Syn Miroslava a Jany Stachových z Karlína navštěvoval školku a nultý ročník Základní školy Pernerova, což je detašované pracoviště školy na Lyčkově náměstí. Budovy jsou od sebe vzdálené zhruba 700 metrů. Syn Stachových se těšil, že z nultého ročníku nastoupí do první třídy na stejné škole. Jenže k zápisu do první třídy přišlo víc dětí, než může škola přijmout. Stachovi se tak dostali do situace, která v Praze i jiných městech, kam se stěhují další a další lidé, není ojedinělá.
Ředitel školy na Lyčkově náměstí Jan Korda oznámil, že 2. května ze 135 dětí vylosuje 35, kteří budou muset jít na jinou školu. Přitom pro všech 135 dětí je tato škola spádová. To znamená, že mají v jejím okolí trvalé bydliště a ze zákona mají nárok na to, aby na ni byli přijati.
Losování se proto některým rodičům nelíbí. "Syn navštěvoval nultý ročník zejména kvůli sociální nevyzrálosti, a proto je bezpečné a známé prostředí pro jeho další rozvoj zásadní," vysvětluje Jana Stachová důvody, proč nechce syna dávat na jinou školu.
Podobnou obavu má i další maminka Eliška Mašková. "Syn se do školy neuvěřitelně těší, má tam bratra a kamarády. Neumím si představit, jak mu vysvětlím, že ho tam nevezmou, protože ho nevylosovali, přestože dostal tričko s nápisem 'Těším se do své školy na Lyčkově náměstí'," popisuje.
"Vůbec nevíme, kam v případě nepřijetí bude chodit. Představa vytržení z jeho prostředí je pro nás neakceptovatelná. Školy v okolí jsou plné," dodává Mašková. S manželem Ondřejem mají tři děti, všechny se v Karlíně narodily a Maškovi v této čtvrti i pracují. Pokud by jejich nastávající prvňák navštěvoval jinou školu než jeho sourozenci, bylo by pro ně i náročné zajistit všem dopravu.
Rodiče se odmítli se situací smířit a sepsali petici. Zakládají si na silné komunitě, jejich děti se vídají i mimo školu. Dalším z pro ně důležitých důvodů, proč nechtějí, aby jejich děti dojížděly jinam, je ten, že by se spolužáky pak nemohli trávit tolik volného času. "O to víc by s nimi komunikovali přes mobil a to přesně nechceme," vypráví další matka Marie Kaufman.
Ověřujte skutečné bydliště, žádají rodiče
Petici s 1667 podpisy v pátek před polednem předali místostarostovi městské části Praha 8 Matěji Fichtnerovi (ANO). Ten jim přislíbil, že na 90 procent místo najdou tím, že otevřou další třídu.
Ředitel Korda tak losování prozatím odložil. "Je fér si s rodiči ještě sednout a vysvětlit jim pádné důvody, proč chceme losovat. Já to zatím nechávám otevřené a rozhodnu se po společném setkání. Dříve nebo později se v této škole bude muset losovat. Pokud to letos oddálíme, příští rok se sem nemusí vejít až polovina zájemců," sdělil Korda.
Rodiče chtějí téma otevřít i na zastupitelstvu v polovině května. I kdyby škola místo pro všech 135 spádových dětí letos našla, příští rok by se rodiče budoucích prvňáků dostali do stejné situace. Karlín se totiž rozrůstá o nové byty, školy se ale úměrně tomu nerozšiřují. Škola na Lyčkově náměstí je navíc vyhlášená svou kvalitou, i proto je o ni takový zájem.
Rodiče požadují, aby městská část ve spolupráci s magistrátem hlavního města řešila takzvanou spádovou turistiku. Tvrdí, že vědí o rodičích, kteří dětem přehlašují trvalou adresu do Karlína jen proto, aby se tam dostaly do školy. Ve skutečnosti tam ale nebydlí.
Spádová turistika je problémem i v dalších městských částech. Do řešení se pustila například Praha 6. Její starosta Jakub Stárek (ODS) v březnu avizoval, že základní školy zřizované radnicí budou prověřovat, zda adresa dítěte souhlasí s trvalým bydlištěm rodičů a jak dlouho trvá. Někteří rodiče mění bydliště svých potomků těsně před zápisem dítěte do vybrané školy. Pokud nebude trvalý pobyt žáka shodný s trvalým pobytem ani jednoho z rodičů, vyhodnotí jej radnice jako účelový, dítě tak nesplní kritéria pro přednostní přijetí do spádové školy.
Místostarosta Prahy 8 ale takové řešení odmítá. "To, co dělá Praha 6, je dobrý záměr, ale je to protizákonné. Losování je jediný transparentní způsob. Spádovou turistiku řešit nechci," řekl Matěj Fichtner na páteční schůzce s rodiči. Odkázal se na právní stanovisko, které mu zaslal odbor školství pražského magistrátu. Z něj prý vyplývá, že pokud má dítě někde trvalé bydliště, škola ho vzít musí bez ohledu na to, jestli ho tam má jen několik měsíců nebo mnoho let.
Radní chce státní fond na školy
Pražskému radnímu pro školství Antonínu Klecandovi (STAN) je postup Prahy 6 sympatický, ale obává se, že pokud by rodiče městskou část žalovali, mohou uspět. Proto je podle něj řešením změnit zákon a především navýšit kapacity škol.
"Chceme, aby podobně, jako je třeba Státní fond dopravní infrastruktury, existoval Státní fond školské infrastruktury. Ten problém není jen v Praze a středních Čechách, objevuje se i v Brně a okolí, kapacity jsou opravdu plné. A zatímco stát běžně přispívá obcím a městským částem na dopravní infrastrukturu, na tu školskou je to víceméně nahodilé a dlouhodobě nic podobného nefunguje," řekl pro Echo 24. Na dotazy Aktuálně.cz do vydání článku nereagoval.
Právě rozšiřování stávajících škol i výstavbu nové má Praha 8 v plánu. Rodiče z okolí Lyčkova náměstí se ale obávají, že než se vytvoří dostatečné kapacity, ještě několik let bude při zápisu do prvních tříd přetlak.
