"My jsme dlouhodobě velkými zastánci lidských vztahů mezi západním Balkánem a Evropskou unií. Dnes jsme přijali deklaraci, v které deklarujeme naše společné přesvědčení o tom, že politika rozšíření Evropské unie je podle mého názoru nejúčinnějším nástrojem podpory stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity na západním Balkáně. Bezpečnost na Balkáně znamená i bezpečnost v Evropě," řekl Babiš.
Na úrovni Evropské rady je podle Babiše důležité hovořit o tom, proč trvá dlouho přijetí například Bulharska, Rumunska či Chorvatska do schengenského prostoru. "Musíme asi odlišit rozšiřování Evropské unie od rozšiřování schengenského prostoru," dodal.
"Opětovné sjednocení Evropy nemůže být dokončeno, pokud se celý region západního Balkánu nezapojí do evropské integrace. Doufáme především, že se podaří udržet tempo reforem a že bude možné v říjnu otevřít přístupové rozhovory se Severní Makedonií a Albánií," poznamenal Babiš.
"Není také pochyb o tom, že probíhající přístupová jednání se Srbskem a Černou Horou budou výrazně urychlena a že je budeme moci přivítat do rodiny členů Evropské unie co nejdříve," dodal. Ideální by to podle něho bylo ještě do konce roku 2027. Také reformy v Bosně a Hercegovině podle Babiše posilují vyhlídky země na členství v EU.
Premiéři řešili také nové posty v Evropské komisi, brexit nebo klima
Babiš s premiéry Slovenska Peterem Pellegrinim, Maďarska Viktorem Orbánem a Polska Mateuszem Morawieckým absolvoval zhruba hodinu a půl dlouhé pracovní jednání.
Morawiecki i Orbán ocenili, jaké posty skupina obsadila v nové Evropské komisi Ursuly von der Leyenové. V4 podle nich bude hrát v nové komisi důležitou roli. Považují to za úspěch společného vyjednávání Visegrádu.
Polský eurokomisař Janusz Wojciechowski dostal v nové komisi na starost zemědělství, Maďarsko bude reprezentovat László Trócsányi jako komisař pro sousedství a rozšíření. Místopředsedy komise budou Češka Věra Jourová, která se bude zabývat hodnotami EU a transparentností, a Slovák Maroš Šefčovič, komisař pro interinstitucionální vztahy a prognostiku.
Dalšími tématy setkání podle českého předsedy vlády byl brexit, přístup k řešení klimatických otázek nebo víceletý finanční rámec po roce 2020.
Po poledni se k lídrům V4 připojili zástupci šesti zemí západního Balkánu. Do Prahy přijeli srbská premiérka a předsedové vlád Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie a Bosny a Hercegoviny.
Původně potvrzenou návštěvu kosovského vicepremiéra podle informací z diplomatických zdrojů kosovská strana zrušila po prohlášeních prezidenta Miloše Zemana, zemi tak zastupoval chargé d'affaires. S českými ústavními činiteli chce prezident projednat možnost, že by Česko přestalo uznávat kosovskou samostatnost.
Česko převzalo předsednictví ve visegrádské skupině na počátku července od Slovenska. Za cíl si dalo mimo jiné zvyšování koaličního potenciálu skupiny v Evropské unii. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) chce ČR prosazovat posilování spolupráce EU se státy Východního partnerství a podporovat integraci zemí západního Balkánu do unie.
