Devětatřicetiletý Michal Havel sedí podle zjištění Aktuálně.cz ve věznici ve Stráži pod Ralskem v Libereckém kraji. Je zařazený na oddělení, které sdílí s několika dalšími bývalými policisty. Na samém počátku června ho tam zastihla zpráva od jeho právního zástupce. Nejvyšší soud odmítl dovolání, jímž se snažil zvrátit svůj trest.
Havel nastoupil za mříže loni 27. července. Nejprve ho přijala věznice v Teplicích, odkud putoval do zmíněné Stráže. Za mříže ho dostaly přijetí úplatku, podvod a nakládání s omamnými látkami. Ústecký krajský soud mu za to předloni v říjnu vyměřil čtyři a půl roku vězení. A jak se Havel dozvěděl minulý měsíc za mřížemi, Nejvyšší soud to potvrdil.
"Oba nižší soudy svá rozhodnutí řádně odůvodnily, přičemž náležitě uvedly, o které důkazy svá zjištění opřely, jakými úvahami se řídily a jakým způsobem se vypořádaly s obhajobou obviněného," zní klíčová pasáž rozsudku Nejvyššího soudu k verdiktům ústecké krajské a také ústecké okresní instance, kde se kauza začala projednávat.
Urputná snaha zvrátit důkazy
Pro komisaře 2. oddělení obecné kriminality ústeckého územního odboru policie Michala Havla si Generální inspekce bezpečnostních sborů došla v červenci 2014 přímo na služebnu. Ve sboru tehdy sloužil šest let. Havel strávil po zatčení dva měsíce ve vazbě. Kvůli stíhání ho tehdejší krajský policejní ředitel Tomáš Landsfeld propustil.
Havel přijal nebo žádal na úplatcích 450 tisíc korun za to, že bude manipulovat s trestním řízením ve prospěch podezřelých. Opakovaně rozdával známým pervitin. Doma měl 20 gramů kokainu. V hlavním líčení u ústeckého okresního soudu tvrdil, že se nic takového nestalo. Byl prý obětí svědomitě odvedených služebních povinností.
"Jedná se o lidi, které jsem stíhal, dostával je do vazby a výkonu trestu. Jejich lživá tvrzení považuji za odplatu za dobře vykonávanou práci u policie," řekl o svědcích, na jejichž výpovědích stála část obžaloby. Jenže okresní soud stejně jako odvolací krajský jeho obhajobu vyvrátily. A teď s nimi souhlasila i nejvyšší instance.
Senát soudce Tomáš Durdíka konstatoval, že Havlova obhajoba zůstala nepřesvědčivá i v dovolání. Podle soudce námitky opřel jen o nepodložené tvrzení o spiknutí proti němu. "Jsou projevem urputné snahy zvrátit závěry nižších soudů ve svůj prospěch, a to přesto, že se sám dopouští zjevné deformace důkazů," stojí v rozsudku, jejž má redakce k dispozici.
Volal advokátce, ať zajistí odklizení drog z domu
Havel od dealera drog Pavla Kroka přijal 200 tisíc korun za to, že zařídí založení trestního oznámení, které vůči němu směřovalo. Krokovi přitom lhal, protože proti němu žádné oznámení nikdo nepodal. Havel se v dovolání hájil, že by po Krokovi těžko mohl žádat peníze, když byl v exekucích a zadlužený.
V hlavním líčení však zaznělo, že Krok byl schopný uhradit a také vyrovnal dluh ve výši 600 tisíc korun. Že měl peníze, vyplývá i z dealerovy výpovědi. "Byl příjemcem části dědictví obsahujícího rovněž nemovitost a obchodní korporaci," připomněl Nejvyšší soud, že sehnat prostředky na úplatek nebyl pro Kroka problém.
Podobně argumentoval Havel proti tomu, že u něj příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů při domovní prohlídce našli 20 gramů kokainu. Naznačoval, že mu je tam inspektoři podstrčili. Jenže tuto obhajobu senát soudce Durdíka opět rozbil odkazem na důkazy projednané v předchozím průběhu procesu.
"Z odposlechů je jasně patrné, že obviněný svoji tehdejší obhájkyni informoval bezprostředně před realizací domovní prohlídky o tom, kde jsou u něho doma drogy schované," uvedl Nejvyšší soud. Havel obhájkyni řekl, ať se spojí s jeho partnerkou, která měla drogy před inspekcí odklidit. Žena stihla dorazit na místo, ale inspekce ji dovnitř nepustila.
Havla dostal k soudu žalobce od Bradáčové
Nejvyšší soud takto vyvrátil všechny Havlovy námitky, jeho rozhodnutí čítá dvacet stran. Argumentace proti obhajobě bývalého policisty rozepsal senát na čtrnáct stránek. V závěru jasně uvedl, že nižší soudy neporušily Havlovo právo na spravedlivý proces, naopak při rozhodování postupovaly pečlivě.
Bývalý policista se může bránit stížností k Ústavnímu soudu. V ní by však musel konstituční tribunál přesvědčit, že soudní řízení prolomilo jeho ústavní práva. "Bez souhlasu klienta vám nemohu nic říct, nejsem zbaven mlčenlivosti. Musel bych se s ním poradit," řekl Aktuálně.cz Havlův advokát Jiří Císař na dotaz, zda stížnost podají.
Havla úspěšně obžaloval státní zástupce Radek Bělor, který od loňského roku působí na Vrchním státním zastupitelství v Praze. S vedoucí úřadu Lenkou Bradáčovou poprvé spolupracoval už na podzim 2011. Tehdy mu coby náměstkyně krajského žalobce v Ústí nad Labem svěřila korupční případ Davida Ratha, jehož vyšetřování na samém počátku dozoroval.
