cenu použití těch nejzazších prostředků proti narušitelům státních hranic, které je bezprostředně ohrožovaly na zdraví i životě," popisuje žalobkyně.
V dubnu 1986 byl třeba Muzikář na inspekci 15. brigády Pohraniční stráže v Českých Budějovicích. Podřízené tam pochválil za to, že na utíkající občany pouští dvojice i trojice samostatně útočících psů. V prosinci 1987 nařídil, aby pohraničníci pálili po lidech tak, aby střely nedopadaly na území sousedního státu. Nechtěl zhoršit vzájemné vztahy.
"Zasazoval se o komunistickou výchovu pohraničníků se zaměřením na posílení jejich odolnosti proti působení antikomunismu a vedení k vysoké bdělosti, ostražitosti a nenávisti k třídním nepřátelům, kdy osoby překračující hranice z důvodu nesouhlasu s tehdejším režimem označoval za nejnebezpečnější," popisuje obžaloba.
Smrt tří lidí a zranění deseti
Muzikář při vyšetřování, pod dozorem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ho vedl Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, odmítl vypovídat. Ve stížnosti proti stíhání ale uvedl, že konal podle tehdejších zákonů a služební přísahy. Za střelbu na hranicích odmítl vinu, stíhaní podle něj mají být jednotliví pohraničníci.
Obžaloba však upozorňuje, že činnost Pohraniční stráže byla nezákonná i podle tehdejšího práva. Odporovala článku ústavy zaručujícímu nedotknutelnost osoby. Nerespektovala ani Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jejž Československo ratifikovalo roku 1975 a který začal platit o rok později.
Státní zástupkyně Kandová viní Muzikáře ze smrti tří lidí a vážného zranění deseti osob. Například 5. listopadu 1984 zemřel při pokusu o útěk do Rakouska u města Nové Hrady po střelbě pohraničníků František Faktor, 9. srpna 1986 zase po útoku psů v Bratislavě zemřel při snaze dostat se do Rakouska německý občan Hartmut Tautz.
"Obviněný vyžadoval co nejúčinnější ochranu státních hranic, byť za užití zbraní a služebních psů a bezprostředního ohrožení narušitelů na životě a zdraví, z důvodu jejich politického přesvědčení a zneužívaje jejich tísně, za kterou lze překračování státních hranic v době nesvobody rozhodně považovat," shrnuje obžaloba Muzikářovy činy.
"Křičel o pomoc a oni ho vyslýchali"
Podle znalců je letos devadesátiletý Muzikář v psychické kondici umožňující chápat smysl trestního řízení. Stejně tak rozumí tomu, co se mu klade za vinu. Žalobkyně pro něj navrhuje dva roky vězení podmíněně odložené na tři roky a pokutu sto tisíc korun. Přeživší a pozůstalí po něm žádají celkové odškodné ve výši 1,8 milionu.
"V případu Hartmuta Tautze, kterého roztrhali psi pohraničníků u Bratislavy, jde o dva padesátníky. Neposkytli mu první pomoc. On křičel Hilfe, Hilfe, krvácel, musel mít strašlivé bolesti a oni ho při tom vyslýchali," popsala Aktuálně.cz už dříve aktivistka Neela Winkelmannová zmíněný případ, za který má odpovídat Muzikář.
Případ vyřizuje soudkyně Šárka Šantorová, hlavní líčení u Obvodního soudu pro Prahu 1 začne 11. června. Coby důkazy mají sloužit listiny dokládající Muzikářovy služební úkony v rámci Pohraniční stráže, jeho osobní spis či protokoly o výslechu bývalého komunistického ministra vnitra Vratislava Vajnara či naopak zraněných a pozůstalých.
"V každém případě vinu popírá. Mrzí mě, že pětatřicet let po sametové revoluci, kdy je mu devadesát let, čelí této obžalobě. Možnosti jeho aktivní obrany jsou omezené," sdělil Aktuálně.cz Muzikářův advokát Jaroslav Ortman. Podle něj jeho klient jen dbal na dodržování tehdejších zákonů o ochraně hranic.
