Žádný podnikatel tak už nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav je prozatím schválen do 17. května. Zákon tak odložil i spuštění poslední fáze EET, která měla nastat 1. května. Evidence se měla rozšířit na všechna zbývající odvětví, hlavně na řemeslníky, ale třeba i na lékaře nebo advokáty.
Pro zákon hlasovalo všech 100 přítomných poslanců. Zákon prošel sněmovnou ve vládou předloženém znění, poslanci nepřijali jediný pozměňovací návrh.
Piráti neuspěli s návrhem prodloužit přerušení EET do 2. září 2054, tedy do dne, kdy by měl premiér Andrej Babiš (ANO) oslavit 100. narozeniny. Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka by tak premiér dostal dárek. Opoziční ODS neprosadila návrh na zrušení evidence tržeb. Neprošly ani návrhy na odklad spuštění dalších fází EET ani na delší přerušení evidence tržeb.
"S ohledem na nastalou situaci se nepředpokládají po danou přechodnou dobu významnější negativní dopady na státní rozpočet," uvedla vláda v důvodové zprávě.
Poslankyně STAN Věra Kovářová se proto ptala, k čemu tedy EET existuje, když její vypnutí nebude znamenat významnější dopady, a v případě spuštění nebude mít ani významnější přínosy. "Proč tedy obtěžovat podnikatele, nechci říkat buzerovat, když to vlastně žádný přínos pravděpodobně mít nebude?" ptala se. Evidenci tržeb kritizovali i další opoziční poslanci.
EET je ochrana poctivých, brání evidenci Schillerová
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) evidenci naopak bránila. "EET je ochrana těch poctivých a já jsem přesvědčena, a říkala jsem to tu x-krát, že těch je absolutní drtivá většina, před těmi nepoctivými, kteří jim kazí tržby, kteří jim kazí poctivé konkurenční prostředí," prohlásila.
Pokud by platilo předchozí přerušení EET, museli by poplatníci opět začít evidovat tržby od 19. srpna. Schválený zákon současně dává podnikatelům a dalším poplatníkům, kterých se to týká, tři měsíce čas na přípravu na zahájení či znovuzahájení evidování tržeb, uvedlo ministerstvo financí. Jde hlavně o vyzvednutí autentizačních údajů či zažádání o povolení o evidování ve zvláštním režimu.
Malé firmy dostanou stejný příspěvek jako OSVČ
Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobnou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh zákona dnes ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát.
Příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.
Sněmovna přijala přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) pozměňovací návrh Pirátů, aby tento příspěvek dostávaly i osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby.
Lidé budou moct o náhradu mzdy žádat úřad práce
Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, nejspíš budou mít opět možnost žádat úřad práce o vyplacení výdělku. Umožnit to má návrh, který ve středu schválila sněmovna. Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.
Sněmovna v návaznosti na to přijala návrh lidovce Marka Výborného, aby zaměstnavatelé nemuseli peníze za dlužné mzdy posílat úřadům práce hned v září, ale dostali na to tři měsíce. Úřady práce by tak měly částku vymáhat až od konce listopadu.
Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová se v rámci zákona neúspěšně pokusila prosadit změnu další normy, aby nárok na ošetřovné nezanikl rodičům, kteří do konce června nepošlou své dítě do školy či školky z obav, že hygienická opatření by mohla mít "potenciální negativní dopady na psychosociální vývoj dítěte". Podle Olgy Richterové (Piráti) není vyřešeno, zda by po otevření škol a školek mohli zůstat doma s ošetřovným rodiče dětí s astmatem nebo bez zajištění jejich hlídání.
