Rusko je hrozbou pro českou bezpečnost, vláda mění strategii

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
Aktualizováno 4. 2. 2015 16:03
Bezpečnostní expert Andor Šándor dává vládě za pravdu. Změna strategie podle něj ale měla přijít mnohem dřív.
Jednou z hrozeb jsou podle nové bezpečnostní strategie mocenské ambice některých států. (Ilustrační foto)
Jednou z hrozeb jsou podle nové bezpečnostní strategie mocenské ambice některých států. (Ilustrační foto) | Foto: Reuters

PrahaRusko je pro Českou republiku vážným bezpečnostním rizikem a dokazuje to současný konflikt na Ukrajině. Vláda proto ve středu schválila nový návrh bezpečnostní strategie země, který spor na východě reflektuje.

"Některé státy usilují o revizi stávajícího mezinárodního uspořádání a jsou připraveny k dosažení svých mocenských cílů použít metod hybridního válčení, kombinujících konvenční i nekonvenční vojenské prostředky s nevojenskými nástroji," píše se hned v prvním novém bodě v části věnované bezpečnostním hrozbám.

Jako příklady takových metod strategie zmiňuje například vysílání neoznačených příslušníků ozbrojených sil. Tedy taktiku, kterou Rusko použilo při loňské anexi Krymu.

Informaci o nové bezpečnostní strategii vlády přinesl jako první týdeník Respekt.

"Tyto země […] se snaží budovat si exkluzivní sféry vlivu prostřednictvím destabilizace sousedních zemí a využívání místních konfliktů a sporů," stojí dále v bezpečnostní koncepci, kterou ve středu na vládě prezentoval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Šándor: Aktualizace měla přijít dřív

Podle někdejšího šéfa Vojenského zpravodajství Andora Šándora je takováto interpretace poměrně přesná, změna strategie přitom podle něj měla přijít mnohem dříve. "Všechny strategie předtím vycházely z toho, že v případě konvenčního konfliktu bude minimálně šest měsíců na to, abychom na něj přišli. A na Krymu nám Rusové nedali ani šest dní," vysvětluje bezpečnostní expert.

Zaorálek nicméně říká, že práce urychlit nešly. "Ke spolupráci jsme vyzvali experty, vyjádřit se musela ministerstva. Takže kdybyste to chtěl urychlovat, podepsalo by se to na úrovni textu," podotkl ministr zahraničí. Naopak - text by se podle něj měl stát podkladem pro další diskusi.

"I z toho hlediska, jestli není třeba zásadněji změnit přístup k otázkám bezpečnosti," nevyloučil Zaorálek možnost, že by vznikla zcela nová strategie. Nová koncepce by navíc mohla vzniknout na evropské úrovni, kde ji prosazuje šéfka unijní diplomacie Federica Mogherini.

Formulace obsažené ve strategii by přitom neměly být pouze floskulemi. S ohledem na koncepci by se totiž měly rozvíjet ozbrojené síly České republiky, s čímž souvisí i závazek na zvýšení rozpočtu na obranu. Ten by měl do roku 2020 dosáhnout 1,4 procenta HDP. "Naše šance je ve větší kooperaci a zajištění bezpečnosti spolu s ostatními členy sdružení, ve kterých jsme. Chceme dostát závazkům, které v těchto aliancích máme," vysvětlil Zaorálek.

Zahraniční koncepci opozice vyčítá odklon od Západu

Bezpečnostní strategie je druhým klíčovým materiálem, který se na ministerstvu zahraničí aktualizuje. Souběžně totiž probíhají i práce na nové koncepci zahraniční politiky. Pracovnímu návrhu, který unikl do médií, však například opozice vyčítá nečitelnost pro západní spojence nebo zavírání očí nad politikou Moskvy.

Šéf české diplomacie ale kritiku odmítá. Zahraniční politika by podle něj měla být co nejsrozumitelnější. "O nové koncepci chci diskutovat jak v koalici, tak i s prezidentem a v parlamentu s opozicí," ohradil se na začátku ledna.

Jak navíc Zaorálek prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz, vyhraněnější postoj k Rusku by spíše než zahraničněpolitická koncepce měla obsahovat právě bezpečnostní strategie, popřípadě by měla vzniknout samostatná strategie vztahů k Rusku.

 

Právě se děje

Další zprávy