Praha - Policejní zátah proti anarchistům začíná dostávat trhliny. Kriminalisté totiž vyřadili z případu Fénix větev kolem anarchistické organizace Síť revolučních buněk, která se hlásí k několika žhářským útokům na policejní auta a mýtnou bránu a angažuje se i v kauze Řízkárna. Zbývá tak linka kolem plánování útoku na vlak převážející auta značky Hyundai nebo armádní techniku.
Důležité pro další vývoj případu přitom budou výpovědi obou agentů, kteří skupinu infiltrovali a patří tak ke klíčovým svědkům. První z nich vypovídal ve středu téměř sedm hodin. Druhý půjde k výslechu příští týden.
Na případ je stále uvalené informační embargo. "Vůbec to nebudeme komentovat," pravidelně odpovídá na dotazy Aktuálně.cz mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová.
Obviněná pětice tvrdí, že je infiltrovaní agenti k plánování činu vyprovokovali, a policie tak bude muset toto tvrzení vyvrátit, respektive obhájit svoji verzi. Obhájci všech obviněných v této kauze ale od začátku vyšetřování nasazení tajných agentů rozporují. A je tak pravděpodobné, že právě tímto směrem zamíří obhajobu.
Byla to provokace?
Role agentů je problematická v celém případu. Obvinění totiž tvrdí, že je podněcovali k tomu, aby o útoku mluvili a přípravy urychlili. "S agenty jsme byli v častém kontaktu, vím, o koho jde, ale jejich pravou identitu neznám. Říkali si Petr a Robert. Chlubili se vlastními již údajně realizovanými akcemi, ze kterých nám i ukazovali fotografie a videa," napsal redakci v dopise jeden z obviněných Martin I. Témata, o nichž se v bytě debatovalo, otevírali agenti, napsal také Martin I. a dodal, že je agenti hecovali a provokovali k některým skutkům.
To je ale podle nálezu Ústavního soudu z června roku 2003, kterým se policisté museli řídit, protože agenti byli podle obhájců nasazeni více jak před rokem, nepřijatelné.
"Je nepřípustné, aby policejní orgány jako orgány státu naváděly jiného ke spáchání trestné činnosti, posilovaly jeho vůli spáchat trestný čin či mu jakoukoli formou pomáhaly," píše se v nálezu Ústavního soudu.
Otázku provokace ze strany policie projednal na konci září minulého roku i Nejvyšší soud, který došel k závěru, že za policejní provokaci se považuje aktivní činnost policie, která směřuje k podněcování určité osoby ke spáchání konkrétního trestného činu s cílem získat usvědčující důkazy a vyvolat její trestní stíhání. "Důkaz získaný na základě policejní provokace je absolutně neúčinný v trestním řízení vedeném proti vyprovokované osobě,“ píše se dále ve stanovisku Nejvyššího soudu.
Obhájcům nahrává i rozhodnutí vrchního soudu, který zrušil rozhodnutí městského soudu vydat do USA Libanonce Alího Fajáda - podezřelého z obchodu se zbraněmi a drogami - a jeho dva společníky. Vrchní soud oznámil, že Fajád se mohl stát obětí policejní provokace, a nařídil tak městskému soudu, aby si opatřil více důkazů a posoudil, do jaké míry ho nasazení agenti k jednání o prodeji zbraní vyprovokovali.
Vyšetřovatelé disponují nahrávkami z bytu, kde mělo plánování útoku na vlak probíhat. Na nahrávkách by mohly být zachyceny pasáže, které můžou verzi navádění ze strany agentů doložit.
Prokážou-li obhájci, že agenti opravdu podněcovali obviněné anarchisty k plánování útoku, budou mít vyšetřovatelé problémy dokázat, že chtěli anarchisté trestný čin spáchat. To samé bude platit, i pokud se případ dostane až před soud.
Revoluční buňky projedná policie zvlášť
Kriminalisté nedávno také vyloučili Síť revolučních buněk z případu Fénix k samostatnému projednání. Což je pro policii další komplikací, protože původně obě linky žhářských útoků spojovala.
Skupina Sítě revolučních buněk (SRB) provádí od ledna 2014 útoky namířené zejména proti policejnímu majetku a restauraci Řízkárna, které SRB zapálila několik aut. Přihlásila se také k útoku na mýtnou bránu. Její aktivita ale neustala ani po policejním zásahu a v době, kdy jsou hlavní obvinění stále ve vazbě, útoky pokračují. To potvrzují zprávy, které organizace zveřejňuje na svých webových stránkách.
Jeden z posledních útoků SRB proběhl v červenci, kdy anarchisté zapálili v Praze-Bubnech policejní auto. Skupina na svých stránkách také zveřejnila i recept na přípravu Molotovova koktejlu.
Aleš K., který byl při zásahu policie zatčen v Brně a čelí stíhání z nedovoleného ozbrojování, je z šestice jediný, kterého policie z případu Fénix již vyřadila. Při dubnovém zásahu u něj kriminalisté našli nástražné zařízení. "Při domovní prohlídce se u něj v bytě našla hromadně účinná zbraň," potvrdila krátce po razii Štěpánka Zenklová. Jeho případ je však nyní také vyšetřován samostatně.
Útok na vlak
Policie se v případu Fénix nadále snaží získat další důkazy, o které může vážnost svého podezření opřít. Před dvěma měsíci proto provedla mimořádný vyšetřovací test. Na železničním okruhu u středočeské Velimi zkoušela, zda je lahvemi s hořlavinou možné zapálit vlak.
Vyšetřovatelé naskládali za lokomotivu na plošinový vůz pneumatiky a přikryly je plachtou a poté na cíl útočili zápalnými lahvemi, aby prokázali, že by plánovaný útok vyšel. Připravený cíl se jim zapálit podařilo.
"Výsledek byl očekávatelný – tedy že při iniciaci hořlavé směsi zejména z benzinu došlo k zapálení. Benzin hoří, a hoří i na dřevěné podlážce železničního vozu. Jestli někdo čekal výbuch nebo díru v podlaze, tak k tomu nedošlo,“ řekl tehdy MF Dnes advokát jednoho z obviněných Petr Šťastný.
Pacifisté, nebo teroristé?
Zásah policie proti prvním českým "teroristům" se odehrál na konci dubna tohoto roku. Policie tehdy zasahovala v Praze, v Brně - Králově poli a také v Komunitním centru Ateneo v Mostě. Při raziích zatkli deset lidí a později šest z nich obvinili.
Petr S., který je považován za hlavního aktéra celého útoku, a Martin I. zůstávají stále ve vazbě. Oba jsou viněni z přípravy teroristického útoku. Petrovi S. nedávno soud zamítl žádost o propuštění z vazby, přestože písemně slíbil, že neuteče, bude se pravidelně hlásit a bude vyšetřovatelům k dispozici.
O propuštění Martina I. jednal soud naposledy v polovině léta, žádost byla ale také zamítnuta. Jeho obhájce následně podal novou žádost. Třetí viněná z přípravy teroristického útoku je Alexandra Š., která je ale po celou dobu vyšetřována na svobodě. Další dvě dívky jsou podezřelé z nepřekažení trestného činu.
Obhájci a známí Petra S., který je hlavním aktérem celé kauzy, o něm i o ostatních mluví jako o pacifistovi a o člověku, který by nikdy nic takového nemyslel vážně.
Katarína Z., která je stíhána za nepřekažení trestného činu, před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekla: "Já když jsem se s Petrem bavila o věcech, které se týkaly radikálnějších záležitostí, tak Petr byl pacifista. Vždyť on se hlásil ke skupině Voice of Anarchopacifism. A právě on tvrdil, že anarchismu nelze dosáhnout revolucí a násilím, protože lidé musí postupně něco pochopit a musí se vzdělávat. Tvrdil, že toho nelze dosáhnout ztrátami na životech a bojem.“
