Je oznámení firmy Pfizer o tom, že mají vakcínu s více než 90procentní účinností, hotový zázrak, nebo ještě není vyhráno?
Je to určitě nadějná zpráva, ale protože to je číslo, které vydali po mezianalýze, kdy v podstatě vyhodnotili pouze část vakcinovaných, není to ještě zdaleka definitivní. Je to velmi nadějné, ale není to ještě uzavřené s tím, že takto ta vakcína bude fungovat. Pro všechna infekční onemocnění ale nepotřebujeme stoprocentní účinnost, i vakcína s menší účinností může mít obrovský benefit (americká firma Moderna v pondělí uvedla, že její vakcína proti covidu-19 má dokonce účinnost 94,5 procenta. Vyplývá to z průběžných výsledků třetí fáze klinických testů, pozn. red).
Ví se, kdy bude vakcína finální?
Po skončení zkoušky. Odhady jsou takové, že by Pfizer mohl během listopadu žádat o jakési předběžné povolení, aby mohli začít připravovat veškerý proces pro velkovýrobu. Nějaké limitované množství by tedy mohlo být dostupné už koncem tohoto roku.
Ruth Tachezy
Vystudovala Přírodovědeckou fakultu University Karlovy v Praze, obor molekulární biologie a genetika.Vede výzkumnou skupinu v nově postaveném Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a University Karlovy (Biocev). Po ročním pobytu na katedře parazitologie UK Praha pracovala v Ústavu sér a očkovacích látek na oddělení experimentální virologie. Od roku 1998 vede Národní referenční laboratoř pro papillomaviry a od mezi lety 2012 a 2015 vedla laboratoře Molekulární epidemiologie virů, ÚHKT, Praha.
Vakcína od firmy Pfizer musí být skladována při minus 80 stupních. Jak se dá tohle v Česku logisticky zvládnout?
Je to problém, ale už jsem četla zmínku o tom, že se pracuje na tom, aby se tento problém odstranil. Je možné, že vymyslí nějaké skladovací médium, které obejde nutnost skladování při takto hlubokých teplotách. Jinak si myslím, že je to opravdu logistický problém i z hlediska transportu a distribuce. Věřím však tomu, že to nyní bude jedna z hlavních věcí, na které se budou soustřeďovat.
Co se stane, když se proti covidu-19 nenechá proočkovat 60 procent občanů, jak vyplývá z vyjádření některých expertů? Jaký je scénář při dejme tomu polovině potřebného proočkování?
To jsou zatím pouze odhady, že by stačilo 60 procent. Ty odhady se pohybují mezi 60 a 40 procenty. Myslím, že to ještě nemůžeme skutečně vědět. Samozřejmě čím méně lidí se nechá naočkovat, tím pomaleji si budeme vytvářet kolektivní imunitu. To znamená, že tu stále bude větší skupina lidí, kteří se mohou nakazit, a v té skupině budou stále lidé, kteří mohou mít těžký průběh onemocnění. Už to nebude 100 procent populace jako na začátku epidemie, ale bude to podle toho, kolik lidí se nechá naočkovat.
Jaký je rozdíl mezi vakcínou firmy AstraZeneca, kterou už má objednanou i Česká republika, a tou genetickou od Pfizeru?
Vakcína firmy Pfizer patří mezi takzvané genetické vakcíny. Do těla se vkládá genetická informace v podobě mRNA, což je jakási šablona, podle které se v buňce vytvoří protein, proti němuž si pak tělo vytvoří potřebné protilátky, a zároveň dochází k stimulaci buněčné odpovědi. Vakcína od firmy AstraZeneca je založena na nemnožícím se virovém vektoru (vektor je molekulární přenašeč sloužící pro přenos cizí genetické informace do cílového organismu, pozn. red.), který v sobě také nese informaci pro protein SARS-CoV-2.
S mRNA metodou, kterou Pfizer využívá, se do těla nevpravuje nemnožící se virus (vektor), ale pouze jeho protein. Dá se říci, že je díky tomu tato metoda bezpečnější?
Je to trochu komplikovanější. Adenovirový vektor je sám o sobě hodně imunogenní (vyvolává imunitní odpověď). Pokud ho tedy použijeme pro vnesení informace pro protein SARS-CoV-2, je možné, že tělo začne vytvářet spíše protilátky proti vektoru místo kýženého proteinu viru SARS-CoV-2. Ale je též možné, že díky vysoké imunogenitě vektoru se naopak bude vytvářet i více protilátek proti proteinu SARS-CoV-2. Právě proto je třeba provádět klinické zkoušky, abychom zjistili, jak organismus zareaguje.
Neobávala bych se tedy rizika špatné reakce od organismu ve smyslu, že by vakcinovaný člověk byl postižen či nějak ohrožen. Je to spíše riziko méně efektivní reakce, které se ale nemusí potvrdit.
Proč se technologie mRNA vakcín, která je známá už od 90. let, do reálného užití a klinické fáze testování dostala až dnes?
Na tohle neumím odpovědět. Ty vakcíny známy jsou, ale já si nejsem vědoma, jestli byly připravovány proti onemocněním, která byla aktuální už dříve. Určitě RNA byla připravována i pro epidemie ziky a eboly, ale tam je vždy problém, že epidemie musí trvat nějakou dobu a musí to být pro firmu rentabilní. Je tedy možné, že s vývojem nezačali, protože to pro ně nemělo perspektivu. Jistá si tím nejsem, je to moje hypotéza. Vím, že s některými vakcínami to tak bylo, že začali vyvíjet vakcínu, ale ta onemocnění vymizela dřív, než se vakcína mohla dostat do dalších fází.
Lidé mají k nové vakcíně často odpor z důvodu rychlosti jejího uvedení. Bojí se, že je "spíchnutá horkou jehlou". Je to opravdu tak, nebo se pouze finišují a upgradují už dlouho známé metody například mRNA?
Na té RNA už se - jak jsem říkala - pracuje delší dobu, akorát že ji z uvedených důvodů nikdy nedotáhli do praxe. I u té druhé je už princip známý a díky postupujícím znalostem třeba v molekulární biologii a v řadě dalších oborů se znalosti vylepšují. Ta rychlost byla tentokrát umožněna také mezinárodní spoluprací a dostupností informací. To se nikdy předtím nestalo. Člověk si to dřív často držel v laboratoři pod pokličkou, aby mu to někdo neukradl.
Takže rychlost na úkor kvality zde neplatí?
Určitě ne. Skutečně si myslím, že tyto vakcíny jsou dobře hlídané a rychlost zde určitě není na úkor kvality. Vše je totiž urychlené především administrativně. Pro příklad: zkouška je naplánovaná na šest měsíců, je tam konečný bod, když ho dosáhnete - například určitý počet jedinců s onemocněním -, uděláte první mezianalýzu. Tady je to urychleno tak, že jakmile se výsledku dosáhne, zasedne okamžitě komise a vše zpracuje. Nejsou tam žádné prodlevy, je to ohromné. Zároveň se poskytují informace nejen o bezpečnosti, ale také o procesu výroby. Spousta věcí, která by dříve probíhala postupně, nyní probíhá souběžně a všichni se na to naprosto koncentrují. Neznamená to, že by se něco ošvindlovalo.
Mohl by dnešní tlak na rychlost otevřít dveře v dalších výzkumech? Pokud by byla tato vakcína úspěšná, nastartovalo by to vývoj vakcín také na jiné nemoci?
Myslím, že určitě. Testování je vždy finančně náročné a vždy tam bude hrát roli rentabilita. Na druhou stranu si myslím, že tato situace otevřela jiné možnosti. Otevřely se mezinárodní celosvětové spolupráce a plány na to, jak by se v podobných situacích financovaly vývoje těchto vakcín nebo léčiv. Je možné, že to do budoucna nebude až tak závislé na financích jako doposud. Možná budou jiné mechanismy, kterými se tyto situace budou řešit.
Máte ze svojí praxe zkušenost s tím, co přesvědčilo k očkování člověka, který byl zapřisáhlý odpůrce?
Mohu uvést jeden konkrétní příklad, kdy to tedy nebyl zapřisáhlý odpůrce, ale byl to člověk, který pouze nebyl informovaný. Nenaočkoval se proti klíšťové encefalitidě, prodělával nádorové onemocnění a chemoterapii, takže byl imunitně oslabený. Při procházce v lese chytil klíště, dostal encefalitidu a na tu zemřel. To jsou takové hrozné příklady, ale když je člověk slyší, měl by určitě svému okolí říci, o čem to je a jaké může mít neočkování důsledky. Bohužel jsou i odborníci, kteří se nechtějí nechat vakcinovat, a myslím si, že je to velmi špatně. Ty osobní příklady mohou být pro lidi v tomto smyslu pozitivní.
Jak by se podle vás dnes - kdy je skepse vůči očkování nejvyšší, co kdy byla - měly s veřejností komunikovat vedlejší účinky vakcíny?
Teď je důležité, aby byla informační kampaň velmi cílená a velmi srozumitelná pro všechny. To znamená, že lidé musí rozumět tomu, že každé očkování vyvolá nějaké reakce, které jsou ale zcela nezávažné, že je to běžné a že důležité je sledovat ty závažné neurologické důsledky. K tomu by se ale mohli detailně vyjádřit vakcinologové a ti by to teď také dělat měli.
Právě teď je dobrá doba, aby odborníci začali vysvětlovat určité pojmy, protože tato pandemie přinesla infodemii (zavalení velkým množstvím informací pravdivých i nepravdivých) a opravdu zaplavení informacemi. To, jak se dnes bavíme o vakcínách a testování, tu v takové míře ještě nikdy nebylo.
Co je pro laika důležité, aby o nové vakcíně na koronaviry věděl?
Měl by vědět, že je bezpečná a že má nějaký účinek. Dále určitě, že nebude stoprocentně účinná, že asi budou nějací lidé, co se i po naočkování nakazí. Je ale velmi pravděpodobné, že minimálně zabrání nějakému tvrdému klinickému průběhu. Člověk se sice infikuje, ale nerozjede se mu onemocnění. Tak je to i u jiných vakcín. Snižuje to závažnost průběhu nebo vůbec pravděpodobnost klinických symptomů.
Jakou zásadní souvislost mezi očkováním a pandemií by si měli lidé odnést?
Určitě to, že to není důležité pouze pro onoho člověka individuálně, ale že dnes je to hrozně důležité populačně. Protože ve chvíli, kdy nenabudíme naši imunitu, tu budeme s covidem stále bojovat. Lidé si musí uvědomit, že to není pouze jejich osobní benefit, ale populační benefit. Studentům vždycky říkám, uvědomte si, že když toto proočkujete, sníží se vrchol nástupu epidemie. Není to jen o tom, že lidé umírají, ale o tom, že se totálně rozbije infrastruktura celé společnosti. Vždyť to už lidé dneska vidí. To, co já jsem studentům léta přednášela jako teorii, teď vidí v praxi. Když začnou kolabovat nemocnice a infikovat se zdravotníci, nebude mít kdo koho léčit. Ale za chvíli, když těch nemocných bude ještě více, nebude mít kdo péct chleba, řídit tramvaj a tak dále.
Co si v množství informací provázejících vývoj vakcíny lidé nejčastěji špatně interpretují? Hodně se například probíralo pozastavení testování.
Informace, ke kterým dosud jako laici nikdy neměli přístup. Pro odborníky jsou tyto informace ale zcela běžné. Například u toho pozastavení testování si člověk musí uvědomit, že klinické zkoušky probíhají na deseti tisících jedincích. Každý si umí představit, že mezi nimi bude někdo, kdo může dostat infarkt nebo mrtvici, u koho se najednou diagnostikuje nádorové onemocnění, ale také třeba někdo, kdo bude mít autonehodu nebo spadne na kole.
U těch posledních dvou věcí je jasné, že za to očkování nemůže, zkoušky se tedy ani nepozastavují. Pokud je to ale něco, u čeho nemůžete jednoznačně říci, musí se to prověřit, a tím pádem zkoušku pozastavit. Pak, když se prokáže, že to nebylo v souvislosti s vakcinací, se může pokračovat. Je to otázka pár dnů. To je právě případ několika těchto vakcín.
