Praha - Evropské miliardy se v životním prostředí investují stejně neprůhledně jako v dopravní oblasti.
Ukazuje to seznam deseti projektů, které v tomto týdnu projde mimořádná kontrola z Bruselu. To může vést ke škrtům v dotaci 140 miliard, kterou Brusel Česku na ekologické investice slíbil.
Seznam projektů získalo Aktuálně.cz neoficiální cestou, mluvčí ministra životního prostředí Matyáš Vitík ovšem jeho pravost potvrdil.
Případ Mydlovary
Experti z Bruselu projdou projekty za 1,5 miliardy korun. Nejdražší z nich je rekultivace lagun v jihočeských Mydlovarech, kde se dříve prala uranová ruda. Státní podnik Diamo měl k dispozici 575 milionů bez DPH, evropští kontroloři přitom mohou mít vážné námitky proti tomu, jak je investoval.
Diamo vyhlásilo na rekultivaci Mydlovar veřejnou zakázku. Soutěžní podmínky ovšem byly natolik přísné, že se přihlásila pouze dvě podnikatelská sdružení. Veřejná soutěž pak cenu zakázky paradoxně zvýšila.
Bruselské kontroly už dříve kritizovaly praxi, při níž tuzemské instituce žádaly při veřejných soutěžích nesmyslně drahé referenční stavby. Podle databáze ministerstva pro místní rozvoj žádalo také Diamo v Mydlovarech, ať zájemci o půlmiliardovou zakázku prokážou, že už prováděli obdobnou rekultivaci v hodnotě jedné miliardy.
Pokuty, které se nikdy neplatí
Z pohledu evropských expertů může být ještě vážnějším porušením pravidel spravedlivé soutěže způsob, jakým Diamo rozhodovalo o vítězi. Zvítězit mohla pouze firma, která navrhla, že zaplatí vysoké penále za nedodržení termínu. Uhradit vysokou pokutu logicky slíbí firma, která má se zadavatelem tak dobré vztahy, že se skutečných sankcí bát nemusí. Naopak seriózní společnosti nejdou do zbytečného rizika.
O tom, že si vítězné firmy Energie a Geosan se státní společností Diamo rozuměly, svědčí fakt, že se nejen neplatila žádná sankce, ale že jim Diamo zaplatilo ještě 75 milionů za vícepráce.
Vysoké sankce zařadili do soutěžních podmínek i další příjemci ekologických dotací, konkrétně Svazek obcí Čistá Odra, obec Třebotov a město Bílina. Diskriminační kritérium tak rozhodlo o tom, jak se rozdělilo 900 milionů z kontrolované 1,5 miliardy.
Výrazněji snížit poptávkovou cenu se nepodařilo ani při dalších soutěžích. Nejúspěšnější byla Střední průmyslová škola dopravní v Plzni, která při soutěži na zateplení oken ušetřila tři miliony ze čtyřiceti.
Evropská pomoc koncernům
Probíhající kontrola otestuje nejen shovívavost evropských úřadů vůči příliš vysokým smluvním pokutám. Obce, které investují do nových čistíren odpadních vod a kanalizací, si ověří toleranci ještě v druhém významném ohledu. Většina českých měst svěřila své vodovodní sítě velkým vodárenským společnostem a Evropské komisi vadí, že zisk z evropských investic inkasují bohatí soukromníci. Také proto neschválila dotaci do pražské čistírny, kterou by využíval francouzský koncern Veolia.
Také výnosy ze tří vodárenských investic, které v těchto dnech kontrolují bruselští úředníci, budou inkasovat soukromníci. Projekt Čistá Jizera modernizuje kanalizace v Turnově, Semilech a Jistebnici, kde je správcem rovněž Veolia.
Novou čistírnu odpadních vod v Ostravici využije španělská Aqualia, investice zamíří také do kanalizace v Třebotově u Berouna, kde vodárenské sítě spravuje rakouská společnost Energie AG Wasser.
Na Turnovsku i Berounsku přitom evropský investiční příspěvek vodu nezlevnil. Tamní vodárenské společnosti patří mezi 13 nejdražších v České republice, které letos inkasují na vodném a stočném přes 80 korun za kubický metr.
