Odborník: Anarchisté byli v útlumu, teď mají výrazné lídry

Jan Hejl Jan Hejl
16. 5. 2015 12:07
Expert na extremismus Miroslav Mareš v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že neonacisté jsou v deziluzi po neúspěších ve volbách. Naopak anarchisté posilují.
Průvod anarchistů na prvního května.
Průvod anarchistů na prvního května. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Krajní pravice je v útlumu a naopak posilují levicoví extremisté. Tvrdí to zpráva o bezpečnosti za rok 2014, kterou pro vládu zpracovalo ministerstvo vnitra.

Podle dokumentu jsou výrazně aktivní radikální anarchisté. A poslední události to jen potvrzují. Policisté v dubnu pozatýkali příznivce krajní levice, kteří se sdružovali v organizaci Síť revolučních buněk a údajně chystali teroristický útok na vojenský vlak.

Odborník na extremismus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miroslav Mareš tvrdí, že v anarchistické scéně působí hned několik výrazných osobností. "Dokázali kolem sebe připoutat skupiny mladých sympatizantů například v Mostě nebo Praze," říká Mareš v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Čím je způsobený pokles aktivit příznivců krajní pravice?

Miroslav Mareš: Faktorů je víc. Určitou roli ale sehrála deziluze z neúspěchu. Pravicoví extremisté si zhruba od roku 2008, od událostí v Janově a propojení s Dělnickou stranou, mysleli, že by se mohl do Parlamentu dostat silný ultrapravicový subjekt. Ti aktivisté, kteří bojovali v Chánově nebo na Šluknovsku, doufali, že se dostanou do politických pozic, kde budou moct něco reálně ovlivňovat. A to se nestalo. Deziluzi způsobily i krajské volby v roce 2012 a parlamentní před dvěma lety, kdy část protestních hlasů sebral Okamurův Úsvit. Určitou roli sehrály i policejní akce proti ultrapravici.

A.cz: Očekáváte, že v souvislosti s nárůstem antimuslimských nálad vzroste i podpora krajně pravicových politických stran?

Řekl bych, že nevzroste podpora těch klasických. Vznikají tady nové subjekty mimo ty struktury, které jsme si zvykli nazývat extremismem. Myslím, že se vytváří specifické podhoubí odmítající stávající evropskou integraci, částečně i s příklonem k ruské vládnoucí ideologii. Tito lidé často odmítají i migraci a islám jako takový. Vytváří se jiný typ alternativní politiky, než byl extremismus neonacistického nebo anarchistického zaměření. Navíc lidé například z hnutí Islám v ČR nechceme, kteří proti muslimům vystupují, se odmítají podílet na aktivitách DSSS a jako celek je sporné nazývat je extremisty.

A.cz: Zpráva ministerstva vnitra také upozorňuje, že na síle nabývá krajní levice.

Není to zas tak razantní nárůst. Došlo k tomu, že krajní levice, například anarchisté, byla v poslední době ve značném útlumu. Projevilo se tam střídání generací. Někteří aktivisté se však rozhodli pro militantní akce, které prováděla Síť revolučních buněk. To samozřejmě mohlo vyvolat dílčí odezvu mezi protestně naladěnou mládeží. Také se objevilo několik výrazných lídrů, kteří – a teď už nemluvím o Síti revolučních buněk – dokázali kolem sebe připoutat skupiny mladých sympatizantů například v Mostě nebo Praze. Ale zase bych ten nárůst počtu anarchistů neviděl tak dramaticky.

Co uvádí zpráva o bezpečnosti v roce 2014

V roce 2014 bylo zaznamenáno celkem 291 akcí přímo organizovaných anebo s účastí extremistických subjektů (o 19 akcí více než loni). Zatímco krajní pravice byly s počtem 133 zaznamenaných událostí na obdobné úrovni jako v loňském roce (o 1 více než loni), nárůst zaznamenaly akce krajní levice, kterých bylo v roce 2014 celkem 158 (o 18 více než loni).

A.cz: Hovoříte o mladých sympatizantech. Kdo je tedy typickým podporovatelem krajní levice, respektive anarchistů?

To se nedá paušalizovat. Členové těchto skupin samozřejmě zestárli, výrazným osobnostem anarchistů je například kolem čtyřicítky. K nim se přidávají mladí lidé. Jejich sociální profil je různý. Často zaznívá, že anarchisté jsou lidé z bohatších rodin a vysokoškolského prostředí, kteří se vyblbnou v mládí. Takto to ale nelze zužovat. Anarchisté jsou i lidé dělnických profesí. Část ale tvoří i skupina, kterou bychom marxistickou terminologií nazvali lumpenproletariát.

A.cz: Část krajně levicového spektra tvrdí, že policie v poslední době proti anarchistům výrazně a přehnaně zasahuje. Jako příklad uvádí zásah ve squatu na pražské Cibulce nebo razii proti podezřelým z teroristického útoku na vlak. Jsou podle vás tyto policejní zásahy součástí nějaké větší akce?

Neřekl bych, že vyklízení squatů a dění kolem toho by bylo něco nového. Před pár lety byla vyklizena Milada, v devadesátých letech Ladronka. Že by se něco úplně zásadního v poslední době pohnulo, to si nemyslím.

A.cz: Přejděme ještě ke krajní pravici. Ve zprávě ministerstva také stojí, že přibylo přednášek ultrapravicových extremistů. Co se na nich řeší?

Řekl bych, že pomocí nich šíří nové ideologické směry. Zase bych to úplně nepřeceňoval. Je typické, že se snaží zvát osobnosti krajně pravicového zaměření nebo lidi z nacionalistických a polofašistických struktur. Tam oni šíří nové ideje, které se v této sféře objevují. Není to ale nic nového, podobné přednášky se pořádají už pětadvacet let.

Odborník na extremismus Miroslav Mareš.
Odborník na extremismus Miroslav Mareš. | Foto: Aktuálně.cz

A.cz: Mohl byste nějak myšlenky těchto nových směrů popsat?

Mezi krajní pravicí je teď populární například eurasijství geopolitika Alexandra Dugina, což je bývalý poradce ruského prezidenta Vladimira Putina (Dugin usiluje o znovuobnovení SSSR, jeho ideologie je založena na ruském ultranacionalismu a nesouhlasu s politikou USA, pozn. red). Je oblíbený v části neofašistické scény. Tito lidé se také často upínají k reinterpretaci dění v první polovině dvacátého století.

A.cz: Jak hodnotíte práci policie v boji proti extremistům? Je podle vás práce bezpečnostních složek efektivní?

Proti extremismu toho klasického typu – tedy neonacistům, fašistům nebo anarchistům a nejdogmatičtějším komunistům – se postupovalo efektivně. Ta scéna u nás je relativně slabá. A teď se navíc podařilo odhalit Síť revolučních buněk, jejich vinu ale musí prokázat soud. Před bezpečnostními složkami ale stojí nové výzvy, zejména v globální oblasti v kontextu nové migrační vlny nebo dění v Rusku a na Ukrajině. To už jsou ale otázky, které moc nespadají do tradičního modelu extremismu tak, jak jej chápeme v polistopadové éře.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy