Více dětí než židlí. Města trápí nedostatek míst ve školách, o přijetí musí losovat

Michaela Endrštová Dominika Hromková Michaela Endrštová, Dominika Hromková
Aktualizováno 23. 9. 2022 14:18
Přestože přibývá dětí, počet míst ve školách roste výrazně pomaleji. V řadě měst není možné přijmout všechny uchazeče, někde dokonce o přijetí losují. Situace se navíc zhoršila s příchodem válečných uprchlíků z Ukrajiny. Potíže má hlavně Praha a okolí. Nově zvolená vedení radnic budou muset kapacity škol navyšovat. Aktuálně.cz přináší pátý díl volebního speciálu.
Foto: Shutterstock

Na Základní škole Pod Žvahovem v pražských Hlubočepech mají v novém školním roce 325 žáků, víc se jich do tříd nevejde. Museli dokonce losovat, které z uchazečů do první třídy přijmou. Zákon nařizuje brát přednostně ty, které v okolí bydlí, tedy děti, pro které je škola spádová. Přihlíží i k tomu, zda má dítě na škole sourozence, aby je rodiče nemuseli vozit na dvě různá místa. Pokud ale poptávka přesto převyšuje kapacitu, losuje se.

"U zápisu jsme vzali pouze spádové děti, z nespádových jsme pět vylosovali," říká ředitel školy Jan Horkel. Nedostalo se na více než 20 zájemců. "Pořád přepočítáváme, jak se sem děti vejdou," doplňuje. Kvůli plné budově má navíc obavu, zda bude schopný příští rok první třídu vůbec otevřít. Škola čeká na rekonstrukci, která místa navýší, ta se ale zdržuje. 

Situaci v letošním roce ztěžují i děti válečných uprchlíků z Ukrajiny. Do Česka přišly po únorovém napadení své země Ruskem, směřovaly především do Prahy a dalších českých měst. V září jich do škol nastoupilo 60 tisíc, Pod Žvahovem byly přijaty jen ty spádové. 

Oslovení odborníci se shodují, že právě málo míst v základních školách představuje problém, který budou muset řešit jejich zřizovatelé - tedy obce. Navýšení kapacit čeká na zastupitele vzešlé z blížících se komunálních voleb. K urnám lidé půjdou už 23. a 24. září.

Na první pohled by se přitom mohlo zdát, že je všechno v pořádku. Podle posledních dat ministerstva školství z letošního března je volných míst 1,3 milionu a žáků 982 tisíc. Jenže děti nebydlí tam, kde je zrovna volné místo, velké rozdíly jsou i mezi jednotlivými regiony. 

Největší problém je v Praze, kde podle výzkumné společnosti PAQ Research chybí tři tisíce míst. Následuje prstenec kolem hlavního města, dále pak Brno a Plzeň s okolím. Děti se do škol často nevejdou v satelitech kolem velkých měst, kde rostou domy bez navazující infrastruktury. V okrajových částech země to naopak vlivem vylidňování řešit nemusí.

Zatímco v Hlubočepech losovali o místo pro nespádové děti, na mnoha školách to čeká i ty, které v okolí bydlí. "Někde je to skutečně tak kritické," potvrzuje programový ředitel vzdělávací společnosti EDUin Miroslav Hřebecký. Na koho se nedostane, musí dojíždět třeba i více než 20 kilometrů. 

Přetlak způsobují i rodiny, které si přehlašují trvalý pobyt k vybrané škole. Když například chtějí, aby se dítě vzdělávalo v místě jejich práce, nebo spádovou školu nepovažují za kvalitní. K zápisu tak někde přichází více spádových prvňáků, než je míst ve třídě.

Místo půdy třídy

Na hraně kapacit jsou dlouhodobě školy v Praze 6. Řešení vidí radnice v rekonstrukcích a přístavbách budov. V září se otevřely nové půdní prostory dvou škol. "Vznikly zde odborné učebny, knihovny, studovny a kabinety, kapacita obou škol se tím zvýšila o 240 míst," popisuje mluvčí městské částí Jiří Hannich s tím, že se chystá stavba nové základní školy.

Nové kapacity bude brzy potřebovat i Praha 3, kde od září do škol chodí přes 600 dětí z Ukrajiny. Místa mají vzniknout mimo jiné znovuotevřením školy na Havlíčkově náměstí nebo v půdní vestavbě na Základní škole Jarov. Ta navíc otevře i druhý stupeň. Ani přístavba tu ale stačit nebude. 

Zvětšení o tolik, kolik by bylo vzhledem k počtu dětí potřeba, budova neumožňuje. Škola spoléhá na to, že část dětí odejde z páté třídy na víceletá gymnázia, část bude mít zajištěno místo na druhém stupni jiné školy v Praze 3.

I jinde navýšili s příchodem ukrajinských dětí kapacitu na maximum, do jedné třídy tak chodí i 34 dětí najednou. To je situace, kterou pamatují lidé ze silných ročníků poloviny 70. let. V podmínkách tehdejšího komunistického Československa ale zasáhl stát a narychlo postavil nové školy.

Na nákladnější rekonstrukce dnes řadě obcí chybí peníze, mnohdy není přístavba možná i z jiných důvodů. V centru Prahy například kvůli tomu, že se budovy nacházejí v památkové zóně a městské památkové rezervaci. "Většina škol sídlí v historických budovách," připomíná mluvčí Prahy 2 Andrea Zoulová.

Jak výdaje dobře naplánovat

Investice do škol slibuje většina kandidujících stran v Praze. Zástupci STAN chtějí například auditem školních budov prověřit, zda by v případě nedostatku míst na veřejných školách nemohlo město dotovat místa na těch soukromých. Hnutí ANO zase požaduje, aby pražské školy spolufinancoval Středočeský kraj, odkud žáci do hlavního města často dojíždějí. 

V Praze žije o 300 tisíc obyvatel více než v polovině minulého století. Počet míst ve školách ale roste pomaleji. Za hranicí města vznikají satelity, kam se stěhují noví lidé. Podobné je to v dalších velkých městech v zemi. "Řada nových samospráv si musí uvědomit, že na zřizování škol je třeba myslet už ve chvíli, kdy se rozjíždí výstavba větších obytných zón," upozorňuje ministr školství Vladimír Balaš ze STAN.

Hřebecký z EDUin připomíná, že výhodu mají obce, které měly hotové demografické studie a plánovaly v předstihu. "Výstavby nových školních budov stojí obrovské peníze a klobouk dolů před samosprávami, které je včas dokázaly vyčlenit," podotýká. Za příklad dává Pardubice, Rožnov pod Radhoštěm nebo Tábor.

S demografickými studiemi pracuje také Praha 12. V současnosti má na školách 6 641 míst, což podle radního pro školství Petra Prchala stačí. V blízké budoucnosti však kvůli výstavbě bytových domů přibude mnoho nových žáků. Radnice proto chystá stavbu nové školy v Komořanech pro 800 žáků. 

Středočeský radní pro školství a starosta Psár v okrese Praha-západ Milan Vácha ze STAN zase upozorňuje, že obce často nemají na stavbu dost peněz. Uvítal by proto pomoc od státu. Důležité je ale podle něj iniciativa starostů. "Je potřeba, aby na projektech pracovali a v momentě, kdy se k tomu postaví čelem stát, mohli se stavbou začít," vyzývá. Obcím také doporučuje koordinovat přípravu s ministerstvem školství, aby nová místa v lavicích vznikala tam, kde jsou opravdu potřeba.

Video: Škola od devíti by studentům prospěla, 40 procent dětí spí nedostatečně (3. 8. 2022)

Děti spí málo hlavně mezi 11. a 15. rokem. Z hlediska přirozeného biorytmu potřebují spát déle ráno, říká Zdeněk Hamřík z Univerzity Palackého. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Hurikán Ian má v USA stovky obětí, tisíce lidí čekají na záchranu, píší tamní média

Hurikán Ian si podle nepotvrzených zpráv ve floridském okrese Lee vyžádal stovky obětí na životech. "Nemám potvrzená čísla, ale vím určitě, že počet úmrtí je ve stovkách. Máme tisíce lidí, kteří čekají na záchranu," řekl stanici ABC šerif okresu Lee Carmine Marceno. Zastupitel sousedního okresu Charlotte Chris Constance stanici CNN potvrdil šest úmrtí.

V Lee se nacházejí města Fort Myers a Cape Coral, která dnes floridský guvernér Ron DeSantis označil za "zdevastovaná".

Bouře Ian ve středu udeřila na západní pobřeží Floridy silou hurikánu čtvrtého stupně s rychlostí větru až 241 kilometrů v hodině. K evakuaci přiměla přes 2,5 milionu lidí a podle guvernéra způsobila nejhorší záplavy ve státě za posledních 500 let.

Bez proudu je nyní na Floridě podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 2,6 milionu odběratelů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Šéf České pošty Knap měl odejít na konci září, ve funkci zatím zůstává

Generální ředitel České pošty Roman Knap, který měl odejít na konci září, ve funkci zatím zůstává. Ministerstvo vnitro po dohodě s odborníky vypíše výběrové řízení v říjnu, výsledky by mělo mít do konce roku. Knap do té doby ve vedení státního podniku zůstane. Informace, které ve čtvrtek na webu zveřejnily Hospodářské noviny (HN), potvrdil mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) HN potvrdil, že vláda nyní musí rozhodnout o tom, jaké služby bude Česká pošta provozovat, aby bylo možné udržet jejich financování. Nový ředitel má podle něj udělat z pošty, která podle něj není v dobré kondici, konkurenceschopnou firmu.

Vláda má o dalším směřování České pošty rozhodnout během podzimu Samotný proces transformace chce Rakušan nechat na generálním řediteli, který vzejde z výběrového řízení. Od původního záměru vypsat tendr už v létě upustil ministr po dohodě s experty.

"Odborníci nám tvrdili, že vypisovat řízení na takto exponovanou manažerskou funkci v letních měsících je úplný nesmysl. Podmínky budou zveřejněny 3. října a dokončeno bude určitě do konce tohoto roku," dodal ministr.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Šachová federace FIDE vyšetří Carlsenovo obvinění soupeře z podvádění

Mezinárodní šachová federace FIDE se bude zabývat výroky mistra světa Magnuse Carlsena na adresu Američana Hanse Niemanna, kterého norský šampion podezřívá z podvádění. FIDE zřídila tříčlennou vyšetřovací komisi, jež obvinění vyšetří.

"Nejprve prověříme, zda existuje dostatek faktů, které by ospravedlnily obvinění z podvodu. Pokud dojdeme k závěru, že tomu tak je, podáme odpovídající žalobu k etické a disciplinární komisi. Na druhou stranu ale také prověříme, zda se nejedná o křivé nařčení. Také to bychom museli nahlásit," uvedl pro portál t-online německý funkcionář Klaus Deventer.

Jednatřicetiletý Carlsen považuje Niemanna za podvodníka, který nekalé praktiky prováděl ve větším rozsahu a později, než veřejně přiznal. Dlouholetý vládce světového šachu s devatenáctiletým Američanem na začátku září překvapivě prohrál na prezenčním Sinquefield Cupu v St. Louis, načež z turnaje odstoupil. Vzájemnou partii na on-line turnaji prestižního seriálu Champions Chess Tour pak před týdnem nevídaně ukončil po prvním tahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy