Praha - Členové skupiny Ztohoven nemusí platit 310 tisíc korun nemajetkové újmy Správě Pražského hradu za to, že před dvěma lety vyměnili prezidentskou standartu za rudé trenýrky. Pravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze.
Obvodní soud pro Prahu 1 již letos v dubnu trojici výtvarníků Davida Honse, Filipa Crháka a Matěje Hájka poslal podmíněně na šest měsíců do vězení a přikázal jim uhradit způsobenou škodu 63 tisíc korun - 55 tisíc z poškození střechy a dalších 8400 korun jako hodnotu vlajky.
Protože trojice výtvarníků podmíněné tresty uznala, jsou pravomocné. Odvolali se ale státní zástupce a Správa Pražského hradu. Chtěli, aby se zvýšil trest za ukradenou standartu. Hrad navíc požadoval, aby trojice zaplatila 310 tisíc jako odškodné za nemajetkovou újmu.
Jak byla opotřebená vlajka?
Prvoinstanční soudkyně Šárka Šantorová totiž nemajetkovou újmu odmítla, cenu za vlajku navíc snížila kvůli jejímu opotřebení z požadovaných 33 tisíc korun na čtvrtinu. Státní zástupce i Hrad ale v odvolání argumentovali tím, že vlajka prý nevisela celou dobu, ale pravidelně ji střídali s jinými, a byla tedy méně opotřebená, než stanovil znalec.
Soudkyně Eva Brázdilová jim ale nevyhověla. "Znalec se vypořádal s rozhodnými skutečnostmi. Vlajka byla téměř dva roky stará, používaná, musíme brát v úvahu vlivy, kterým byla vystavena. Znalec se zabýval i životností vlajek, dotazoval se na životnost takových předmětů i výrobců," uvedla.
A zamítla i návrh na udělení peněžitého trestu. "K tomu se přistupuje u činů, z nichž má plynout majetkový prospěch pachateli. To v tomto případě nebylo," uvedla.
"Motivace jejich jednání rozhodně nesměřovala k jejich obohacení," souhlasil právník Ztohoven Michal Pokorný.
Stačí morální zadostiučinění v podobě rozsudku
Brázdilová zamítla i požadavek Hradu na 310 tisíc korun jako morální zadostiučinění. "Byla poškozena Česká republika, její symbolika a státnost," odůvodňoval požadavek právník Hradu Marek Nespala. Podle soudkyně není ale nutno poskytovat zadostiučinění v penězích, ale stačí pouze morální.
"V tomto případě morální zadostiučinění nepochybně poskytnuto bylo, neboť uložený trest je i formou satisfakce. Toto morální zadostiučinění se jeví jako zásadní a plně reparující," konstatovala Brázdilová.
"Pokud znásobuje škodu vzhledem k účinku uvedeného činu, je i díky medializaci satisfakce dostačující," odmítla soudkyně Nespalovy argumenty, že tak zásadní zásah vyžaduje zvýšené zadostiučinění.
Protest proti způsobu, jak vládne
Advokát Ztohoven připomněl, že důvodem činu byl protest proti způsobu, jak prezident Miloš Zeman vykonává svou funkci. "U obžalovaných vzniklo určité přesvědčení, které přerostlo v projevení názoru uvedeným jednáním," řekl Pokorný.
Tři členy uskupení Ztohoven poslal žalobce před soud za to, že v září 2015 vylezli na střechu Pražského hradu, kde ze stožáru sundali standartu prezidenta republiky a místo ní pověsili obří trenky. Podle žalobce tím způsobili škodu 89 tisíc korun. Polovina je vyčíslena poničením tašek na střeše, škoda jedenáct tisíc vznikla na stožáru vlajky (lanko totiž museli vyměnit horolezci) a 34 tisíc pak byla hodnota ukradené standarty.
A žalobce jim spočítal trestné činy výtržnictví, poškozování cizí věci a krádeže, za které je možno uložit až tříleté vězení.
Prvoinstanční soudkyně Šárka Šantorová trojici nejdříve dvakrát osvobodila s tím, že nejde o trestný čin, ale odvolací soudkyně Brázdilová jí přikázala, aby vynesla odsuzující verdikt. Ten tak vynesla napotřetí letos v dubnu.
Nejsme totalitní režim
Soudkyně Šantorová v předchozích osvobozujících rozsudcích sice konstatovala, že skutečně došlo k poškození cizí věci, ale to podle ní nedosáhlo intenzity trestného činu. A poukázala i na svobodu projevu, který zaručuje Listina základních práv a svobod.
"Rozhodnutím o trestní odpovědnosti obžalovaných v rámci trestního zákona by mohl vzniknout nebezpečný precedent hraničící s totalitními režimy omezujícími svobodu slova a politický názor," uvedla v posledním zprošťujícím rozsudku.
A stejně tak se neztotožnila s názorem, že se vyvěšením trenýrek dopustili výtržnictví. "Z provedených důkazů nevyplývá, že by se jednání obžalovaných nějak dotklo občanů této republiky. Motivem a úmyslem nebylo závažným způsobem narušit klidné občanské soužití, veřejný klid a pořádek, nýbrž recese či zviditelnění umělecké skupiny Ztohoven," dodala v osvobozujícím verdiktu verdiktu.
Ten ale letos počátkem roku rozcupovala odvolací soudkyně Eva Brázdilová. "Těžko lze připustit, aby svobodou projevu bylo možno ospravedlnit zásah do oprávněných práv jiné osoby," uvedla Brázdilová a připomněla, že Pražský hrad je symbolem svrchovanosti českého národa a prezidentská standarta symbolem státnosti.
"Zásah proti těmto symbolům provázený jejich odcizením lze stěží považovat za čistý demokratický projev názoru bez vyvození odpovědnosti," napsala Brázdilová. A připomněla, že pokud nějaký skutek naplňuje všechny znaky trestného činu, tak naplňuje i hranici společenské nebezpečnosti. Pohnání k zodpovědnosti za překročení zákona nelze považovat za porušení demokratických principů.
Čůrající panáčci
Dva z trojice se přitom již střetli se zákonem. Nejznámější z nich - David Hons, který používá uměleckou přezdívku Roman Týc - byl odsouzen již několikrát, a to také v souvislosti s akcemi, které pořádal jako výtvarník.
Za to, že v roce 2007 vyměnil barevní sklíčka na semaforech pro chodce, v nichž známé strnulé panáčky nahradil například kresbičkami invalidů, opilců či čůrajícími postavičkami, byl odsouzen za poškozování cizí věci a dostal od soudu šedesátitisícovou pokutu. Protože ji odmítl zaplatit, skončil na měsíc ve vězení.
