Kdo absolvoval odběr vzorku k testu na covid-19, ví, že to není nic příjemného. Přesto to podle autorů samoodběrné sady není nic, co by člověk nezvládl sám.
"Cesta vpřed je takzvaná chytrá karanténa založená na testování. A my máme odpověď na to, jak ho plošně udělat pro pacienty co nejpříjemnější," uvedl Zdeněk Hostomský, ředitel Vývojového centra Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR.
Pro vytvoření nové stěrné sady využili vývojáři předchozí vynález, který vyvinuli společně s firmou Riocath - jedná se o patentovanou dvouplášťovou reverzibilní trubičku. Tu nyní chtějí využít pro odběr vzorků ze sliznice zadní stěny nosohltanu.
Vývojáři věří, že člověk sám sobě nebo svým blízkým dokáže odebrat vzorek následujícím způsobem:
Při stěru vysune pacient trubičku s odběrnou štětinkou do nosohltanu, dokud nenarazí na jeho zadní stěnu. "To se pozná velice snadno, slzy ale člověku do očí nevhrknou," popisuje aplikaci setu spoluvývojář Miroslav Svoboda. Poté pacient asi o centimetr trubičku vysune zpět, aby se vytvořil prostor pro vystrčení štětinky. Nabere se vzorek, který se vzápětí zasune zpět do trubičky.
Následuje druhá fáze: štětinka s odběrem se vloží do jakési injekční stříkačky, kdy stlačením dojde k přesunu vzorku do tří malých zkumavek, přičemž každá má svůj QR kód.
"Ve dvou z nich bude roztok, který umožní diagnostiku přítomnosti koronaviru. Dvě stejné zkumavky umožní takzvané půlení, testování větší spolužijící skupiny, u které se provede hromadný test," přiblížil funkci Svoboda. Pokud test vzorku z první zkumavky vyjde pozitivně, provedou se následně individuální testy z druhé.
Třetí zkumavka slouží pro zachování vzorku pro případ, že by měl testovaný jedinec atypické příznaky. V tom případě by zdravotníci mohli zkoumat případnou mutaci viru. Odběrový set tedy v jedné operaci nabízí tři vzorky.
Lidé ale musí postupovat při odběru podle přesného návodu, k dispozici budou i videa. V budoucnosti by mělo být možné využít i QR kódy na každé lahvičce. "Po vyfocení by pak lékaři rovnou vypadla karta pacienta. Takovýmhle způsobem už testování nikdo nikdy nezkazí," popsal ředitel vývojového centra Ondřej Pačes. Dodal, že na začátku procesu je možná trochu více práce, ve výsledku se ale spousta peněz i času ušetří.
Navíc by lidé vzorky získané ze samosběrného stěru posílali na sběrná místa, odkud by putovaly do laboratoří. Tím by docházelo k menšímu riziku nákazy zdravotníků a laborantů.
Cena kolem stokoruny
Vývojáři předpokládají, že nové sety budou nejen v lékárnách, ale že by byly využívané i pro odběr v nemocnicích. Cena setu by měla být srovnatelná s cenou toho běžného, tedy mezi 70 a 120 korunami. "Záměrem bylo, aby se naše země zbavila závislosti na dovozech v době, kdy si každý stát hledí pokrýt vlastní potřeby," vysvětlil ředitel ÚOCHB Hostomský. Vývojáři uvažují také o získání investora a případném prodeji licence do zahraničí, zejména USA.
Klíčové však nyní je, zda vynález získá potřebnou certifikaci od ministerstva zdravotnictví. Testování probíhá tak, aby sada mohla být využita při případné druhé vlně pandemie - při dobrém vývoji by se výroba podle předsedy představenstva firmy Riocath Miroslava Svobody mohla rozběhnout do podzimu.
Nový set je vyrobený ze známých, komerčně dostupných materiálů, proto budou vývojáři při jeho zavedení žádat u ministra zdravotnictví o výjimku, aby se schvalování urychlilo. "Kvůli původu materiálů v setu nic rizikového nespatřujeme," míní Svoboda.
Kromě provedení samoodběru vzorku umožňuje sada Riocath také odběr laikem ve skupině. Testovat se bude moci naráz celá rodina či firma. "Při testování velkých společností je každých čtrnáct dní potřeba zpracovat obrovské množství testů. V takovémhle objemu je najednou poměrně triviální operaci těžké provést," řekl Aktuálně.cz ředitel Vývojového centra ÚOCHB Ondřej Pačes.
Podle biochemika a prorektora pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy Jana Konvalinky by set umožnil nejen individuální, ale i plošné odběry ve městech nebo i krajích. Pomohl by také při screeningových sledováních chování virové nákazy.
Štít na jedno použití a respirátory s delší životností
Kromě stěrové sady vyvinulo ÚOCHB spolu s Riocathem i další produkty nápomocné v boji s pandemií. Druhým produktem je dvouplášťový ochranný štít určený k jednorázovému použití pro ochranu před přímým zasažením obličeje virem infikovanými kapénkami. Plast však nebude znečišťovat životní prostředí, jelikož bude možné ho dále sešrotovat či setřídit.
"Náš štít se nezamlžuje, plní tepelně izolační funkci a bude relativně levný. To umožní s ním zacházet jako s jednorázovou pomůckou, úplně stejně jako například u injekčních stříkaček," uvedl jednatel společnosti Uniplast Milan Hovorka, jehož firma se na vývoji také podílela.
Posledním vynálezem je respirátor s nanovláknovým filtrem a ochrannou vrstvou z mikrovláken aktivního uhlíku. "Doufáme, že právě vrstva mikrofilamentárního uhlíku prodlouží životnost filtrační vrstvy z nanovláken," vysvětlil účel přidané vrstvy ředitel Vývojového centra ÚOCHB Ondřej Pačes.
Zranění z mládí přivedlo lékaře k vynálezu nové technologie
Společnost Riocath spolupracovala s ÚOCHB už dříve. Roku 2018 oznámily organizace vývoj nového typu katetru, trubičky, která se v lékařství využívá pro zavádění například do močového měchýře. Katetr na močovou trubici, místo posouvání po její stěně, postupně nalehává a o stěny proto netře. Tím patentovaná technologie pacientům uleví od bolesti či diskomfortu, především ale zabrání šíření infekce do tělních dutin při aplikaci katetru. Ta je totiž u běžné verze hadiček přes důkladnou sterilizaci téměř nevyhnutelná.
S vynálezcem nového systému Miroslavem Svobodou se v mládí při lezení na Berounsku ulomil kus skály. Následný pád do opuštěného dolu mu způsobil vážné zlomeniny a další zranění, s jejichž následky se tehdy mladý student vyrovnával ještě řadu let. Katetrizaci tak Svoboda několikrát zažil na vlastní kůži, proto také začal přemýšlet o její snazší a méně komplikované aplikaci.
Video: Vojtěch: V metru roušky zůstanou. Lidé jsou nezodpovědní, s příznaky chodí na večírky
