Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády. Soudy Nečasovu současnou manželku Janu pravomocně potrestaly tříletou podmínkou a desetiletým, tedy maximálním zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce Milana Kovandu, Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší ženy Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod.
Nejvyšší soud rozhodl o dovoláních už letos v květnu, výsledek ale doposud nezveřejnil. Nyní vyšlo najevo, že vyhověl návrhu nejvyššího státního zástupce, jenž žádal odmítnutí dovolání všech čtyř odsouzených. Výhrady, které Nečasová a ostatní v dovoláních zmínili, byly podle Nejvyššího soudu zčásti zjevně neopodstatněné, zčásti neodpovídaly žádnému z dovolacích důvodů stanovených v trestním řádu.
Olomoucké vrchní státní zastupitelství, které kauzu dozorovalo, je s výsledkem spokojené. "V první řadě jsme rádi, že to dlouhé soudní řízení, které bylo z našeho pohledu skutkově i právně poměrně jednoduché, je u konce," řekl náměstek vrchního státního zástupce Pavel Komár.
Poukázal na to, že soud sice dovolání rovnou odmítl, přesto ale velkou část odůvodnění věnoval úvahám o věcné stránce případu. "Nemusel, ale přesto to považoval za potřebné, to je potřeba ocenit," podotkl Komár. Rozhodnutí soudu bude mít podle něj významný judikaturní dopad ohledně použitelnosti odposlechů v případech podobného typu.
Odposlechy byly zákonné a důvodné
Advokáti obžalovaných označovali odposlechy za nezákonně nařízené, a tedy nepoužitelné jako důkaz. Nejvyšší soud se v tomto ohledu zastal státních zástupců a policistů. Upozornil na předchozí judikaturu, podle níž formální nedostatky příkazů k odposlechu nemusí nutně znamenat nezákonnost a nepoužitelnost takto získaných důkazů. Tak se vypořádal se skutečností, že jiný senát Nejvyššího soudu dříve shledal u odposlechu Nečasové porušení zákona kvůli nedostatečnému odůvodnění.
"Od počátku jsme tvrdili, že odposlechy byly zákonné a důvodné," poznamenal Komár. V době rozhodování o povolení odposlechů byly podle náměstka ostravský okresní soud i Krajský soud v Ostravě, který povolil jejich prodloužení, místně příslušné. Nyní je po jiném nálezu Nejvyššího soudu povolují soudy z místa spáchání trestné činnosti. Soud teď potvrdil, že tehdejší praxe ale byla jiná a že státní zástupce olomouckého vrchního státního zastupitelství mohl podat návrh u kteréhokoliv moravského soudu spadajícího do okruhu působnosti tohoto zastupitelství.
Nejvyšší soud také odmítl výtky, že odposlechy pocházely z prověřování jiné trestné činnosti - konkrétně někdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka a jeho možného zneužití pravomoci, a také z podezření na praní špinavých peněz lobbisty Romanem Janouškem či Tomášem Hrdličkou.
Právě Grygárkovo pracovní zařazení bylo podle soudu důvodem, proč věc dozorovalo olomoucké, nikoliv pražské vrchní státní zastupitelství. Fakt, že Grygárek nakonec nebyl uznán vinným žádným trestným činem, podle soudu neznamená sám o sobě nezákonnost nařízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu.
Nečasová i ostatní argumentovali mimo jiné i tím, že rozhodnutí soudů spočívá v nesprávném právním posouzení skutku. Nejvyšší soud to ale odmítl, stejně jako tvrzení, že soudy porušily jejich právo na obhajobu a na spravedlivý proces.
"Soud prvního stupně detailně a srozumitelně vysvětlil, proč neuvěřil obhajobě obviněných vyjádřené v řízení před soudem. Stejně tak vysvětlil, proč nevěřil některým svědkům," konstatoval Nejvyšší soud. Soud podle něj také neopomněl vysvětlit, proč nevycházel ze svědecké výpovědi expremiéra Nečase, který vypovídal ve prospěch své ženy. Nečas nyní v této souvislosti čelí obžalobě za křivou výpověď.
Zpravodajci Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni odsouzení vinu od počátku odmítali. Jejich kauzu spustila policejní razie na úřadu vlády. "Na úřadu vlády bylo nalezeno velké množství důkazů, které přispěly k usvědčení pachatelů v této věci. Podle mého názoru to plně dokládá opodstatněnost zmíněného zákroku," podotkl Komár.
Kovandův advokát Jiří Matzner zatím neví, zda bude jeho klient chtít věc dál řešit. "Uplynula poměrně dlouhá doba, musíme se poradit. V úvahu by připadala ústavní stížnost. Podali jsme také žádost o obnovu řízení, ale předpokládám, že ve světle tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu v ní nebudeme pokračovat dál," řekl novinářům. Dodal, že Kovanda se s odsuzujícím rozsudkem neztotožnil. "Po 25 letech opustil službu bez výsluh a bez morálního kreditu, který do té doby rozhodně měl," uvedl.
Případ Vojenského zpravodajství se u soudů protáhl, protože původní soudkyně Helena Králová z Obvodního soudu pro Prahu 1 čtveřici opakovaně osvobodila a nadřízený soud jí následně případ odebral s tím, že nerespektovala jeho pokyny.
Nečasová figuruje také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby, v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, ji justice pravomocně osvobodila. V kauze takzvaných trafik pro poslance ODS ji soud zatím nepravomocně zprostil viny z podplácení a zároveň zastavil její stíhání za nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů.