Firma Pfizer oznámila zásadní milník. Její vakcína proti covidu má 90% účinnost

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 9. 11. 2020 18:27
Farmaceutická společnost Pfizer oznámila, že její experimentální vakcína proti covidu-19 má více než 90procentní účinnost, píše agentura Reuters. K závěru společnost dospěla na základě předběžných dat z rozsáhlé studie. V příštích týdnech požádá v USA o schválení.
Ilustrační foto. | Video: Reuters

Pfizer ve spolupráci s německou BioNTech SE tak nyní jako první doložily úspěšná data z rozsáhlé klinické studie vakcíny proti koronaviru. Firma Pfizer uvedla, že u vakcíny dosud neshledala žádné vážné vedlejší účinky a plánuje požádat o její schválení ke krizovému použití v USA.

V případě takového schválení bude zpočátku počet dávek omezený. Zároveň podle agentury Reuters zatím není zcela jasné, jak dlouho bude vakcína člověka před nákazou chránit. Zpráva nicméně podle agentury přináší naději, že se prokáže úspěšnost také u dalších experimentálních vakcín proti covidu-19.

"Dnešek je skvělým dnem pro vědu a pro lidstvo," uvedl v prohlášení Albert Bourla, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Pfizer. "Dosahujeme tohoto zásadního milníku v našem programu vývoje vakcíny v době, kdy to svět nejvíce potřebuje," doplnil s tím, že počty nakažených ve světě stoupají k novým rekordům, hrozí zahlcení nemocnic a ekonomiky se snaží opět otevřít.

Pfizer plánuje požádat o schválení vakcíny ke krizovému použití v USA pro osoby ve věku 16-85 let. K tomu bude třeba shromáždit dva měsíce údajů o bezpečnosti vakcíny u zhruba poloviny účastníků studie - tedy asi 44 tisíc lidí. Očekává, že data bude mít koncem měsíce.

Průběžná analýza se podle Pfizeru uskutečnila poté, co 94 účastníků studie onemocnělo covidem-19, a bylo tedy možné údaje porovnat s tím, kdo dostal vakcínu a kdo placebo. Společnost neuvedla, kolik přesně lidí, kteří vakcínu obdrželi, se nakonec covidem-19 nakazilo. Zmíněná více než 90procentní účinnost však naznačuje, že z 94 nakažených vakcínu mohlo dostat maximálně osm lidí, píše Reuters. Vakcínu účastníci studie dostali ve dvou dávkách v rozpětí tří týdnů.

Povzbuzující, shodují se experti

"Je velmi důležité vědět, že existuje účinná vakcína, která navíc bude schválená možná už koncem listopadu," uvedl Lucio Rovati, šéf italské firmy, která rovněž vyvíjí vakcínu proti covidu-19. Dodal ale, že zatím není jasné, jak dlouho bude vakcína před nákazou chránit.

"Zdá se, že vakcína je účinná už po pouhých čtyřech týdnech," ocenil vakcínu německý epidemiolog Clemens Wendtner. "Je to velmi povzbuzující, a to i proto, že vědci dokážou vyvinout vakcínu v tak relativně krátké době," řekl Walid Gellad z Pittsburgské univerzity o vakcíně na virus, který se poprvé objevil loni koncem roku v Číně.

Míra účinnosti vakcíny výrazně převyšuje 50procentní účinnost, kterou pro vakcínu proti covidu-19 požaduje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Pfizer uvedla, že ve studii bude pokračovat, dokud mezi účastníky nebude 164 případů nákazy koronavirem, což vzhledem k narůstajícímu počtu nemocných v USA může být poměrně brzy.

Pfizer a BioNTech uzavřely s americkou vládou smlouvu v hodnotě 1,95 miliardy dolarů na dodávku 100 milionů dávek vakcíny již od letošního roku. Rovněž dosáhly dohod o dodávkách přípravku s Evropskou unií, Británií, Kanadou a Japonskem. Aby ušetřily čas, začaly společnosti vakcínu vyrábět ještě dříve, než si byly jisty její účinností. V letošním roce plánují vyrobit dostatek vakcíny pro 25 milionů lidí. Pfizer očekává, že příští rok vyprodukuje až 1,3 miliardy dávek vakcíny.

Další výrobci vakcín

Vakcínu proti koronaviru SARS-CoV-2 testují v řadě zemí, v závěrečné, tedy třetí fázi testování, je nyní na světě asi tucet takových přípravků. Podle britského deníku The Guardian jsou už tento měsíc očekávány předběžné výsledky u další z nadějných vakcín, kterou vyvinula firma Astra Zeneca spolu s oxfordskou univerzitou.

Vakcína společností Pfizer a BioNTech využívá na rozdíl od té oxfordské způsob, při němž se člověku zavede do těla část genetického kódu viru, který pak "trénuje" imunitní systém.

Zprávu přivítalo i Rusko, které už očkuje zdravotníky svou vakcínou Sputnik V, ač ještě neskončilo její testování. "Vítáme pokrok našich zahraničních kolegů. Čím více vakcín, tím lépe budou lidé chráněni," uvedl Alexandr Gincburg z moskevského institutu, který Sputnik V vyvinul. "Brzy zveřejníme předběžné výsledky z postregistračního testování vakcíny Sputnik V, takzvané fáze 3. Jsem si jistý, že účinnost bude též vysoká," dodal. Oxana Drapkinovová z ruského ústavu pro preventivní medicínu uvedla, že účinnost ruské vakcíny je též víc než 90procentní.

Server BBC upozornil na komplikace s americko-německou vakcínou, která musí být uchovávána v ultrachladném prostředí o teplotě minus 80 stupňů Celsia. "To může způsobit velké logistické problémy pro masové očkování zejména mimo větší města a v nízko- a středněpříjmových zemích," uvedl Andrew Hill, farmaceutický expert z Liverpoolské univerzity. "Nicméně je to obrovský pokrok v boji proti covidu-19," dodal.

Světlo na konci tunelu

"Gratuluji skvělým ženám a mužům, kteří k tomuto průlomu přispěli," komentoval zprávu vítěz amerických prezidentských voleb Joe Biden. Dodal ale, že boj s nemocí covid-19 bude trvat ještě měsíce. "Roušky zůstávají silnější zbraní proti viru než vakcína," dodal. Prezident Donald Trump označil zprávu o vakcíně za "skvělou". "Akciové trhy jdou hodně nahoru, vakcína bude brzy," uvedl Trump na Twitteru.

"Vidíme světlo na konci tunelu," komentoval v pondělí zprávu kanadský premiér Justin Trudeau. "Doufáme ve vakcínu začátkem příštího roku," uvedl také. Kanada má s Pfizerem smlouvu na nejméně 20 milionů dávek vakcíny.

Pfizer a BioNTech uzavřely už dříve s americkou vládou smlouvu v hodnotě 1,95 miliardy dolarů na dodávku 100 milionů dávek vakcíny. Rovněž už se dohodly na dodávkách vakcíny s Evropskou unií, Británií, Kanadou a Japonskem. Letos plánují vyrobit dostatek vakcíny pro 25 milionů lidí. Pfizer očekává, že příští rok vyprodukuje až 1,3 miliardy dávek vakcíny.

Americké akcie zahájily pondělní obchodování prudkým růstem a vystoupily na nová maxima mimo jiné právě díky zprávě o nové vakcíně. Akcie Pfizeru si kolem 16:00 SEČ připisovaly zhruba osm procent. Kvůli vyhlídkám na vakcínu se nicméně dostaly pod tlak akcie některých podniků, které letos těží z restrikcí souvisejících s covidem-19. Výrazně oslabují například akcie videokonferenční společnosti Zoom Video Communications, které odepisují kolem 16 procent.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

S ochranou maďarského plotu na hranicích bude pomáhat 50 českých policistů

S ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Na pondělním zasedání to schválila vláda, sdělil na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.

O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Andrej Babiš (ANO). Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze dnes kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.

Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.

"Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme," řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Propuštění horníci dostanou od státu měsíčně 5300 korun, někteří až na pět let

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

T-Mobile do konce listopadu vypne svou mobilní síť 3G

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Vláda nakoupí od Izraele protiletadlový komplet za 14 miliard

Česko pořídí formou mezivládní dohody od izraelského kabinetu čtyři baterie protiletadlového raketového kompletu za 13,7 miliardy korun. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v pondělí s podrobnostmi záměru seznámil vládu, sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Ministerstvo obrany tak nyní může podepsat smlouvu. Protiletadlový komplet SPYDER do Česka dodá izraelská firma Rafael.

Nákup minulé pondělí schválilo kolegium ministerstva obrany, a to včetně vyčíslení dvacetiletého životního cyklu. Obrana předpokládá, že za používání čtyř baterií během dvou desetiletí zaplatí 23,5 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty platy vojáků, palivo, provozní výdaje české armády i náklady na servis, které by neměly podle připravované smlouvy přesáhnout 7,5 miliardy korun s DPH.

"Vážím si ochoty izraelské vlády sdílet s námi nejmodernější obranný systém, který posune naši armádu vstříc schopnostem pro 21. století. Konečně se tak zbavíme závislosti na sovětských KUBech ze 70. let, které neodpovídají současným požadavkům na ochranu vzdušného prostoru," uvedl Metnar.

Obrana původně počítala na základě průzkumu trhu z roku 2016, že za protiletadlový komplet zaplatí asi deset miliard korun, izraelský výrobce nakonec požadoval 15,7 miliardy korun. "Prvotní indikativní izraelskou nabídku se nám během vyjednávání podařilo snížit o dvě miliardy korun. Je naopak jasné, že muselo dojít k navýšení oproti předpokládané hodnotě vycházející z průzkumů trhu v roce 2016," uvedl Lubor Koudelka, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy