Praha - Přesvědčí seniora, že se nedaleko stala havárie a zraněný řidič potřebuje peníze na ošetření. Další oběti namluví, že vyhrála milion v loterii, ale je třeba zaplatit administrativní poplatky za převzetí výhry. Oblíbeným trikem je také nabízení léčivých přípravků, na které si ale musí senior okamžitě půjčit.
Po celé Evropě řádí organizované gangy kriminálníků, kteří se specializují na důchodce. Podle policie zahrnují tisíce členů. "Nejde o malé skupinky či jednotlivce, kteří působí na lokální úrovni. Jsou to obrovské skupiny řízené z jednoho místa, které čítají až 200 tisíc subjektů s milionem vazeb. Vydělávají až sto milionů euro ročně," popisuje Artur Romanowski z Europolu v Haagu.
Vycvičené spolupracovníky mají prakticky ve všech zemích Evropy včetně Česka. Vedle okrádaní seniorů se specializují i na další drobnou kriminální činnost. "Problém je, že pokud policie někoho z nich zatkne, nezkoumá jeho zapojení do tohoto nadnárodního gangu, ale potrestá ho jen nízkou sazbou za přestupek či drobný delikt," upozorňuje Romanowski. Pachatelé se pak mohou brzy do skupiny vrátit.
Představí se jako vnuk
Podle Romanowského přitom žije jádro gangu v bohatých zámcích na jihu Evropy či v Rumunsku. Domy si tady často staví bez povolení. "Například při poslední akci v Itálii se podařilo zadržet skupinu pachatelů, která nashromáždila zisky ve výši 200 tisíc euro. Většinou šlo o šperky, auta či kokain," popsal Romanowski. Policie by se proto měla podle něj zaměřit i na prokazování původu majetku.
Podle Romana Němce z českého policejního prezidia jsou postupy pachatelů ve všech zemích velmi podobné. Skupiny se z 85 procent zaměřují na ženy, oběti jsou většinou starší 65 let. "Pachatelé si je vytipovávají buďto v městských telefonních seznamech, kde hledají staromódní jména typická pro starší generaci, nebo na hřbitovech mezi pozůstalými," popisuje Němec. Jde většinou o osamělé a důvěřivé lidi.
První kontakt s obětí se nejčastěji odehraje po telefonu. Pachatel přitom používá předplacenou simkartu, kterou později vyhodí. Během telefonního hovoru se představí jako vnuk a pokouší se zajistit co nejvíce informací o seniorovi – například s kým žije, jak často ho navštěvují příbuzní nebo kolik má u sebe peněz. "Senioři často takovému telefonátu uvěří," říká Němec.
Později gang vyšle do bytu seniora "kurýra" se smyšlenou legendou - například s nabídkou výhodné půjčky, opravy či výhry v loterii. Pod touto záminkou pak ze seniora vylákají peníze, případně ho v nestřežený okamžik oberou o šperky.
Senioři se za "selhání" stydí
"Problém je v tom, že pachatelé často mění vzhled, takže jejich identifikace je potom těžká. Zvlášť pro seniora, jehož paměťová stopa je stářím poškozená," upozorňuje Němec. Senioři navíc mnohdy krádež vůbec nenahlásí, protože se za své "selhání" stydí před rodinou. Další mají z pachatelů strach. "Setkali jsme se s případy, kdy kvůli tomu senior spáchal i sebevraždu," řekl Romanowski.
V Česku podle Němce řádí hlavně organizované skupiny rodinných klanů olašských Romů z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska a Běloruska. Jen během prvního čtvrtletí tohoto roku spáchali 154 trestných činů, další zřejmě zůstaly nenahlášeny. V loňském roce mají na svědomí asi čtyři tisíce deliktů na seniorech, v roce 2013 to bylo ještě o tisíc trestných činů víc. Nejčastěji jde o krádeže, loupeže, podvody, vydírání a porušování domovní svobody.
V dalších částech Evropy působí také pachatelé z Irska, kteří se nejčastěji vydávají za instalatéry a další řemeslníky.
Seniory zneužívají také ošetřovatelé a příbuzní
Mezi pachateli, kteří vydírají a okrádají seniory, se ale podle policistů najdou také samotní příbuzní obětí nebo jejich pečovatelé.
"Nejprve získají důvěru seniora tím, že o něj pečují, později této důvěry zneužijí a přimějí ho k podpisu šeku, převodu majetku či uzavření závěti ve prospěch pachatele," popisuje Němec. Další pachatelé seniora vydírají či týrají, manipulují s ním a schválně u starých lidí navozují dojem, že o ně nikdo další nestojí.
"Tyto trestné činy jsou ještě obtížněji prokazatelné, protože senior je na pachateli často závislý," podotýká Němec. Policie se proto snaží o osvětu a spolupracuje s médii, seniorskými organizacemi nebo bankami, které mohou na podezřelé jednání seniorů upozornit. "Například když starý člověk z ničeho nic vybere ze svého účtu všechny své úspory, přičemž tomu asistuje cizí osoba," vysvětluje policista.
Podle Adriana Slowikowského z Úřadu kriminální služby při polském policejním prezidiu se policii podaří prokázat asi čtvrtina trestné činnosti páchané na seniorech. Europol se proto nyní snaží policejní týmy z evropských zemí propojit. V Česku vznikl speciální policejní tým, který se zaměřuje na vyšetřování kriminality páchané na seniorech, v roce 2008. Od té doby klesl počet deliktů zhruba na polovinu.
Vyšší tresty pro pachatele
Seniorky a senioři, kteří se stali obětí trestných činů, by navíc měli v budoucnu získat větší legislativní ochranu. Odborníci doporučují změnu zákonů tak, aby starší lidé patřili mezi zvlášť zranitelné osoby - podobně jako děti. Informace o svém případu by navíc měli dostávat ve srozumitelnější podobě než doposud. Vypovídat by navíc mohli v upravených místnostech.
"Trestná činnost vůči seniorům je velice sofistikovaná a často organizovaná nadnárodními organizacemi," uvedla poslankyně Radka Maxová (ANO). O změnách legislativy, které doporučují odborníci, chce v nejbližších dnech mluvit s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Maxová věří, že Pelikánův resort návrh úprav připraví a kabinet ho pak podpoří.
Podle soudce Tomáše Durdíka by zákon starším lidem garantoval i bezplatnou pomoc zmocněnce v trestním řízení. Zvážit by se měly i vyšší tresty pro pachatele.
