Nejdůvěryhodnějšími českými médii jsou podle průzkumu ta veřejnoprávní, tedy Česká televize a Český rozhlas. Věří jim více než polovina dotázaných. "Důvěra v Českou televizi ovšem mírně oslabila, z dřívějších 60 procent na nynějších 56 procent, což může být způsobeno polarizací společnosti v průběhu pandemie koronaviru," říká Václav Štětka z britské Loughborough University, který na přípravě výzkumu Digital News Report spolupracoval.
Českému rozhlasu věří 58 procent dotázaných. Přes polovinu lidí pak důvěřuje Hospodářským novinám, Seznam Zprávám, CNN Prima News a Aktuálně.cz, kterému věří 52 procent lidí.
Hospodářské noviny a Aktuálně.cz pak mají spolu s Českým rozhlasem nejnižší index nedůvěry, jde o 14 respektive 15 procent dotázaných. Na opačném konci žebříčku je Blesk, kterému nevěří 57 procent lidí, a televize Nova se 33 procenty nedůvěry.
"Celková důvěra v média rovněž oslabila, o dva procentní body na 34 procent," dodává Václav Štětka. Česko patří z hlediska důvěry médiím do spodní čtvrtiny zemí zařazených do průzkumu.
Online roste, obliba televize a novin dál klesá
Podle výsledků průzkumu mají ze serverů největší zásah Seznam Zprávy, které jednou týdně sleduje přes polovinu Čechů. Následují iDnes a Novinky. Oba servery sleduje alespoň jednou týdně okolo 35 procent dotázaných. Aktuálně.cz je co do zásahu čtvrté, jednou týdně jej sleduje 33 procent lidí, třikrát a více dní v týdnu pak 16 procent.
Mezi nejsledovanější offline média patří Česká televize, kterou sleduje zhruba polovina dotázaných. Následuje Nova, Prima a CNN Prima News, jejichž zpravodajství alespoň jednou týdně sleduje od 30 do 40 procent dotázaných. "Velikost zásahu ani pořadí jednotlivých zpravodajských značek se oproti loňsku výrazně nemění," uvádí Štětka.
Češi zpravodajství sledují nejčastěji online, dělá to 88 procent dotázaných, nejvíce pak přes sociální sítě, především Facebook, jejichž obliba průběžně roste. Dále naopak klesá obliba televize a tištěných médií. Televize je zdrojem informací pro 70 procent lidí, tištěné noviny čte 21 procent respondentů.
Co se týče zařízení, skrze která Češi sledují zpravodajství, vedou chytré telefony a počítače. Jak uvádí Štětka, chytrý telefon je stále důležitějším prostředkem konzumace zpravodajství, k tomuto účelu ho využívá 62 procent respondentů. Naproti tomu počet lidí, kteří zprávy sledují na počítači nebo notebooku, se stále snižuje - letos je jich 66 procent oproti 83 procentům v roce 2015. Podle experta se rozdíl mezi těmito technologiemi za posledních sedm let téměř smazal, v roce 2015 byl 50 procent.
Lze tak podle něj očekávat, že během několika příštích let telefony předstihnou laptopy coby hlavní způsob přístupu k online zpravodajství. Stejně jako je tomu ve všech ostatních zemích ve vzorku, který se účastní průzkumu Digital News Report.
Přibývá lidí, kteří se zprávám vyhýbají
Průzkum také dokládá globální pokles zájmu o zpravodajství. Za posledních pět let se zájem snížil o 12 procent, z 67 procent v roce 2017 na současných 51 procent.
"Stoupá množství lidí, kteří se aktivně vyhýbají zprávám. Podle většiny z nich z toho důvodu, že zprávy mají negativní dopad na jejich náladu," komentuje další fenomén Štětka. Celosvětově se tak navýšil počet lidí, kteří zpravodajství programově nesledují, od roku 2017, kdy jich bylo 29 procent, na současných 38 procent.
Na rozhodnutí aktivně se vyhýbat zprávám může mít vliv i nynější válka na Ukrajině. V jejím průběhu vzrostl v Německu počet lidí, kteří přestali zpravodajství sledovat, o sedm procent. To je nejvíce ze všech zkoumaných zemí. Taktéž v Německu, ale i v jiných státech zeměpisně blízko konfliktu jako třeba Polsku, byl na druhou stranu zaznamenán i nejvyšší nárůst konzumace zpravodajství. Nejčastějším zdrojem zpráv o válce byla televize.
