reklama
 
 

Ztohoven trest za trenky na Hradě nemine. Navzdory osvobozujícím verdiktům to nakázal odvolací soud

4. 4. 2017 18:50
Už potřetí půjde před soud trojice umělců ze skupiny Ztohoven kvůli tomu, že před dvěma lety na Pražském hradě vyměnili prezidentskou standartu za rudé trenýrky. Tentokrát s jistotou, že po dvou osvobozujících rozsudcích je čeká trest. Odvolací soud totiž osvobozující verdikty smetl a přikázal prvoinstanční soudkyni Šárce Šantorové, jak má rozhodnout. Ta je stále přesvědčena, že nešlo o trestný čin. Obává se ale, že by čelila kárné žalobě, kdyby trojici osvobodila proti vůli odvolacího senátu i napotřetí.

Praha - Do třetice bude soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Šárka Šantorová řešit případ rudých trenýrek na Hradě, které místo prezidentské standarty vyvěsili členové skupiny Ztohoven. Šantorová tři obžalované umělce dvakrát osvobodila proto, že nešlo o trestný čin. A s tím případ postoupila k projednání přestupkové komisi radnice Prahy 1.

Nyní bude případ řešit potřetí. A trojici téměř jistě odsoudí. Přikázal jí to totiž odvolací soud. "Myslí si stále, že to není trestný čin. Ale pokud by je neodsoudila, tak se bojí, že na ni bude kárná žaloba," popsal deníku Aktuálně.cz jeden z jejích kolegů.

Sama Šantorová se o případu před středečním jednáním nechtěla bavit. "Jsem vázána názorem odvolací soudu. Ten je podle mě formulován jasně," řekla pouze.

Máme svobodu slova

Tři členy uskupení Ztohoven poslal žalobce před soud za to, že v květnu 2015 vylezli na střechu Pražského hradu, kde ze stožáru sundali standartu prezidenta republiky a místo ní pověsili obří trenky. Podle žalobce tím způsobili škodu 89 tisíc korun. Polovina je vyčíslena poničením tašek na střeše, škoda jedenáct tisíc vznikla na stožáru vlajky (horolezci museli vyměnit úmyslně poškozené lanko) a 34 tisíc pak byla hodnota ukradené standarty.

Žalobce kromě škody vyčetl i trestné činy výtržnictví, poškozování cizí věci a krádeže, za které soud může uložit až tříleté vězení.

Soudkyně Šárka Šantorová je ale dvakrát osvobodila. Podle ní sice skutečně došlo k poškození cizí věci, ale to nedosáhlo intenzity trestného činu. Poukázala i na svobodu projevu, který zaručuje Listina základních práv a svobod.

"Rozhodnutím o trestní odpovědnosti obžalovaných v rámci trestního zákona by mohl vzniknout nebezpečný precedent hraničící s totalitními režimy omezujícími svobodu slova a politický názor," uvedla v posledním zprošťujícím rozsudku. Zpochybnila i poničení střechy. "Soud nemůže vyloučit pohyb jiných osob na daném místě," podotkla.

Stejně tak se neztotožnila s názorem, že se vyvěšením trenýrek dopustili výtržnictví. "Z provedených důkazů nevyplývá, že by se jednání obžalovaných nějak dotklo občanů této republiky. Motivem a úmyslem nebylo závažným způsobem narušit klidné občanské soužití, veřejný klid a pořádek, nýbrž recese či zviditelnění umělecké skupiny Ztohoven," dodala ve verdiktu.

Symbol české státnosti

S tím ale zásadně nesouhlasila odvolací soudkyně Eva Brázdilová z Městského soudu v Praze. "Těžko lze připustit, aby svobodou projevu bylo možno ospravedlnit zásah do oprávněných práv jiné osoby," uvedla Brázdilová a připomněla, že Pražský hrad je symbolem svrchovanosti českého národa a prezidentská standarta symbolem státnosti.

"Zásah proti těmto symbolům provázený jejich odcizením lze stěží považovat za čistý demokratický projev názoru bez vyvození odpovědnosti," napsala Brázdilová. A dodala, že pokud nějaký skutek naplňuje všechny znaky trestného činu, tak naplňuje i hranici společenské nebezpečnosti. Pohnání k zodpovědnosti za překročení zákona nelze považovat za porušení demokratických principů.

Kromě nového právního posouzení bude muset Šantorová provést ještě několik důkazů. Mimo jiné i k tomu, kdo může za poškození střechy, které žalobci kladou za vinu výhradně umělcům ze Ztohoven. Předvolala si proto jako svědka znalce, který poškození střechy popíše.

Šantorová se musí vypořádat také s tím, jakou hodnotu měla odcizená standarta. V žalobě uvedená částka je totiž její pořizovací hodnota v roce 2013. "S pohledem na způsob používání lze očekávat její opotřebení, mající vliv na její skutečnou hodnotu v době odcizení," poukázala v odvolacím verdiktu soudkyně Brázdilová.

Močící panáčci i jaderný výbuch

Dva z trojice se přitom již se zákonem střetli. Nejznámější z nich, David Hons alias Roman Týc, byl odsouzen již několikrát. A to také v souvislosti s akcemi, které pořádal jako výtvarník.

Za to, že v roce 2007 vyměnil barevná sklíčka na semaforech pro chodce, v nichž známé strnulé panáčky nahradil například kresbičkami invalidů, opilců či močícími postavičkami, byl odsouzen za poškozování cizí věci a dostal od soudu šedesátitisícovou pokutu. Protože ji odmítl zaplatit, skončil na měsíc ve vězení.

Celá skupina se proslavila v roce 2007, kdy se nabourala do ranního vysílání České televize a propašovala tam fiktivní jaderný výbuch na pozadí Krkonoš. Stanula i před soudem s obžalobou šíření poplašné zprávy, ale soud ji osvobodil. O dva roky později stáli znovu před soudem - tentokrát proto, že si navzájem v akci Občan K vyměnili občanské průkazy, na nichž pozměnili své fotky a půl roku žili pod změněnou identitou. I v tomto případě je soud osvobodil s tím, že šlo maximálně o přestupek.

Nesouhlasím, ale musím

Uvedený případ přitom není v poslední době jediný, který tak ostře dělí prvoinstanční a odvolací soud. Podobně loni osvobodila soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Hana Chaloupková exministra kultury Jiřího Balvína stíhaného za úplatkářství. Jenže poté, co jí případ vrátil odvolací soud, letos v lednu vynesla odsuzující verdikt se slovy, že jí to bylo nařízeno. Být na ní, tak by jej prý opět osvobodila, protože o jeho vině přesvědčena není.

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová připouští, že soudci pokyny odvolacích soudů plnit mají. "Pokud mám naprosto jednoznačný pokyn odvolacího senátu, tak jej musím uposlechnout, byť by to bylo v rozporu s mým názorem. Účastník nesmí být vystaven názorovému kolečku soudů," říká Zemanová. Takové jednoznačné pokyny se ale podle ní většinou týkají například provedení jednotlivých důkazů a jen výjimečně toho, jak hodnotit celý případ.

Podle ní je špatně, když se soudci bojí postihu, pokud zaujmou nějaký právní názor. "Pokud ten odvolací rozsudek ponechává byť třeba malý prostor pro vytvoření vlastního právního názoru, tak se nemusí bát jej vyslovit," říká Zemanová, ale výslovně upozorňuje, že uvedený případ nestudovala. 

A myslí si, že by neměla panovat ani přehnaná obava z postihu kárným senátem. "Kárné senáty, pokud jsou v pochybnostech, že by to jednání soudce mohl být jeho nezávislý názor, tak rozhodují výhradně ve prospěch toho soudce," dodala Zemanová.

autor: Marek Pokorný | 4. 4. 2017 18:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama